Recenze Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství

Mohl by tento film být odčinění minulého příšerného dílu Fantastických zvířat o všem, jen ne o zvířatech, ale spíš vůbec o ničem? Šla jsem do kina se značnou skepsí, nicméně... vážně by mohl! Nejenom, že jsem dostala samolepku hrabáka a potom možnost vyhrát ve slosování merch (nevyhrála), ale tento díl Fantastických zvířat byl výrazně lepší než předchozí. Sice se v něm našlo pár kanonických přešlapů (ne, Minerva asistující Brumbálovi stále ještě není chronologicky možná), zato má něco, co předchozímu zoufale chybělo. Strukturu a směr.

Recenze Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Tohle nebude klasická recenze. I když to, co píšu, nejsou striktně vzato úplně recenze. Bude to spíš dlouhé nadávání na nejnovější počin z kouzelnického světa. Přemýšlela jsem, jak tento článek začít, a takové upozornění se mi zdá na místě. Rowlingová totiž kdysi vytvořila něco úžasného. Svět Harryho Pottera. Měl své mouchy. Literárně, dějově, i o reáliích se dá široce debatovat a najít mnoho děr. Sama to dělám. Jedno se však odepřít nedá. Byl konzistentní, byl to TEN příběh a ovlivnil generace lidí po světě. Pak se rozhodla nadělat Potterheads na hlavu a posvětila Prokleté dítě. Což osobně vnímám jako vtip a výtvor puberťačky. A nakonec se rozhodla celý kouzelnický svět rozkopat, zapomenout, co sama napsala, a vymyslet horu hloupostí, a předvedla to zde. Ve fantastických zvířatech o všem, jen ne o zvířatech.

Taky si Mloku říkáš, co tam vlastně děláte?

Recenze Fantastická zvířata a kde je najít

Zase recenze prudce reflektující mou aktuálnost, ač jsem film viděla hned, jak ho začali dávat v kinech. Ale nemůžu si pomoct, rozhoupat se k napsání článku není snadné, zvlášť, když z jedné strany slyším, jak ten film vůbec nebyl ono, a přitom mně samotné se hrozně líbil. Tedy... zářily mi při něm oči, od prvních tónu to bylo zase jako být doma, jako být dítě, zkrátka to vyvolávalo ty pocity, kterých u mě dosáhne jen Harry Potter a Pán prstenů, i když příběh byl jednoduchá šaškárna, která by s vystřižením některých vážnějších scén zabrala i jako čistá komedie.

Harry Potter a princ dvojí krve: Zkritizováno

V těchto článcích, které nesou název kritika a poznámky, se nehodlám zabývat hodnocením filmu ani jeho atmosférou nebo podařeným či nepodařeným ztvárněním toho a oného. Ani dějem. Na to všechno bude později recenze. Prostě a jednoduše hodlám jen vypíchnout věci, které se v knize udály jinak, které jsou vynechané a přitom byly důležité, nebo které tvůrci třeba i jen trochu pozměnili. Nebo ty, které nedávají smysl. Neříkám, že najdu všechny, nebo že se všem chci věnovat. Někdy jde o takové maličkosti, že to nemá smysl. Ale většinu chci uvést na pravou míru a nebo nějak okomentovat, protože ne každá odchylka je podle mě ke škodě.

Recenze Harry Potter a Relikvie smrti - Jeannie

A tak se po sedmé (ne)vracíme do Bradavic. Nechápu, proč mi úvodní znělka připomněla cikády. To vážně nevím proč a uvědomila jsem si to až po snad stém shlédnutí částí sedmého dílu. Dělení jsem taktéž nepochopila, přiznám se bez mučení a nejspíš ani nikdy nepochopím. Co jsem ale pochopila je, že musím tyto filmy brát jako vizualizaci knížky a ne "podle knižní předlohy". Pod tím si představuji něco trochu jiného. Protože v dnešní době "podle knižní předlohy" znamená, že jsou z knihy vyňata jména, ale knížka samotná je neurvale roztrhána a pošlapána.

Recenze Harry Potter a relikvie smrti - A. T.

Jelikož nepostupujeme tradičně, tedy od prvního do posledního dílu, ale naopak, nebudu popisovat jednotlivé postavy ani prostředí ani způsob, jakým děj došel až sem. Vlastně myslím, že tohle každý návštěvník zná, a i kdyby neznal, není nic snazšího, než si ten film pustit. Zkrátka, co se děje samotného týče, jen ho rychle shrnu, abychom věděli o čem vlastně píšu.

Není to ale jediná recenze, protože jsme dvě adminky, druhou od Jeannie můžete očekávat brzy. V ní bude i druhá polovina přichystaných fotek a hlášek.

Harry Potter a Relikvie smrti část 1: Zkritizováno

Slíbila jsem, že sem dám i poznámky, které jsem napsala k první části posledního dílu. Jsou neméně rýpavé a poměrně detailní. Jo, jasně, film se může líbit, může mi něco přiblížit, když nevím, jak si to představit, ale bez knížky tu pravou "pointu" příběhu nepochopíte. Strašně moc toho uteklo.

Ale ať napíšu cokoli, neříkám tím, že se mi film nelíbil. Líbil se mi moc, protože se držel knihy víc, než předchozí dva dohromady. (Navíc opravdu je to kouzelný film, když jsem to v DIVX omylem stáhla místo pustila, začlo se to stahovat rychlostí 1,8 mB/s...)

Harry Potter a Relikvie smrti část 2: Zkritizováno

"V Bradavicích se dostane pomoci každému, kdo si ji zaslouží."

A. P. W. B. Brumbál

Jeannie:

Dobře, tak já pro změnu nebudu začínat scénami, ale začnu tím, co se mi na filmu líbilo. Na první místo bych dala hudbu, konkrétně u té části, kdy profesorka McGonagallová oživuje ty sochy a začíná se zabezpečovat hrad. Ta hudba je vtíravá, ačkoliv ji zapomenete celkem snadno, pořád - minimálně já - mám takovou blbou vlastnost. Snažím se vzpomenout si na tu hudbu, jak přesně zněla, a to se mi na tom líbilo. Že mě to donutilo vzpomínat si na tu hudbu. A když jsem ji slyšela v kině, běhal mi mráz po zádech.

Ovšem jen do chvíle, než na mě matka nezasyčela - přestaň už sakra jíst ten popkorn. Ona to řekla mírně jinak, ale tohle je publikovatelnější verze. Jenže to jsem nebyla já. To byli lidi kolem. Já si svůj snědla už během patnáctiminutového pásma reklam před filmem. A během filmu jsem stejně moc jíst nemohla. Měla jsem šíleně stažený žaludek. Strachy, jestli tam bude smrt Freda a Lupinových. No, nebyla. Ale tři momenty mě málem rozbrečely. Truchlení nad Fredem, smrt Snapea a pak ta scéna s mrtvými oživenými kamenem vzkříšení.

Větší výtky... ty už shrnula Ann Taylor. Proto se nebudu opakovat. Mimochodem - opravdu to byl sníh v těch Prasinkách! V květnu!

Ale ještě, tohle u ní možná není. Co Percy? Najednou je u mrtvýho Freda. Žádný vysvětlení jak se tam dostal, jak se udobřili... nic. To mi vadilo. A jsem opravdu taky jediná, kdo tam nepostřehl Charlieho?

Ale dabing byl přirozený, nerušivý, v prvních relikviích se mi zdálo, že je mluví někdo jiný, myslím ústřední trojlístek i třeba Freda a George,tady se to vrátilo do zaběhnutých kolejí.

Ann Taylor:

Já v kině nebyla. Dnes se ten film octl na kinotipu a podívala jsem se tam.

Musím předeslat jednu věc. Kniha je velkolepější. Když ji čtu, představuju si úžasné dechberoucí scény, nad kterými ukápne slza a které zůstanou nesmazatelně vryty v myšlenkách. Film to nesplňuje. To, co filmaři chtěli vytvořit, nebo spíš byli schopni vytvořit, té kvality nedosahuje a nedoceňuje ty scény, které mohly být mnohem působivější.

S knihou toto musím srovnávat právě proto.

A vezmu to scénu po scéně.