Gringottova banka

Gringottova kouzelnická banka je jediná známá banka kouzelnického světa. Dle Rubeuse Hagrida je to jediná kouzelnická banka ve Velké Británii, kde tedy umožňuje skřetům, jejím majitelům, držet monopol nad kouzelnickou fiskální agendou a ražením mincí. Vzhledem ke komplikovaným vztahům mezi kouzelníky a skřety zejména ohledně politiky a sociálních otázek k tomu muselo ministerstvo kouzel ovšem přijmout zákony, které skřetům zabraňují svévolně regulovat kouzelnickou ekonomiku. 

Gringottova banka a její zaměstnanci tak mají vedle ukládání peněz a cenností kouzelníků a výměny kouzelnické a mudlovské měny (mudlovské peníze poté opět dokážou dostat do oběhu v mudlovském světě) zachovávat rovnováhu britské kouzelnické ekonomiky, zajišťovat její udržitelnost, zakročit proti těm, kdo se snaží manipulovat s fiskálními záležitostmi, a proto velmi nelibě nesou, když se je někdo snaží regulovat, což je ovšem nezbytné proto, že minimálně britské kouzelnické společenství je na nich velmi závislé. A kromě toho mohou Gringottovi provozovat i marketingovou nebo dobročinnou činnost, například sponzorovali 422. mistrovství světa ve famfrpálu.

zdroj

Jméno banky proto nepřekvapivě pochází ze slova ingot, znamenajícího kov připravený pro tavení či tvarování, a možná Gringo, což má být slangové slovo ze španělštiny a portugalštiny pro cizí obchodníky či bohaté lidi. V rámci světa Harryho Pottera je však  pojmenovaná po skřetovi Gringottovi, který ji založil v roce 1474. Rychle se stala dost populární a do jejího vedení tak proniklo mnoho kouzelníků, krátce poté se jí proto ujalo Kouzelnické shromáždění, předchůdce ministerstva kouzel. Skřeti s tímto sice nesouhlasili, ale teprve v roce 1865 ji ministerstvo kouzel vrátilo plně do jejich rukou, kde zůstala až do roku 1997, kdy lord Voldemort zorganizoval převrat, zmocnil se ministerstva kouzel i banky a opět ji převedl pod správu ministerstva. A po jeho porážce v roce 1998 byla s největší pravděpodobností navrácena skřetům.

Stojí na severní straně Příčné ulice v Londýně nedaleko odbočky do Obrtlé ulice, podle testů W.O.M.B.A.T., testů základní kouzelnické úrovně přístupných mudlům, může být dokonce nejstarší budovou v Příčné ulici. Je to impozantní sněhobílá vícepatrová mramorová budova, k níž náleží i kilometry tunelů a trezorů pod zemí, a jejíž motto je Fortis Quio Fidelius, Síla skrze věrnost. Vede do ní bronzová brána hlídaná skřety v šarlatovozlaté uniformě, během druhé kouzelnické války u ní stáli dva kouzelničtí strážní. Za ní je malá vstupní hala a další stříbrné dveře hlídané skřety, nad nimiž se skví verš "Vstup, cizinče, leč pamatuj: poklad, jenž nikdy nebyl tvůj, hledáš-li v našich sklepeních, životem odpykáš svůj hřích. Koho by zlákal cizí skvost, zaplatí za svou hrabivost. Zloději, viz ty pevné zdi: najdeš tam víc než poklady." Za nimi je pak obrovská mramorová hala lemovaná dlouhými přepážkami obsazenými skřetími zaměstnanci, za nimiž se nachází dveře do chodeb k trezorům. 

Ty sestupují kilometry pod městem a přístupné jsou skrz komplex spojených kamenných, pochodněmi osvětlených tunelů, kterými se projíždí kouzelnými vozíky ovládanými skřety. Tyto vozíky přitom jezdí velice rychle po propojených kolejištích, aby si jejich pasažéři nemohli tunely prohlédnout. Trezory samotné se pak liší svým stářím, velikostí a zabezpečením. Největší a nejhlídanější patří nejstarším a nejbohatším kouzelnickým rodinám a jsou nejhlouběji, ty, co jsou blíže k povrchu, jsou menší a méně zabezpečené.

Mezi znám trezory patří:

• Trezor 1 plný svrčků, trezor 2 plný srpců, trezor 3 plný galeonů, rovněž obsahují drahé kameny, je možné, že je používají skřeti pro svou bankovní a směnárenskou činnost.
• Trezor 687 patřící Potterovým, k přístupu vyžadován klíč, ve střední hloubce.
• Trezor 711 patřící Siriusi Blackovi, pravděpodobně předtím rodině Blackových, patrně s vyšším zabezpečením, po Siriusově smrti vyprázdněn a obsah předán jeho dědici.
• Trezor 712 používán skřety jako skladiště.
• Trezor 713, nejspíš patřil rodině Flamelových, s vysokým zabezpečením, byl v něm uložen kámen mudrců.
• Trezor 998 patřil Quirinusi Quirrellovi, jeden z novějších trezorů, k přístupu nutný klíč. Je možné, že po jeho smrti byl vyklizen, nebo ho převzal jeho příbuzný.
• Trezor Lestrangeových, s nejvyšším zabezpečením - k přístupu je nutné, aby k dveřím přitiskl ruku skřet, hlídá ho drak a jeho obsah je očarován kletbami geminio a flagrante.
• Trezor Traverse, patřil Traversovi nebo rodině Traversových, k přístupu nutný klíč.
• Trezor Weasleyových, s menším zabezpečením, blíž povrchu než trezor Potterových.

zdroj

Zmíněná zabezpečení jsou přitom různá a detailně známá jen skřetům. Vůbec pouze skřeti znají tajemství podzemních chodeb, tam používaná kouzla a tvory a nehodlají se o ně dělit. Jsou považováni za velmi chtivé a je o nich známo, že své peníze a cennosti ochrání za každou cenu, předpokládá se, že stejně přistupují i k cennostem jim svěřeným. Navíc mají u Gringottových vlastní zásady, dle kterých mají zakázáno mluvit o bankových tajemstvích, a porušení těchto zásad je pro ně mrzká zrada. Pokud přitom lze říci, nikdy na veřejnost nic o jejich způsobech skutečně neproniklo, i když v Jinotaji v 90. letech vyšel článek, dle něhož se Kornelius Popletal coby ministr kouzel měl pokusit banku převzít a získat od skřetů její tajemství. Za tím účelem jich údajně mnoho zabil naprosto absurdními způsoby jako utopením, shazováním z budov, otravami, nebo zapékáním do koláčů, což se samozřejmě nikdy nepotvrdilo.

Nicméně lze vypozorovat, že základním zabezpečením trezorů je požadavek na předložení klíče a identifikace. Pravděpodobně lze ale zařídit, aby mohl zlato vybrat i jiný kouzelník, například Molly Weasleyová i Bill Weasley mohli pro Harryho vybrat zlato z jeho trezoru i bez jeho přítomnosti - zde nelze vyloučit použití magie, která nutí takového kouzelníka předat zlato právoplatnému majiteli - a nebo že není nutné vždy použít správnou identifikaci, pokud dotyčný předloží klíč, když Sirius Black mohl ze svého trezoru vybrat zlato na koupi Kulového blesku Harryho jménem. Takže nejpravděpodobněji skřeti používají vlastní směrnice a neuznávají zcela pravidla kouzelníků. 

To už ale rozhodně nestačí pro trezory s vyšším zabezpečením, kde je nutný dotek pověřeného skřeta. Vysoké zabezpečení pak znamená dodatečná kouzla, jako třeba v případě trezoru 713 nutnost doteku celou rukou skřeta, přičemž pokud by se o to pokusil někdo jiný, trezor by ho vtáhl dovnitř a uvěznil (skřeti pak kontrolují přítomnost zlodějů jen jednou za dekádu), nebo použití kouzel na obsah trezoru (jako geminio a flagrante v terezoru Lestrangeových, kde se vše, čeho se dotkne nepovolaný, znásobí a rozpálí, takže může dotyčného nakonec až zabít). A nejvyšší zabezpečení může znamenat hlídacího draka nebo sfingu. Což je ovšem komplikované. Draci nejsou zkrocení, zkrátka ohrožují všechny příchozí, skřeti je pouze zahání díky brutálnímu výcviku, kdy je naučí bát se bolesti, když uslyší rachocení kováříčků - kovových předmětů vlastněných zaměstnanci banky, a sfingy zase nevyhovují těm klientům, kteří nejsou schopni zodpovídat jejich hádanky. 

Další obecné bezpečnostní zařízení je zlodějova zhouba, očarovaný vodopád, skrz který projíždí vozíky a který smývá všechna skrývací kouzla a vozík vyhodí z kolejí, pokud v něm takové najde. Ani nelze předměty uložené u Gringottových magicky přivolat. A někdy se používají i sondy solidnosti, které mají odhalit očarování a nekalé úmysly klientů vstupujících dovnitř. Samozřejmě jde bezpečnostní opatření i měnit v závislosti na situaci, třeba během druhé kouzelnické války byla bezpečnost posílena až natolik, že běžným klientům trvalo až pět hodin dostat se ke svému zlatu.

Vedle toho se dá za určité bezpečnostní opatření považovat i specifický přístup k vlastnictví trezorů - či spíše vlastnictví práva pronajmout si a převzít trezor. Zdá se totiž, že na právo ponechat si trezor u Gringottových nemá žádný vliv stav dotyčného v kouzelnické společnosti. I zločincům odsouzeným na doživotí do Azkabanu zjevně trezor zůstává, když Sirius stále měl prostředky v trezoru Blackových a ohromné bohatství zůstalo v trezoru Lestrangeových, který byl během jejich pobytu v Azkabanu stále důkladně střežen a kam měli po svém útěku stále přístup - i když nelze vyloučit, že měli dalšího příbuzného, jenž ho spravoval. A není ani jisté, zda může jen tak kdokoli trezor zdědit, protože podle Albuse Brumbála Grintottovi po Siriusově smrti vše z jeho trezoru coby posledního Blacka vynesli a rozdělili podle jeho poslední vůle (tedy fakticky vše přenesli do Harryho trezoru, když Sirius vše odkázal jemu), místo aby jeho dědic trezor jen převzal. Ovšem ani tady nejde vyloučit, že nepovažovali za nutné, aby měl Harry dva trezory, když už jeden vlastní, a vše sloučili do jednoho. V každém případě je ale nejpravděpodobnější, že Gringottovi mají vlastní pravidla týkající se vlastnictví, obsahu trezorů a jak s nimi nakládat bez ohledu na kouzelnické zákony.

zdroj

Možná proto byla dosud zaznamenána jen dvě vloupání do banky. V roce 1991 se mocný kouzelník vloupal do trezoru 713, který však našel prázdný, ale i tak šokoval kouzelnický svět, protože bylo neslýchané, aby někdo vyloupil Gringottovy. Pachatel přitom nebyl dopaden, až později se pro čtenáře ukázalo, že šlo o Quirinuse Quirrella, který jednal na příkaz Voldemorta. Navíc se mu to podařilo jen právě proto, že prázdný trezor byl jen lehce zabezpečený. Druhé se odehrálo v roce 1998 - Harry Potter, Hermiona Grangerová a Ron Weasley, jimž pomáhal skřet Griphook, se vloupali se do trezoru Lestrangeových, kde Voldemort schovával šálek Helgy z Mrzimoru přetvořený na viteál a oni ho chtěli zničit. Ale protože to byl plný, používaný trezor, bylo kolem mnoho ochranných prvků včetně draka a bez pomoci Griphooka a očarovaného Bogroda by se dovnitř nikdy nedostali. Ovšem ani toto vloupání nebylo veřejnosti nikdy příliš objasněno, protože nezbyli žádní svědci. Voldemort v záchvatu vzteku zabil velkou část přítomných zaměstnanců banky včetně Griphooka a svědků se tak zbavil.

Před touto nešťastnou událostí a patrně i po stabilizaci kouzelnické společnosti po ní ale bylo možné konstatovat, že drtivá většina zaměstnanců banky jsou skřeti. Mezi ty známé patří:

• Gringott - zakladatel banky, je na kartách u čokoládových žabek.
• Nagnok - pracoval v bance v 17. nebo 18. století, byl náhodou zabit necvičeným bezpečnostním trollem, kterého poslalo ministerstvo kouzel, a tato smrt rozžehla jednu z mnoha vzpour skřetů, alespoň dle testů W.O.M.B.A.T.
• Ragnok - pracoval v bance v 90. letech, znal se s Billem Weasleym a možná i Remusem Lupinem, ale nebyl nakloněn kouzelníkům.
• Griphook - pracoval v bance v 90. letech, utekl během druhé kouzelnické války kvůli nelibosti ohledně kouzelnické kontroly banky a byl zavražděn Voldemortem.
• Ricbert - pracoval v bance v 90. letech jako vrchní bankéř, byl zavražděn Voldemortem.
• Bogrod - pracoval v bance v 90. letech za přepážkou, Harry, Ron a Hermiona ho pod vlivem kletby imperius využili při svém vloupání k otevření trezoru Lestrangeových, následně byl upálen drakem.
• Gornuk - pracoval v bance v 90. letech, během druhé kouzelnické války spolu s některými skřety jako Griphookem utekl, na útěku se přidal k malé skupině uprchlíků, ale následně byli chyceni lapky a Gornuk byl zabit.

Kromě nich zaměstnávají ale i kouzelníky a zasílají propagační materiály nabízející bankovní kariéru do Bradavic. Obvykle jde o pozici odeklínačů, kteří mohou v zahraničí získávat pro banku artefakty a cennosti, úředníků či krmičů bezpečnostních draků. Během druhé kouzelnické války pak zaměstnávali i strážce. Mezi nejznámější lidské zaměstnance patří:

• Marius - během druhé kouzelnické války strážce u vchodu, kontroloval příchozí sondami solidnosti.
• Bill Weasley - v 90. letech pracoval jako odeklínač v Egyptě, v roce 1995 převzal úřednickou pozici, aby mohl v Británii spolupracovat i s Fénixovým řádem.
• Fleur Delacour - po své účasti v Turnaji tří kouzelnických škol a dokončení studia v Krásnohůlkách byla zaměstnaná na částečný úvazek, údajně aby se zlepšila v angličtině.