Zvěromág (v originále animagus z anglického animal, tedy zvíře, a řeckého magus, kouzelník), je kouzelník nebo čarodějka, kteří se mohou přeměnit na zvíře a zase zpátky. Je to ale schopnost, či spíše kouzlo, které se musí naučit. Nemá nic společného s dědičnou schopností měnit svůj vzhled, ani s lykantropií.
zdroj |
Stát se zvěromágem vyžaduje značné nadání a spoustu práce. Jde o dlouhý, namáhavý proces, který se může snadno zvrtnout. Mnoho kouzelníků má proto za to, že mohou čas věnovat důležitějším věcem, než naučit se něčemu, co má ostatně jen velmi malé využití.
Na začátku tohoto procesu je potřeba po jeden celý měsíc od úplňku do úplňku louhovat v ústech list mandragory. Pokud ho dotyčný vyjme nebo spolkne, musí začít znovu (neptejte se, proč se nerozloží sám). Při onom druhém úplňku, pokud je měsíc pořádně vidět a neschovává se za mraky, jinak je nutné začít znovu, list vyplivne do lahvičky v dosahu čistých měsíčních paprsků. Dále přidá vlastní vlas, na stříbrné lžičce rosu, jíž se po sedm dní nedotklo sluneční světlo ani lidská noha, kuklu lišaje smrtihlava a tuto směs odloží na tiché, temné místo, kde zůstane zcela v klidu. Poté musí čekat na bouři a do té doby každý den při východu a západu slunce opakovat zaklínadlo se špičkou hůlky namířenou na srdce. Jakmile bouře nastane, okamžitě musí zopakovat zaklínadlo naposledy a vypít připravený lektvar.
Tento krvavě rudý lektvar přitom nemůže připravit nikdo jiný a jedna dávka stačí právě pro jediného člověka. Zaklínadlo zní amato animo animato animagus. Amato je vyčasované latinské amo znamenající miluji nebo jsem zavázán k, animato je vyčasované latinské animo znamenající já oživuji nebo plním dechem nebo životem, a animagus výše zmíněné animal - zvíře a magus. Volně tedy lze přeložit jako Jsem zavázán stát se zvěromágem. A podle toho, kdy přijde bouře, může být nutné opakovat ho týdny, měsíce nebo i roky, přičemž pokud jedinkrát zapomene, musí začít znovu.
zdroj |
Zároveň po přeměně dotyčný přebírá i vlastnosti daného zvířete. Takže pokud se zvěromág přemění na létající zvíře, i on může v této podobě bez problémů létat a podobně. Dokonce odborníci věří, že je možné přeměnit se do podoby kouzelnického zvířete, ale nejspíš nemožné získat podobu mozkomora. Neomezuje ho ovšem délka života "jeho" zvířete. Například Peter Pettigrew žil alespoň dvanáct let u Weasleyových v podobě krysy, ačkoli pravá krysa by se tak dlouho nedožila. Na druhou stranu, pokud kouzelník dojde tělesné újmy nebo fyzické změny v jakékoli podobě, vždy se to promítne i do druhé.
Nakonec ale nejde o naprosté splynutí se zvířaty a nerozpoznatelný "nový" vzhled. Každý zvěromág má určité znamení, podle kterého ho lze odlišit od ostatních zvířat a které ho spojuje s něčím na jeho lidském těle. Může to být fyzický rys, typický znak nebo věc jako brýle, které se na zvířeti otisknou do vzoru na jeho srsti/kůži. Jako je tomu u Minervy McGonagallové a Rity Holoubkové. A co se týče ostatních předmětů, jež má dotyčný právě u sebe, během přeměny si lze vědomě zvolit, zda se přemění i s oblečením a šperky. Proto ve třetím filmu nebyla chyba, že se krysa Prašivka nejprve přeměnila na Pettigrewa v zašlém obleku, zatímco při svém útěku po sobě nechal hromádku šatů. (Pouze váhám, proč tak náhle zatoužil zůstat nahý.)
Je akorát možné, že existuje určité spojení se "zvěromagií" a patrony. Fyzický patron, tedy ten s konkrétní podobou, by totiž mohl být nápovědou, jaké zvíře dotyčného vystihuje a v jaké by se přeměnil, kdyby se úspěšně stal zvěromágem. A co by se stalo, pokud by proměna nebyla úspěšná? Pokud by dotyčný udělal chybu, vynechal některý z nutných kroků, nebo by jeho schopnosti nestačily? Buďo se proces vůbec nezdaří, nebo může dojít i k pěkně ošklivým semitrvalým i trvalým mutacím do pololidské a polozvířecí podoby.
Navzdory všem komplikacím praxe se ale teorie "zvěromagie" vyučuje již ve třetím ročníku v hodinách přeměňování v Bradavické škole čar a kouzel, a to i když profesorem není zvěromág (například McGonagallová mohla předvádět i praktické ukázky, zatímco její předchůdce Albus Brumbál zvěromágem nebyl). Již během studia se přitom mohou talentovaní studenti pokusit o vlastní přeměnu, jako právě McGonagallová, jež se stala zvěromágem v sedmnácti, nebo James Potter, Sirius Black a Peter Pettigrew (tajně) kolem šestnácti. A ve Škole čar a kouzel v Uagadou, která se zaměřuje na sebepřeměňování, se studenti učí stát zvěromágy dokonce už ve čtrnácti a mají i školní týmy v synchronizovaném přeměňování.
Proč by ale někdo tuto zdlouhavou, únavnou proceduru podstupoval? Co by mohlo být na schopnosti
přeměnit se do zvířecí podoby přitažlivého?
zdroj |
Předně je nutné zmínit, že zvěromág se může přeměnit ve zvíře kdykoli dle své vůle, a to dokonce bez hůlky a bez jakýchkoli dalších kouzel. Je to zkrátka schopnost. Kdežto jakékoli jiné přeměňování vyžaduje použití hůlky, kouzla a pokaždé jde o samostatný proces. Je to také určitá nižší ochrana proti mozkomorům, kteří nejsou schopni vycítit méně komplexní emoce zvěromágů ve zvířecí podobě a tudíž na ně nemají takový vliv. A samozřejmě jde o perfektní způsob krytí.
Zvěromág i ve zvířecí podobě totiž stále přemýšlí jako člověk, což ho, kromě dobrovolnosti přeměny, odlišuje i od vlkodlaků, u nichž jde o infekci, která je o úplňku kromě lidského těla připravuje i o lidskou mysl. Proto například mohla McGonagallová na začátku prvního dílu sledovat a zhodnotit Dursleyovy, nebo Rita Holoubková ve své broučí podobě špehovat studenty během Turnaje tří kouzelnických škol i poté, co jí Brumbál zakázal vstup na školní pozemky, a psát o nich své bulvární články. K vlkodlakům ale zvěromágové přece jen určitý vztah mít mohou, protože zatímco pro lidi je přeměněný vlkodlak smrtelně nebezpečný, zvěromág je s ním ve zvířecí podobě relativně v bezpečí a dokonce mu může pomoci usnadnit jeho přeměnu, jako to činili Pobertové s Remusem Lupinem. A také dokáží komunikovat s ostatními zvířaty. Existuje mezi nimi jistá forma porozumění neznámého rozsahu. Nejde o telepatii ani dokonalou komunikaci, ale například Sirius ve své psí formě spolupracoval s polovičním maguárem Křivonožkou (ale nemohli si konkrétně rozumět ani natolik, aby zjistil jeho jméno), nebo Pettigrew ve své krysí podobě zase mohl sbírat náznaky od ostatních krys a dostat se tak až do Albánie, kde našel Voldemorta.
Na druhou stranu, protože každá mince má nakonec dvě, je tu ale i jisté nebezpečí pro zvěromága ve zvířecí podobě, pokud ho někdo odhalí. Je totiž možné zabránit mu v přeměně zpátky, jak to udělala Hermiona Grangerová na konci čtvrtého dílu. Tehdy totiž zjistila, jak Rita sbírá informace, a když se jí jednou podařilo ji chytit, zavřela ji do sklenice, kterou začarovala nerozbitným kouzlem. Rita jako brouk se tak nedokázala přeměnit a Hermiona ji odmítla pustit, dokud neslíbila, že celý rok žádné další články psát nebude. A také naopak lze zvěromága donutit k přeměně zpátky na člověka, což udělali například Lupin a Sirius ve třetím díle s Pettigrewem. Jde patrně o jakýsi druh lidotvarného kouzla, kterým lze donutit i vlkodlaka přeměnit se dočasně zpět do lidské podoby.
Nicméně být zvěromágem je velmi vzácná schopnost, už kvůli komplexnosti magie, času a omezenému užití. Prostě to většině lidem nestojí za to. A částečně i kvůli nutnosti registrace u ministerstva kouzel v jejich Rejstříku zvěromágů na Oddělení nepatřičného užívání kouzel v Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. Což znamená popsat svou zvířecí podobu a uvést znaky, podle kterých lze dotyčného zvěromága odlišit. Tento rejstřík je přitom přístupný veřejnosti a prvotní účel je zajistit, že zvěromágové nebudou své schopnosti zneužívat. Proto existují i návody, jak zvěromágy identifikovat. Jeden obsahovalo například i 2579. vydání časopisu Moderní přeměňování. Neregistrovat se přitom znamená být odsouzen do Azkabanu na neznámou dobu. Zjevně jde o dostatečně odstrašující trest, když i Rita souhlasila, že celý rok nebude psát žádný bulvár a napíše pravdivé interview s Harrym Potterem o návratu Voldemorta výměnou za to, že ji Hermiona nenahlásí.
zdroj |
Ve 20. století tak bylo celkem 7 známých registrovaných zvěromágů (reps. britských zvěromágů, není známo, zda je registrace povinná celosvětově) a v sáze, resp. i po ní se jich objevilo ještě méně (nebudu uvádět ty, kteří vystupují jen ve videohrách).
V době před registrací:
- Cliodna - středověká irská čarodějka a druidka schopná přeměnit se v mořského ptáka
- Morrigan - slavná irská čistokrevná čarodějka schopná přeměnit se do krávy
- Morgana le Fay - středověká čarodějnice schopná přeměnit se v ptáka
- Lisette de Lapin - francouzský čaroděj z první poloviny 15. století, dle jedné teorie byl schopen přeměnit se do velkého bílého králíka a byl údajně předlohou pro Alici v pohádce Králice Alice a chechtavý pařez v Bajkách barda Beedleho
V době po registraci
- neznámý francouzský kouzelník z první poloviny 20. století údajně schopný přeměnit se v kachnu
- Minerva McGonagallová - britská čarodějka schopná přeměnit se v mourovatou kočku
- James Potter - britský čaroděj schopný přeměnit se v jelena, neregistrovaný
- Sirius Black - britský čaroděj schopný přeměnit se v černého psa, neregistrovaný
- Peter Pettigrew - britský čaroděj schopný přeměnit se v šedou krysu, neregistrovaný
- Rita Holoubková - britská čarodějka schopná přeměnit se v modrého brouka, neregistrovaná
- Adrian Tutley - čaroděj schopný přeměnit se v pískomila.
Žádné komentáře:
Okomentovat