Kluběnka

zdroj

Kluběnka (Puffskein) je zvíře, co vypadá jako koule pokrytá hustými, měkkými chlupy krémové barvy. V klasifikaci ministerstva kouzel se toto zvíře ocitlo v kategorii XX, což znamená, že je neškodná a může být domestikována, a také velmi často je. Kluběnka je totiž velmi oblíbený domácí mazlíček, hlavně proto, že se nebrání objímání, mazlení a pohazování.

Navíc je nenáročná, a to ve všech směrech. Ráda si hraje, když je spokojená, tak hlasitě přede, a je mrchožrout, čili je možné krmit ji čímkoli od zbytků po mrtvé pavouky. Trošku vyděsit snad může leda obstaráváním vlastní delikatesy, a to faktem, že velmi ráda v noci strká jazyk spícím kouzelníkům do nosu.

Zároveň jde ale i o tvora nadaného kouzelnými schopnostmi, neboť se její chlupy používají při přípravě lektvarů, jako například lektvar smíchu podle Zygmunta Budgeho. Který jinak kluběnky považoval za zbytečná stvoření a nechápal, proč by je někdo chtěl chovat.

Protože jsou kluběnky tak oblíbené a mírumilovné, bývají také terčem různých pokusů o šlechtění, jako v případě ozubených kluběnek nebo appaluzských kluběnek, které choval jakýsi kouzelník v New Yorku až do roku 1925, což je ale nezákonné. Ve Spojených státech Amerických byl takový chov kouzelných zvířate nezákonný už dlouho a roku 1965y vešel v platnost i ve Velké Británii zákaz experimentálního křížení kouzelných zvířat, jenž prosazuje oddělení pro regulaci a dohled nad kouzelnými tvory. Veškeré pokusy o jeho porušení pak řeší samotný Starostolec. Perlička je, že se neví, zda by pod tento zákaz mělo spadat i vyšlechtění miniaturních kluběnek - trpaslenek Fredem a Georgem Weasleyovými pro jejich obchod s žertovnými předměty, avšak nikde není k nalezení jediná zmínka o procesu nebo snad trestu, takže se dá předpokládat, že jde buď o chybu v "matrixu Harryho Pottera", nebo ministerstvo přivřelo oči. Existuje i názor, že by navíc nemuselo jít o křížence, ale skutečně jen zmenšené klubeněky, a tak by se na ně zákaz nevztahoval.

Klasickou kluběnku však lze vlastnit naprosto legálně a jde ji zakoupit například v Kouzelném zvěřinci na Příčné ulici, který se objevil v prvním, třetím a posledním díle Harryho Pottera, a o jedné kluběnce se zmiňoval i Ron Weasley, který Harrymu prozradil, že kdysi tohoto mazlíčka měl, ale už zemřel, patrně proto, že ho Fred používal místo potlouku při hraní famfrpálu. 

A kromě toho se lze dopátrat i zmínky, že kluběnky si dokáží udělat v kouzelnickém domově prostor i bez pozvání, a to v pátém díle, kdy Harry, Hermiona Grangerová a Weasleyovi při úklidu domu na Grimmauldově náměstí našli celé hnízdo mrtvých kluběnek.