![]() |
zdroj |
Bezová hůlka je známá pod mnoha jmény. Bezová hůlka, hůlka smrti, hůlka osudu. A je neuvěřitelně stará. Vyrobili ji ve třináctém století, a to buď Smrt, pokud chcete věřit bajce Příběh tří bratří od barda Beedleho, a nebo Antioch Peverell, k čemuž se přiklání ti, kdo v existenci relikvií smrti věří, ale snaží se zůstat víc při zemi. Ať ji ale vyrobil kdokoli, má se jednat o nejmocnější hůlku schopnou znásobovat nadání svého vlastníka a vládnout magií, kterou by běžně nezvládli ani nejschopnější kouzelníci, jako je třeba i opravit jinou kouzelně rozbitou hůlku.
Existuje ale limit pro to, co kouzelníkovi umožní. Ani s její pomocí nelze učinit nemožné - například ani Albus Brumbál s ní nemohl probudit zkamenělé oběti baziliška, zbavit se kletby, která hlídala viteál - prsten, přemoci Voldemortův lektvar u medailonku, vrátit k životu mrtvé. Navíc už dávno ani nezaručuje neporazitelnost - věří se sice, že musí na nového majitele přejít násilnou porážkou, ale protože se to už mnohokrát stalo krádeží, podvodem či krvavou vraždou místo výhry v zápase, její věrnost není tak jednoznačná. Zdá se totiž, že hůlce samotné záleží na snaze, kterou musel kouzelník při jejím získání vynaložit, přitahuje ji síla. A kupříkladu podříznout opilého žádnou velkou schopnost ani sílu neukazuje.