Felix felicis

zdroj

Felix Felicis se jinak nazývá lektvar štěstí nebo tekuté štěstí a jak už je asi jasné, jde o zlatavý lektvar, díky jehož požití bude mít dotyčný člověk po určitou dobu naprosté štěstí a úspěch, a to i v případě, že ho vypije jen nepatrné množství, třeba jen maličkou kapku. Jeho samotný název je toho jasným důkazem - felix znamená v latině štěstí nebo šťastný a felicis prakticky totéž, protože jde o druhý pád. Dal by se tedy přeložit i jako "šťastné štěstí" nebo "štěstí šťastného". Vymyslel ho Zygmunt Budge už v 16. století a považoval ho za největší úspěch - nazval ho také korunou své kariéry.

Jde ale o složitý a svým způsobem nebezpečný lektvar, takže se o něm studenti učí až v šestém ročníku, když v lektvarech po složení NKÚ pokračují ve studiu na OVCE. A právě tehdy profesor Horácio Křiklan popisoval jeho účinky.

Jak už je zmíněno, jde o štěstí na určitou omezenou dobu. Tehdy ten, kdo se ho napije, pravděpodobně uspěje ve všem úsilí, ve kterém je možný jeho úspěch, získá velmi vysokou sebedůvěru a pocit nekonečných příležitostí a vůbec pociťuje i při nepatrném množství velmi silný vliv lektvaru. Ten mu ale přitom nepřidává žádnou zvláštní sílu nebo schopnosti, pouze ho inspiruje a příznivě ovlivňuje okolnosti, které by jinak byly třeba nepravděpodobné, ale stále možné. Dotyčný se navíc stane velmi přizpůsobivým pro všechny nenadálé změny a nápady, neobává se následků, spíš si je jistý, že budou pozitivní, a často vyřeší víc, než jen původně zamýšlenou situaci. Lze tedy asi říct, že lektvar umožní dotyčnému čerpat z nejhlubších a nejlepších rezerv jeho možností a umožní mu například i používat kouzla či jiné dovednosti, s kterými do té doby zápasil a vědomě mu příliš nešly.

Poté, když účinky vyprchají (záleží na dávce, může jít o období hodiny i celého dne), se situace začne vracet do normálu. Pocit jistoty, který felixův uživatel měl, mizí, mohou docela rychle nastoupit i negativní okolnosti, které lektvar potlačoval, a pokud není člověk připraven, může s mu zdát, že toto "vyrovnávací období" přináší větší smůlu. Není ale jisté, zda ji může opravdu přinášet, nebo jde pouze o dojem z návratu k obvyklé úrovni štěstí. A i tak, to trvá jen nepatrnou dobu. Mnohem horší je nerespektování nebezpečí, jež jeho užívání provází.

Jednak se nelze na lektvar stoprocentně a zcela spoléhat. Jak už podotkla Hermiona Grangerová a i Křiklan při své hodině, štěstí nemůže zajistit všechno a nemůže dopomoci kouzelníkovi například ke zvládnutí složitých zaklínadel nebo k vítězství v souboji, pokud v něm tyto schopnosti už nejsou, nebo ho beze snahy ochránit, protože i štěstí má své limity. I to je například důvod, proč členové Brumbálovy armády nebyli schopni prohlédnout peruánský instantní zatmívací prášek, jehož pomocí Draco Malfoy dostal do školy smrtijedy, nebo proč by nepomohl Harrymu ve snaze zjistit, co v komnatě nejvyšší potřeby provádí, protože kouzla, na kterých je založená, jsou příliš silná, než aby stačily příznivé okolnosti a Harryho schopnosti.

Důležité je pak i mít na paměti možnost předávkování. Ve velkém množství je totiž lektvar velmi toxický a člověka, který ho užívá, může svést na cestu lehkovážnosti a nedbalosti. Také může způsobovat závratě a pokud je připravený nesprávně (což je vzhledem k šesti měsícům potřebným na přípravu velmi snadné), má ještě katastrofálnější důsledky. A samozřejmě je zakázaný u všech zkoušek a soutěží, protože je považován za podvod.

zdroj

A jak už bylo řečeno, poprvé se objevil v šestém díle. Jeho použití však sahá i do minulosti, když začalo Zygmuntem Budgem a Tertiusem, kouzelníkem z mudlovské rodiny, jenž ho využil proto, aby našel kouzelnickou rodinu, která ho vezme na Příčnou ulici, získal zlato na novou hůlku a oblečení a práci odeklínače. Následně se i Křiklan přiznal, že dvakrát v životě lektvar pil, a to ve 24 a 57 letech, a i o Albusi Brumbálovi je známo, že rekreačně felix felicis okusil. Další popsané užití už se pak týká dobrodružství samotného Harryho Pottera.

Ten na začátku svého šestého ročníku získal malou lahvičku s tímto lektvarem od Křiklana při první hodině lektvarů, když se mu nejlépe podařilo uvařit doušek živé smrti. Obsah této lahvičky přitom měl stačit na dvanáctihodinový účinek. Nevypil ho ale hned, nejprve předstíral před famfrpálovým zápasem, že ho přidal Ronu Weasleymu do pití, aby si víc věřil a lépe hrál. Hermiona si toho všimla, a rozčílila se, když Ron opravdu předvedl naprosto bezchybnou hru, ale Harry jí poté ukázal, že všechno bylo jen nahrané, lektvar zůstal neotevřený a Ron dokázal všechno úplně sám.

Poprvé se ho doopravdy napil až později, když absolvoval několik neúspěšných pokusů, jak z Křiklana vytáhnout neupravenou vzpomínku na večer, kdy Voldemortovi prozradil detaily o viteálech. Tehdy ho pak našel ve školních sklenících, společně zašli za Hagridem, aby mu pomohli s pohřbem obří akromantule, tam ho přiměl opít se a v lítosti nad osudem jeho matky vzpomínku vydat. Cestou pak ještě náhodou potkal Ginny Weasleyovou a Deana Thomase, nenápadně je pošťouchl k další hádce a přispěl k jejich rozchodu, čímž si k Ginny zajistil volnou cestu, a přispěl už úplně neúmyslně i k rozchodu Rona a Levandule Brownové, když si před odchodem z ložnice nasadil neviditelný plášť a ona měla pocit, že Ron byl v ložnici pouze s Hermionou. To jasně ukazuje na schopnost lektvaru nahrát i těm událostem, které dotyčný neplánoval, a že pouze postrkuje okolnosti tak, aby byly příznivé, ale pořád zůstává v mezích toho, co se vážně může stát - například zde Filch zapomněl zamknout hlavní bránu, Křiklan se chytil možnosti získat jed z mrtvé akromantule, nebo se Harrymu podařilo po neúspěších při vyučování použít neverbální doplňovací kouzlo.

zdroj

Poté, když se chystal spolu s Brumbálem na cestu za dalším viteálem, instruoval Rona, Ginny, Hermionu, Nevilla Longbottoma a Lenku Láskorádovou, aby se lektvaru napili, pokud by se za jeho nepřítomnosti Dracovi podařilo dosáhnout svých nekalých cílů a oni potřebovali štěstí. Což se nakonec stalo a lektvar významně ovlivnil fakt, že se jim vyhýbaly nejhorší kletby, když se do školy dostali smrtijedi a strhla se bitva o astronomickou věž. (Ve filmu však tyto scény proběhly trošku jinak - bitva o věž se neodehrála a Harry vypil celý lektvar sám před cestou za Křiklanem.) A jeho poslední užití se pak pravděpodobně ukáže v posledním filmu - tehdy Křiklan před bitvou o Bradavice pije nějaký lektvar, a to jde patrně buď o felix felicis nebo něco jiného na povzbuzení.

A jaký že je recept na štěstí?

• Do kotlíku vložte vejce popelce a křen a zahřejte.
• Přijdete šťávu z cibulky starčku a energicky míchejte.
• Rozsekejte sasanky, které vyrostly na zádech hrbouna, přidejte do směsi a nechte vařit.
• Přidejte kapku tinktury z tymiánu a pomalu míchejte.
• Semelte skořápky okamie a přidejte je do směsi.
• Pomalu míchejte a nechte vařit.
• Poprašte rozdrcenou routou vonnou.
• Zamíchejte a naposledy nechte vařit.
• Udělejte nad lektvarem hůlkou osmičku a řekněte formuli "Felixempra".
• Následně nechte šest měsíců odležet a měli byste získat lektvar, který se podobá roztavenému zlatu, z něhož jako rybky vyskakují drobné kapičky, ovšem aniž by přistály mimo kotlík. (Ve filmu opět změna - zde má jen lehký, zlatavý odstín, kdežto v knize je popisován jako tekuté zlato.)