Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy

Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy (St Mungo's Hospital for Magical Maladies and Injuries) je kouzelnická nemocnice, kterou někdy v 17. století založil slavný léčitel Mungo Bonham (pravděpodobně pojmenován po skutečném svatém Mungovi neboli svatém Kentigernovi, patronovi Glasgow a údajném prvním biskupovi Skotska). Navzdory tomu, že je to kouzelnická nemocnice a původně byla zamýšlena jen pro kouzelníky, léčí i mudly jako oběti kouzelnických útoků či nehod, a někdy i studenty Bradavic, když je jejich problém příliš vážný a nestačí na něj školní ošetřovna madam Pomfreyové.

Ve znaku má hůlku zkříženou s kostí a stojí v Londýně. Není známo, jestli je to jediná všeobecná nemocnice pro celou Velkou Británii, ale nebyla zmíněna žádná další. A stejně jako všechny ostatní kouzelnické instituce umístěné v mudlovských oblastech je pečlivě maskovaná. Zvenku vypadá jako cihlový mudlovský obchodní dům s oblečením zvaný Berka a Máčel, s. r. o., jenž je zavřený a má v něm probíhat renovace, která však nikdy nebude dokončena. Tudíž je to zchátralá budova se zašlou výlohou, v níž stojí stejně tak zašlá dámská figurína. Mudlové si jí tak vůbec nevšímají, obchod mají za opuštěný, ovšem kouzelníci mohou na figurínu promluvit, sdělit jí důvod návštěvy, a jakmile figurína přikývne na souhlas, můžou projít skrz sklo do vstupní haly. 

Tento způsob se používá proto, aby zranění kouzelníci a čarodějky, kteří jsou schopni přijít sami, i návštěvy mohli prostě splynout s davem v ulici. Nikdo totiž nedokázal při zakládání nemocnice najít lepší prostory - Příčná ulice je příliš úzká, podzemí jako u ministerstva kouzel by neprospívalo hospitalizovaným. Nebylo jen řečeno, nakolik se zvenčí budova nemocnice proměnila a zda se přizpůsobuje době. Ovšem interiér nemocnice rozdělený do šesti poschodí už vypadá přesně tak, jak by nemocnice měla vypadat.

Přízemí

Přízemí tvoří recepce, příjem s pohotovostí a oddělení nehod s kouzelnými předměty. Recepce je plná viklajících se dřevěných židlí a zastaralých vydání magazínů, protože zároveň slouží jako čekárna pohotovosti. Je tak často plná kouzelníků s podivnými obtížemi, pobíhají tam léčitelé a obstarává ji jedna čarohosteska, která má pomoci každému, kdo si není jistý, kam zamířit, není schopen normální mluvy, nebo si nepamatuje, proč do nemocnice přišel. 

Nemocniční příjem a pohotovost slouží k zápisu pacientů a jejich obtíží, k vyřízení těch okamžitě léčitelných, a mají tam působit léčitelé z různých oddělení, kteří se tam starají o nové případy, když mají hotovou svou obvyklou práci. A na oddělení nehod s kouzelnými předměty se léčí zranění způsobená nějakým kouzelným předmětem. Nejčastěji jde o výbuch kotlíku, selhání hůlky, havárii koštěte. V šestém díle se nejspíš zde léčila Katie Bellová poté, co se dotkla prokletého náhrdelníku.

Pravděpodobně sem také nasměrovali čarodějku a pět kouzelníků po havárii košťat před koncertem Celestýny Warbeckové v Liverpoolu. Dotyční nestíhali dorazit včas, srazili se nad řekou Mersey a spadli do vody. A patrně i ty, kteří koupili vadné hůlky od "Čestného" Willyho Wagstaffa a utržili popáleniny, nebo dva mudly, kteří přišli o prsty kvůli kousacím klikám Záviše Zpátečníka, musely jim dorůst kosti a být upraveny vzpomínky.

První patro

Oddělení zranění způsobených kouzelnými tvory, tedy oddělení pro léčbu kousnutí, žihadel, popálenin, zapíchnutých bodlin a podobně, se sekcí pojmenovanou Oživovací sekce Daie Llewellyna: závažná pokousání, po slavném velšském famfrpálovém hráči Dai Llewellynovi. Proslavil se odvážnými herními taktikami a tím, jak ho na dovolené v Řecku sežrala chiméra, ale není známo, co z toho se zasadilo o název sekce. Je malá, omšelá, má jen jedno okno proti dveřím, osvěcuje ji hlavně shluk skleněných koulí uprostřed stropu, zdi jsou obložené dubem, na jedné visí portrét Krutoslava Poskřipce, vynálezce klystýrové kletby.

V pátém díle zde byl hospitalizovaný Artur Weasley poté, co ho na ministerstvu kouzel kousla Voldemortova jedovatá Nagini. Tehdy tam jako hlavní léčitel působil Hippokrates Smethwyck, jenž nakonec úspěšně našel protijed na velice silný jed Nagini, a léčitelský praktikant Augustus Pye, jenž Arturovo vyléčení značně zkomplikoval. Zajímala ho totiž mudlovská doplňková medicína a pokoušel se léčit Artura sešitím ran, jenže jed je rozpouštěl. 

Vedle Artura leželi v této sekci tou dobou ještě dva další pacienti. Kouzelník pokousaný vlkodlakem a čarodějka, která odmítala prozradit, co se jí stalo, ale její kousanec velmi nepříjemně zapáchal, když jí měnili obvaz. O necelé dva roky později se zde také snažili zachránit pětiletého chlapce Montgomeryho pokousaného vlkodlakem Fenrirem Šedohřbetem, když jeho matka odmítla podpořit smrtijedy, jenže už nedokázali nic dělat a Montgomery krátce po převozu zemřel.

Druhé patro

Oddělení kouzelných infekcí pro léčbu nakažlivých jak lehčích kouzelných onemocnění, tak vážných kouzelných chorob. Často se tu léčí hlavně nakažlivé nemoci jako mizící nemoc, ječivá plíseň nebo dračí spalničky. Ačkoli totiž v 16. nebo 17. století vynalezla Gunhilda z Gorsemooru lék na dračí spalničky, nemoc se zatím nepodařilo vymýtit. 

Třetí patro

Oddělení otrav způsobených lektvary a bylinami, kde se léčí například vyrážky, zvracení, neovladatelné chichotání. Patrně se tam rovněž nachází sekce jedů, kde pracují léčitelé kvalifikovaní pro schvalování užití protijedů.

Čtvrté patro

Čtvrté patro má oddělení zaklínadel, kde se zajišťuje dlouhodobá péče, jako například na zdejším oddělení Januse Paklíče známém jako oddělení 49 pro trvalá poškození způsobená zaklínadly. Je pojmenované po Janusovi Paklíči, který se pokusil nafingovat vlastní smrt předstíraným útokem smrtipláště, a od ostatních oddělení se poměrně liší. Dveře jsou tam obvykle zamčené, aby se pacienti nemohli potloukat kolem, okolo postelí jsou závěsy zajišťující soukromí a pacienti se zde obklopují spoustou osobních věcí, aby se cítili víc jako doma (protože v některých případech jsou zde umístěni i trvale) a aby jim pomohly pokusit se vzpomenout na svou identitu a minulost. 

zdroj

Starají se tu totiž o neodstranitelné kletby, uřknutí, nesprávně použitá kouzla a další a o trvalá poškození - co se týče poškození mozku, tedy o pacienty, kteří nejsou schopni postarat se o sebe sami, kvůli kouzelnému zásahu fungovat ve společnosti, mohli by být sobě nebo jiným nebezpeční. Proto také existují přísná pravidla, co se může na oddělení přinést a jaké dary zde mohou návštěvníci nechávat s ohledem na bezpečí pacientů. Každá věc by měla být prozkoumána a posouzena. 

Což nevylučuje katastrofické omyly jako v pátém díle, kdy vedoucí oddělení Miriam Stroutová považovala ďáblovo osidlo za třepetník a umožnila tak nevědomky spáchat vraždu Brodericka Bodeho, jehož osidlo zardousilo. Broderick byl zaměstnancem odboru záhad na ministerstvu kouzel, Lucius Malfoy ho kletbou imperius přinutil pokusit se vyzvednout pro Voldemorta věštbu týkající se jeho a Harryho Pottera, ale kvůli přísné ochraně věšteb to nevyšlo, Broderick došel vážné újmy, začal si myslet, že je čajník. Proto se ocitl v nemocnici, střídala se u něj období bezvědomí a tupého mumlání, jenže se na rozdíl od spousty jiných pacientů začal zotavovat, a tudíž smrtijedi museli zajistit, aby neprozradil, co se doopravdy stalo. Miriam po této nešťastné a dobře naplánované příhodě postavili mimo službu.

Dále zde byl dlouhodobě hospitalizován Zlatoslav Lockart, a to od konce druhého dílu, kdy se pokusil vymazat paměť Harrymu a Ronovi Weasleymu rozbitou hůlkou, jež se obrátila proti němu. Jen velice pomalu si začínal vybavovat sám sebe, v pátém díle si uvědomoval, že by měl být slavný, učil se svůj podpis, nicméně se nikdy plně nezotavil. Také Frank a Alice Longbottomovi, kteří přišli o rozum po prvním pádu Voldemorta po dlouhém mučení kletbou cruciatus. Čarodějka Agnes s hlavou pokrytou srstí, jež štěkala místo mluvení. Její stav připomínal účinky mnoholičného lektvaru připraveného se zvířecí přísadou, případně nepodařený proces pro získání schopností zvěromága. 

V pátém díle v tomto patře dočasně hospitalizovali i Minervu McGonagallovou po zásahu několika omračovacími kouzly Dolores Umbridgeové a jejích bystrozorů. Nymfadoru Tonksovou po souboji se smrtijedy na odboru záhad. Kouzelníka, jehož bratr uřknul jeho boty, aby ho kousaly do chodidel. Děvčátko, kterému rostla křídla a její otec ji přitáhl za kotník, zatímco mu poletovala nad hlavou. A před začátkem šestého dílu Herberta Chorleyho, mudlovského služebně mladšího ministra, poté, co na něm smrtijedi špatně provedli kletbu imperius a způsobili, že se vydával za kachnu - byl přitom i nebezpečný, během léčby se pokusil uškrtit pár léčitelů.

Možná právě zde také během sedmého dílu skončil bystrozor John Dawlish. Pokusil se zatknout Augustu Longbottomovou a poslat ji do Azkabanu, ale ona ho napadla tak zuřivě, že ho museli vzít do nemocnice. A kouzelník s hlavou otočenou obličejem dozadu jako výsledek halloweenské nachytávky, jež vyústila v mnohaměsíční hospitalizaci.

Páté patro

Bistro pro návštěvníky a nemocniční prodejna, kde můžou návštěvníci odpočívat a nakoupit bezpečné dárky pro pacienty.

Z dalších známých pacientů, u nichž není jednoznačné, na které oddělení je přijali, jsou například čarodějka s mandarinkou nacpanou v levé nosní dírce po rodinné hádce. Kouzelník se sloním chobotem. Upocená čarodějka, jejíž hlava se zřejmě přeměnila v čajovou konvici, pískala a vypouštěla páru. Čaroděj, který duněl jako zvon a hlava se mu třásla při každém pohnutí. Barnabus Blenkinshop, jenž v únoru 1999 z nemocnice záhadně zmizel a zbyla po něm jen plechovka ančoviček na posteli. Ministerstvo později jeho zmizení údajně objasnilo, ale nesdělili výsledek vyšetřování. 

A takoví úderní kouzelníci (členové Sboru pro posazování kouzelnických zákonů cvičení pro nebezpečné konfliktní situace jako útoky, výtržnosti, vysoce riziková zatýkání a podobně, často záloha pro bystrozory, pokud je pro ně situace příliš nebezpečná), mají každý u Munga svou vlastní obvyklou postel. 

O ty všechny se starají léčitelé. Jsou to lékaři nosící limetkově zelené hábity s vyšitým znakem kosti zkřížené s hůlkou, starají se o nemocné a raněné pomocí léčivých kouzel a kromě nemocnice mohou pracovat i v dalších zařízeních. I madam Pomfreyová, vrchní sestra ošetřovny v Bradavicích, je školená léčitelka. Vyžaduje se od nich proto náročné vzdělání, a to NKÚ alespoň se známkou N v přeměňování, lektvarech, kouzelných formulích, bylinkářství a obraně proti černé magii. 

Mezi známé léčitele, kteří pracovali či pracují u Munga, pak patří celá řada kouzelníků. Zakladatel Mungo Bonham. Možná zmínění Krutoslav Poskřipec a Gunhilda z Gorsemooru. Dilys Derwentová, která v nemocnici působila mezi lety 1722 a 1741, následně jako ředitelka Bradavic do roku 1768 (stala se jednou z nejoblíbenějších) a má u Munga stejně jako v Bradavicích stále svůj portrét, takže její podobizna může cestovat mezi nemocnicí a školou. Na přelomu 19. a 20. století kouzelník Lancelot, bratranec Muriel Weasleyové, jenž tvrdil, že ačkoli malá Ariana Brumbálová měla být před svou nešťastnou smrtí natolik nemocná, že se nemohla ukazovat mezi lidmi, nikdy ji neviděl v nemocnici. H. Pollingtonious, autor knihy Lexikon léčitele o domácí léčbě běžných nemocí, již v šestém díle vlastnila Molly Weasleyová. Helbert Splín, jenž ke konci 20. století psal i sloupky do poradny Denního věštce. Zmínění Hippokrates Smethwyck, Augustus Pye a Miriam Stroutová. Rutherford Poke coby léčitel a mluvčí nemocnice. A nějakou dobu po vystudování Bradavic a po krátké kariéře provozovatelky hostince U Děravého kotle i Hannah Abbottová, která u Munga prošla kurzem a ucházela se o místo v Bradavicích. 

Není přitom známo, jestli vedle nich fungují i zdravotní sestry, nebo i jejich práci zastávají léčitelé či praktikanti, kteří ještě nesmí sami ošetřovat vážné případy. Kromě nich existují akorát ještě lékouzelníci, ekvivalent zdravotníků a záchranářů, dozorující i kouzelnické turnaje, soutěže, další podobné hromadné akce. Byli například na mistrovství světa ve famfrpálu.

Nezodpovězenou otázkou také zůstává financování nemocnice. Možná obdobně jako v Bradavicích platí provoz ministerstvo kouzel a částečně dary. Jeden hlavní zdroj darů je Fontána kouzelných bratří v atriu ministerstva kouzel, kam lidé hází mince a celý výtěžek jde nemocnici, druhý jsou přímé příspěvky. Ty poskytovali například Lucius Malfoy (jednou velmi veřejně přispěl štědrou částkou, načež ho Kornelius Popletal pozval na mistrovství světa ve famfrpálu) nebo Celestýna Warbecková (nahrála týmovou hymnu pro Puddlemerské spojence s názvem Odražte ty potlouky a hoďte sem ten camrál, hoši! a výtěžek z prodeje desek šel na nemocnici).