Kouzelnická společnost vytváří fachidioty?

Vytváří. Primárně proto, že je to pohádkový, nedotažený svět. Tento článek ale jako obvykle zkoumá problematiku z pohledu světa Harryho Pottera tak, jak nám byl představen. A v jeho rámci kouzelnická společnost (alespoň britská a irská) skutečně systematicky produkuje fachidioty, potlačuje rozvoj myšlení a považuje to za úspěch. 

Nápoje lásky jsou drogy násilníků

Nápoje lásky. Roztomilé lektvary. Každému voní podle toho, co ho přitahuje. Nechají kohokoli, komu je podáte, padnout vám k nohám. Jak vtipná věc zajišťující historky k chichotání, jak nám na několika místech předvedla sága. Jak romantické. Teda asi pokud jste kouzelník, protože jinak má každý normální člověk stejnou reakci jako Voldemort na mém termoměnícím hrnku. O něm ostatně bude také řeč. Tedy o Voldemortovi, ne o mém hrnku. 

Britská kouzelnická měna

Wizards, at least those in Great Britain, do not perceive currency as a complicated matter, because they are easily able to solve complex calculations and transfers with magic, and magic also fundamentally affects their economy, so much so that it is quite simple. There are no mentions of taxes in the saga, it is not known how the Ministry of Magic and other government institutions are financed, there is no work with bank interest, bank loans and mortgages. There is also no large industry, everything is produced by individual manufacturers and small companies in a pre-industrial way, availability is probably ensured by magic again. Some means of transport are regulated by the Ministry of Magic, but in the vast majority of cases it is individual magical transport without infrastructure that would require financing. Most characters obviously have to work for their living, but there is not much said about wages, they obviously vary significantly and, above all, the usual expenses of Muggle families can again be significantly reduced by magic.

Děsivé důsledky vyloučení

Vyloučení z Bradavické školy čar a kouzel je konečný a nejhorší trest pro studenta, který následuje zabavení a zlomení hůlky. Nepříjemný trest používaný v několika případech. A jeho detaily totálně nedávají smysl, protože když to samé provedete v 16, můžou se nad vámi smilovat, ale v 11 vás odepíšou na zbytek života.

Kouzelnické oblečení

V knize je oblečení kouzelníků jednoduché. Nosí hábity. Všichni, kteří se nepohybují mezi mudly a nepotřebují s nimi splynout. Všichni. I studenti. Hábity. Ne pláště. Vlastně se podívejte na Brumbála, to nosí. Jen méně barevné. Sice ti, kteří chtějí být nenápadní a jdou mezi mudly, nebo ti, kteří mají s mudly své zkušenosti a zejména ve volném čase zkouší preferovat jejich oblečení, můžou být viděni v kalhotách a svetru. A rozhodně nejde popřít, že do sychravého počasí a zimy nosí i kouzelníci svetry a kabáty. Ovšem při formálních příležitostech, ve škole a do kouzelnické práce nosí zkrátka hábity. Je to prostě úplně jiný svět s úplně jinými pravidly. Ale ve filmu? Tam se to nějak nepovedlo.

Knižní společenský hábit
zdroj

Kříženci

Vím, zařazovat je mezi kouzelné tvory není košer. Jsou to rovnoprávní členové kouzelnické společnosti. Říkat jim kříženci je zase veskrze urážlivé. Jenže zkrátka nemám, kam jinam tento článek zařadit, a není znám žádný neurážlivý výraz, který by jednoduše shrnoval někoho, kdo má jednoho lidského a jednoho nelidského rodiče. A není moc divu, protože v kouzelnickém světě na takové není pohlíženo moc přívětivě a často se setkávají s diskriminací, zatímco v mudlovském patrně neexistují, protože drtivá většina mudlů ani neví o existenci kouzelníků, natož nelidských kouzelných tvorů. Ani nemám dojem, že kdyby ano, jejich řady by se významně rozrostly, protože některé úchylky, které pár kouzelníků zjevně má, jsou těžko pochopitelné. Každému, co jeho jest, ovšem choutky na trolla se chápou těžko. Tak mě napadlo se podívat, jací "kříženci" vlastně existují a s jakými tvory bylo prokázáno, že kouzelníci mohou mít potomky.

Brumbálovy přešlapy v učitelském sboru

Bradavice. Škola pro všechny, kteří tam mají zájem studovat kouzla a čáry - a mají magické schopnosti. Primárně pro Brity/Iry, asi by neodmítla ani cizince. A v jejím čele Albus Brumbál, Nejvyšší divotvůrce Starostolce, nositel Merlinova řádu první třídy a tak dále a tak dále. Zkrátka jeden z nejschopnějších kouzelníků, zkušený akademik, velice mocný praktik, dokonce i badatel v oblasti kouzel. S pochybnou morálkou, protože za fasádou benevolentního a chápavého mentora se skrývá manipulátor a někdy se zdá, že troll. Přeneseně. Ovšem nedá se mu upřít, že se snaží udržet školu v chodu, něco studentům předat a zajistit obecné dobro. Pročež neváhá obětovat dobro individuální. Nebo studenty, když se nemůže obtěžovat zabývat podružnými dírami v zabezpečení školních pozemků. Ale to je vedlejší. Je nejlepší ředitel, jakého kdy Bradavice měly, ne? Tvrdí to přece Hagrid!

No... Za školu a své studenty se umí bít. Třeba v pátém díle na sebe bez váhání převzal odpovědnost za Brumbálovu armádu a stal se vyhnancem, než aby do chřtánu ministerstva hodil několik desítek dětí. Vůbec žonglovat s ministerstvem, školní radou a všemi byrokratickými tlaky mu jde. A s něčím samozřejmě hnout nedokáže ani on. Třeba s ministerskými výnosy. Ale některé jeho pedagogické přešlapy jsou víc než udivující a především téměř či zcela osudné. Všem.

zdroj

Testrál

Testrálové (Thestral v originále) jsou vzácný druh okřídlených koní, které ministerstvo kouzel považuje za nebezpečné, a proto je zařadilo do 4. kategorie své klasifikace, tedy mezi nebezpečná zvířata, která vyžadují odborné znalosti a poradí si s nimi jen zkušený kouzelník. Zároveň jsou mylně považováni za zlé znamení kvůli svému děsivému, vyzáblému a strašidelnému vzhledu a netypické vlastnosti, že je nedokáže jen tak vidět zdaleka každý.

zdroj

Záhada baziliškova pohybu

zdroj

Protože mi domů internet zavedli až včera a dosud jsem používala sdílené připojení přes mobilní data, nemohla jsem zabíjet čas na youtube, to bych skončila s daty po prvním dni, a tak jsem z nudy brouzdala po různých stránkách s diskuzemi o dírách v příběhu Harryho Pottera. Nemálo z nich se týkalo i řádění baziliška v Bradavicích, a to většinou dvou hlavních bodů - jak mohl obří had z přelomu prvního a druhého tisíciletí používat vodovodní potrubí ve zdech, a proč se nikdo za celých padesát let neobtěžoval zeptat Ufňukané Uršuly, jak zemřela.

K druhému bodu nemám co dodat, to je opravdu velká díra. Mám dojem, že Uršula vždycky toužila po pozornosti a byla velice hysterický a dramatický duch. Kterého potěšilo, když se ho začali vyptávat na jeho velkou chvíli - smrt. A mám dojem, že pokud by se kdy Brumbál nebo jakýkoli jiný učitel obtěžoval zeptat, jak že to zemřela, její vysvětlení, že se podívala k umyvadlu, tam byly takové divné oči a najednou zemřela, by jim docvaklo okamžitě. Však to docvaklo dvanáctiletým dětem. K tomu pak třeba přičtěte obecně známou skutečnost, že měl v hradu útočit jakýsi netvor, že studenti po jejich setkání zkameněli, ale to proto, že se vždy dívali skrz něco nebo na odraz toho netvora, a jestli opravdu nikdy nikoho z učitelů nenapadl bazilišek, mají Bradavice mnohem víc nekompetentních vyučujících, než se zdálo. Neříkejte mi totiž, že o baziliškovi neslyšel ani učitel péče o kouzelné tvory.

Údajná chudoba Weasleyových

Weasleyovi jsou primárně známí pro tři rysy. Jsou zrzaví, je jich spousta a jsou chudí. O tom, že jsou zrzaví, není pochyb. Spousta jich je také, což lze empiricky prokázat jednoduchou matematikou. Ale jsou chudí? Opravdu chudí? Nakupují mnoho věcí z druhé ruky, jejich děti mají minimální kapesné a nemůžou si dovolit vyhazovat. Ovšem to není víc než realtivní chudoba, ze které by se mohli jednoduše vymanit. Protože jejich ostatní život o chudobě zrovna moc nevypovídá.

Víte, jak žije opravdu chudý člověk, který není zrovna bezdomovec? V nejlevnějším bydlení, s nejlevnějším a nekvalitním jídlem, pohybuje se v sociálních dávkách, o kterých vy třeba ani netušíte, že existují, třeba se vyzná i v charitě, a pokud rovnou nemá dluhy, nemá spoustu vymožeností jako internet, mobil, myčka, třeba i pračka, nebo je má staré, nebo se bojí, aby se to nerozbilo, protože by se musel obejít bez toho. A přestože kouzelníkům odpustím, že asi moc nepracují s dluhy, exekucemi a podobně (s výjimkou Luda Pytlouna), a že nepoužívají internet, mobil a automatku, tohle prostě nejsou Weasleyovi.

Kouzelnická invaze do soukromí

Napadlo vás někdy, že navzdory všemu, co Dursleyovi prováděli Harrymu Potterovi, sami utrpěli nemálo ústrků ze strany kouzelníků? A teď nehodlám mluvit o velice vážných naschválech Dudleymu, z nichž jeden musel být řešen dokonce mudlovskou plastickou operací. Hodlám mluvit o vpádu do jejich soukromí, o zneužití jejich domu, a to nikým jiným než Arturem Weasleym. A nejen to. Jeho čin mě dovádí k dalšímu zamyšlení nad tím, jak tato kouzelnická záležitost vlastně funguje a jestli obecně nejde o způsob, jak snadno narušit soukromí a domovní svobodu.

To jsem totiž poslouchala čtvrtý díl (nejsem fanoušek audioknih, ale když se nudím, zapínám je radši, než se posté dívat na to, co znám, nebo hledat nový film, když u audioknihy můžu dělat ještě něco dalšího) a poprvé po všech čteních si uvědomila, že na Arturově vyzvedávání Harryho ze Zobí ulice 4 pomocí letaxu, aby mohl vyrazit s Weasleyovými na mistrovství světa ve famfrpálu, něco hodně, hodně smrdí. A připálený hábit to nebude.

Hrůza a nespravedlnost kouzelnické justice

Všichni víme, že vzhledem k zaměření prvních dílů primárně na děti, nestojí kouzelnický svět J. K. Rowlingové na nezničitelných základech. Má své vady, logika někdy pokulhává a do konce se nevyřešilo vše. Já jí to nechci vyčítat, chyby se stávají, občas se musí něco krkolomně převysvětlit nebo rovnou ignorovat, aby mohla fungovat další zápletka, občas si zápletka žádá, aby postavy zretardovatěly, a občas něco autorovi uteče. Zároveň si ale nemyslím, že existence případné omluvy pro díru v příběhu znamená nemožnost na ni upozornit. A já na jednu upozornit chci. Je jí justice v kouzelnickém světě, která je naprosto děsivá.

Bezpečnostní standardy v Bradavicích

Když jsem tuto ságu četla poprvé, podruhé, potřetí a asi i popáté, vůbec mě nenapadlo nad něčím takovým přemýšlet. Ale teď mi na mysl přišla jedna otázka. Je velice zajímavé a děsivé, jak se v Bradavicích staví k bezpečnosti, nemyslíte? Některá kouzla jsou sama o sobě nebezpečná, proto se je učí pokročilí, nebo je drilují pod přísným dohledem učitelů a většinu nenapadne cvičit je ve svém volnu. Ale co taková, která jsou svým účelem nevinná, avšak stačí jeden chybný krok a změní se v katastrofu? Opravdu by mě zajímalo, proč nikoho neznepokojuje, že zaměnit hřebíček za hříbeček v lektvaru, který měl navodit příjemné sny, nafoukne něčí hlavu tak moc, že pokud se včas nezarazí, zemře.

Magie je jen o vůli

Přemýšleli jste někdy, jak konkrétně fungují zaklínadla a kletby? Jak pomocí přebarvovacího kouzla obarvíte boty zrova červeně? Jak vykouzlíte hrnek zrovna s kytičkou? Jak necháte chléb nakrájet na zrovna centimetrové krajíce? Jak zmenšovacím kouzlem uděláte z plakátu zrovna formát B5 a ne C4? Nebo jak přimějete někoho zapomenout jenom jednu událost z poslední půl hodiny a vaše paměťové kouzlo, ač jste schopni vyslat velmi silné, mu nevymaže půl života? Zkrátka jak přimět kouzlo způsobit výsledek konkrétní formy a rozsahu?

Fideliovo zaklínadlo

zdroj

Fideliovo zaklínadlo (Fidelius Charm) je velice komplexní kouzelná formule pro ukrytí tajemství uvnitř duše žijícího člověka, jenž se stává strážcem tajemstvím. Není sice známo konkrétní formule, ale každý ví, že je velmi obtížná, mnohostranná a mocná, a jakákoli informace, kterou pomocí ní ukryjí, z ní činí neodhalitelnou, a pokud jí ukryjí člověka nebo dům, je náhle neviditelný, nedotknutelný, nezakreslitelný a zvukotěsný. A protože taková opatření jsou potřeba od doby, kdy se kouzelníci musí chránit, patří k jedněm z nejstarodávnějších. Ostatně už rozbor jeho názvu značí, že jde o něco naprosto spolehlivého, neboť fidelis je latinsky spolehlivý a důvěryhodný a fidelius druhý stupeň.  Tedy... Spolehlivější kouzlo. Potřeba k němu je však víc než jen hůlka a schopnosti.

Funík?

Určitě jste se při čtení čtvrtého dílu nejednou zarazili. Nad nějakou novinkou, nad nejrůznějšími odhaleními... nebo nad tím, kde vzal Dobby výraz funík a proč ho použil pro Rona. Proč o něm mluvil jako o Harryho funíkovi, jehož musí zachránit ze dna jezera při druhém úkolu Turnaje tří kouzelnických škol, a co to proboha může jenom znamenat, když ani google na to odpověď nemá. A to ani česky ani pro originální pojem wheezy, když jediné, co mi vyhazoval, byl wheezydebian, tučňák Wheezy z Toy Story a "why is Ron Perlman so ugly". Because certain type of ugliness can be sexy.