Panství Malfoyových

Panství Malfoyových (Malfoy Manor) je krásné panské sídlo obklopené umně udržovanými zahradami ve Wiltshire, ceremoniálním hrabství v jihozápadní Anglii známém hlavně pro Stonehenge. Vede k němu široká štěrková příjezdová cesta s velkým tisovým živým plotem běžícím podél ní a přehrazuje ji brána z tepaného železa. Ta dovoluje vstoupit jen vybraným osobám, alespoň během druhé kouzelnické války to byly osoby, které se prokáží znamením zla. A to tak, že projdou mřížemi jako by byly kouř, zatímco ostatním se železo ohne do tváře a vyžaduje sdělení, co tam pohledávají. Takové potom musí specificky vpustit a bránu jim otevřít. 

Kolem panství jsou pak rozsáhlé pozemky čítající mnoho akrů s mnoha druhy stromů, rostlin, nejspíš i zvířat - minimálně v době Luciuse Malfoye chovali albínské pávy, a v zahradě je i kašna. A po cestě lze dojít až k velkým vstupním dveřím, které se samy otevřou pro toho, komu je dovoleno vstoupit.

zdroj

Tím vstoupí do velké, tlumeně osvětlené, přepychově zdobené vstupní haly s kamennou podlahou pokrytou nádherným kobercem. Na zdech tam visí portréty a na jednom konci jsou dveře s bronzovým kováním vedoucí do přijímacího salonu. Dále z ní patrně vedou dveře a chodby do dalších částí domu.

Přímo přijímací salon je ohromný pokoj s devítimetrovým stropem, z něhož visí dva křišťálové lustry (jeden zničil v sedmém díle domácí skřítek Dobby, ale pravděpodobně ho pak magicky opravili), a tmavě fialovými stěnami ozdobenými portréty. Je nejspíš největší v domě. U jedné stěny také stojí varhany, je v něm dlouhý zdobený stůl, kde během druhé kouzelnické války zasedali smrtijedi s Voldemortem, a je vybavený drahým nábytkem, který během těchto zasedání odstrkávali ke stěnám. Je v něm hezký zdobený mramorový krb s pozlaceným zrcadlem se složitě vyvedeným rolovacím rámem nad římsou.

A pod přijímacím salonem se nachází tajný sklep, což je jediný další známý prostor panství. Podle Draca Malfoye tam dřív schovávali rodinnou sbírku artefaktů černé magie, aby ji úředníci ministerstva kouzel neodhalili při kontrolách domů smrtijedů a podezřelých ze spolupráce se smrtijedy po první kouzelnické válce. Během druhé kouzelnické války se z něj ovšem stalo vězení zajištěné proti útěku (ačkoli domácí skřítci byli schopni jeho ochranu překonat). Nebylo tam žádné světlo ani vybavení kromě džbánu na vodu, misky na jídlo a hřebíku, který odněkud patrně náhodně vypadl nebo ho vězni vytáhli. 

Minimálně nějakou dobu před počátkem ságy a do druhého dílu tam také sloužil domácí skřítek, což je častý případ starých kouzelnických domů. Není jen známo, jestli byl první, nebo jestli tam domácí skřítky drželi dlouhodobě.

zdroj

V určité podobě toto panství totiž stojí už téměř tisíc let. Jako mnoho předků anglických šlechticů přišel kouzelník Armand Malfoy do Británie s Vilémem Dobyvatelem během normanské invaze. Poskytl mu jakési nespecifikované, podezřelé, nepochybně kouzelnické služby, když se stal králem, a získal tak od něj nejlepší území ve Wiltshire zabrané místním. Jeho potomci tam od těch dob žijí, vybudovali tam velké panství, rozšířili své pozemky připojováním zemí sousedních mudlů, laskavosti, kterými si nadbíhali královské rody, jim přinášely mudlovské poklady a umělecké kousky do jejich neustále rostoucí sbírky. Tento rozmach se zastavil až po přijetí mezinárodního zákon o utajení kouzel v roce 1692, načež Malfoyovi hlasitě popírali jakékoli spojení s mudly, aby si udrželi svou pozici u nově zformovaného ministerstva kouzel.

Jejich sídlo jim tedy zůstalo a dědilo se z generace na generaci. Dokonce ještě před smrtí hlavy rodiny - protože otec Luciuse Malfoye Abraxas žil, když se stal Lucius pánem domu, a i Draco Malfoy panství převzal se svou ženou a synem za Luciusova života, tudíž se panství nejspíš nepředává jak je zvykem smrtí majitele, ale ve chvíli, kdy si hodlá nejstarší potomek pořídit vlastní rodinu. V takovém případě Malfoyovi asi mají ještě další nemovitost, kam se původní majitel přestěhuje, a nebo zůstává žít na panství už jen jako součást rodiny.

Právě tehdy, když byl pánem domu Lucius, konkrétně v pátém díle, se dostalo panství do popředí. Lucius tam začal pořádat setkání smrtijedů, aby probírali návrat Voldemorta, fakt, že Harry Potter přežil jejich souboj, v němž ho Voldemort chtěl - a měl - snadno zabít, a fakt, že mezi jejich hůlkami se objevilo spojení a není tak pochyb o propojeném osudu Harryho a Voldemorta. Akorát na konci pátého dílu selhal v úkolu získat z ministerstva kouzel věštbu, která se týkala Harryho a Voldemorta, a zatkli ho, takže není jasné, jestli i poté tam setkání smrtijedů pokračovala. Rozhodně pokračovala v sedmém díle. Tehdy Lucius stejně jako spousta smrtijedů utekl z Azkabanu a Voldemort si z jeho panství udělal velitelství. 

Malfoyovým se to vůbec nelíbilo, ale nemohli protestovat už kvůli selhání Luciuse v pátém díle a jeho dalším chybám, zatímco Luciusova švagrová Bellatrix Lestrange, která tam rovněž pobývala, prohlašovala, že není žádné větší blaho, než když u nich zůstává Pán zla. Právě tam se tudíž naplánovalo převzetí ministerstva kouzel, podrobnosti nového režimu, pokus o únos Harryho Pottera po jeho sedmnáctých narozeninách a Voldemort tam zabil Charity Burbageovou, učitelku studia mudlů z Bradavic. Také tam uvěznili Voldemortovy prominentní vězně Garricka Ollivandera, Lenku Láskorádovou, Deana Thomase a skřeta Griphooka. 

Později, když skupina lapků chytila Harryho, Rona Weasleyho a Hermionu Grangerovou, vzali je rovněž do panství Malfoyových, aby tamější smrtijedi potvrdili jejich identitu a mohli vyrozumět Voldemorta (sami to bez znamení zla udělat nemohli). Jenže když si u nich Bellatrix všimla Nebelvírova meče, zadržela je. Obávala se, že vnikli do jejího trezoru u Gringottových, aby ho ukradli (nevěděla, že meč tam uložený je jen kopie a oni mají originál) a mohli tak vzít i uložený Voldemortův viteál. Mučila proto kvůli informacím Hermionu a Harryho s Ronem zatím nechala zavřít do sklepa - odkud se jim podařilo za pomoci domácího skřítka Dobbyho dostat ven a zachránit i všechny ostatní vězně.

A protože po skončení druhé kouzelnické války se Malfoyovi vyhnuli vězení, zůstalo jejich panství plně pod jejich kontrolou a nakonec ho převzal Draco.