Moudrý klobouk (Sorting Hat, tedy doslova třídicí klobouk) je kouzelný klobouk s vlastním vědomím, osobností, určitým smyslem pro humor a ohromnou pamětí o všech studentech, s nimiž kdy přišel do kontaktu, jenž v Bradavicích rozhoduje o tom, do které koleje budou patřit noví studenti. Navzdory jeho značnému stáří, tomu, že je odřený, záplatovaný a velmi špinavý, je tak velice důležitým kouzelnickým předmětem.
 |
| zdroj |
Ten používá i k zařazováním studentů do kolejí. Pomocí nitrozpytu dokáže odhalit a zvážit jejich nadání a vlastnosti a posoudit jednak ty, které mají, i ty, kterých si cení. Může odhalit i ještě nerozvinuté vlastnosti a poslat studenta do koleje, která je v něm vyzvedne. A někdy přihlíží i k přáním studentů, podle Albuse Brumbála totiž i jejich volba ukazuje hodně o jejich povaze. Proto například poslal Petera Pettigrewa do Nebelvíru, protože odhalil, že Peter tehdy obdivoval silné, statečné přátele, ač sám takový nakonec nebyl, Hermionu Grangerovou a Nevilla Longbottoma do Nebelvíru, ač Hermionin intelekt byl zralý pro Havraspár a Neville trval na Mrzimoru, protože pro ně Nebelvír znamenal vhodnou výzvu, možnost rozvinout jejich potenciál ke statečnosti a překonávání překážek, nebo proto se mu pro Harryho Pottera zdál vhodný i Zmijozel, když v něm detekoval úlomek Voldemortovy duše a měl za to, že by ve Zmijozelu exceloval.
Zařazování přitom probíhá tak, že na začátku hostiny k začátku školního roku je umístěn do Velké síně na třínohou stoličku (během ságy připadal úkol organizovat zařazování Minervě McGonagallové) a studenti k němu podle abecedy přistupují, usednou na stoličku, na hlavu si posadí klobouk a ten rozhodne. U každého zabere rozhodnutí různě dlouhou dobu. Například u Draca Malfoye nebo Rona Weasleyho měl klobouk jasno velice rychle. Ale může mu to zabrat i více než pět minut. To se stalo například McGonagallové, jak se nejprve klobouk domníval, že by měla být v Havraspáru, a až po dlouhé době se rozhodl pro Nebelvír (zatímco u Filiuse Kratiknota, ředitele Havraspáru, zvažoval pravý opak), nebo Peterovi Pettigrewovi při rozhodování mezi Zmijozelem a Nebelvírem.
Zásadně přitom odmítal, že by ve svém rozhodnutí kdy udělal chybu, přestože některý ze studentů nakonec neprokázal vlastnosti typické pro vybranou kolej. Původně i autorka tvrdila, že se nikdy nezmílil. Jen později prozradila, že během mnoha staletí služby se to stalo pouze párkrát. Nenechal se nikdy ani oklamat. V roce 1858 se například jedenáctiletý skotský moták Angus Buchanan dokázal vplížit na hostinu s pomocí svého kouzelnického bratra a posadit si na hlavu klobouk - ten mu ale jen laskavě sdělil, že je dobrosrdečný chlapec, nicméně ne kouzelník.
K tomu ještě klobouk před samotným slavnostním zařazováním zpívá o svém původu, v nové písni pro každý rok (patrně si je skládá sám) představuje prvákům Bradavice a jednotlivé koleje, a někdy tento moment využije k varování, pobízení studentů, aby byli jednotní a stateční před aktuálním nebezpečím v kouzelnickém světě. Kromě slavnostního zařazování totiž zůstává v ředitelně a zdá se, že tam snadno pochytí spoustu informací. Dělo se tak hlavně v době ředitelování Albuse Brumbála, jednoho z nejvlivnějších kouzelníků, který značné informace měl. Píseň moudrého klobouku jsme nicméně během ságy viděli jen třikrát, protože Harry se během svého studia účastnil pouze tří zařazování.
Na začátku jeho vlastního prvního ročníku klobouk krátce představil jednotlivé koleje:
Zdá se vám, že jsem ošklivý - myslete si, co chcete,
chytřejší klobouk než jsem já na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky i své klobouky z plsti -
jsem moudrý klobouk z Bradavic, jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše, vím, z jakého je těsta -
nasaď si mě a řeknu ti, kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír, kde mají chrabré srdce;
odvaha, klid a rytířskost jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor: máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní přiložit ruku k dílu;
či moudrý starý Havraspár, pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel, kde nastane tvá chvíle -
ti ničeho se neštítí, by došli svého cíle.
Nasaď si mě a neboj se (jen vlastní strach tě leká)!
Já, moudrý klobouk z Bradavic ti řeknu, co tě čeká!
Další zařazování stihl Harry až ve čtvrtém díle, kde byla píseň obdobná:
Za časů, kdy mne ušili, už je to tisíc let,
žili tu čtyři mágové, jež doposud zná svět.
Udatný Godrik Nebelvír, jenž cestou svou vždy šel,
a z temných blat a močálů zchytralý Zmijozel.
Pak z Havraspáru Rowena, zrozená v lůně hor,
a krásná Helga z údolí, kde leží Mrzimor.
Spojil je sen a smělý plán a v Bradavicích, v touze
vychovat svoje nástupce, zřídili školu kouzel.
Každý z těch čtyř tam ovšem měl svou vlastní kolej čárů,
neb u těch, jež si vyvolil, si jiných cenil darů.
Nebelvír nejvíc ze všeho vždy hledal statečnost,
a v Havraspáru chytrost zas bývala první ctnost.
V Mrzimoru víc vážilo, jak se kdo práce zhostí,
a mocichtivý Zmijozel si cenil ctižádosti.
Pokavad byli na živu, každý si vedl svou:
ale co pak, až jedenkrát už tady nebudou?
Zas vyřešil to Nebelvír: tak padla volba na mě,
a nadali mě moudrostí, abych vybíral za ně.
Naraz si mě až po uši, abych tvou duši spatřil:
Já, jenž si nikdy nemýlím, ti řeknu, kam teď patříš!
V pátém díle po návratu Voldemorta už ale klobouk výrazně změnil tón:
Za dávných dob, když jsem byl mlád, a Bradavice též,
panovala tu jednota, již jinde nenajdeš.
To čtyři věrní přátelé rozhodli tehdy spolu
zřídit tu všech na světě nejlepší kouzel školu.
"Společně učme potomstvo," řekli a netušili,
že osud brzy zavelí, aby se rozdělili.
Znal snad kdo lepší přátele na celém světě širém,
než byli lstivý Zmijozel s udatným Nebelvírem?
Snad pouze další pár, o němž nebylo sporu:
Rowenu z hradu Havraspáru a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se? Byl opravdu tak špatný konec nutný?
Nu, já tam byl a povím vám celý ten příběh smutný.
Dí Zmijozel: "Učme jen ty, co nejčistší krev mají."
Havraspár zas: "My jen ty, co nejchytřejší se zdají."
A Nebelvír: "Chci toho, kdo odvahu má a sílu."
Jen Mrzimor byl ochoten brát všechny bez rozdílu.
Prvotní přátel obavy zdály se liché být,
vždyť každý z nich v své koleji jen koho chtěl, moh mít.
A tak například Zmijozel, jak říkal jsem už prve,
dál ke studiu přijímal jen mágy čisté krve.
V Havraspáru pak učit se jen nejchytřejší směli,
kdo k nebelvírským patřit chtěl, musel být ctný a smělý.
Ostatní všichni skončili v dobráckém Mrzimoru
a mezi čtyřmi přáteli nezdál se být stín sporu.
Tak v naší škole život šel naoko bez potíží,
čas nesvárů a rozmíšek už tehdy se však blížil
a čtyři mocné pilíře bradavického hradu
zachvěly se a začaly zápasit o nadvládu.
Zdálo se tehdy, že boj ten, v němž druh se s druhem bije,
neslavným koncem hrozí všem a škola nepřežije.
Až jednoho dne po ránu Zmijozel náhle zmizel,
a přestože pře ustaly, v srdce nám vešla svízel.
Z té nerozlučné čtveřice tři mezi námi zbyli,
koleje se však nikdy víc jak dříve nespojily.
Teď moudrý klobouk přichází, vy víte, co se chystá:
do kolejí vás rozřadím na čtyři různá místa.
Letos však přidám něco víc, poslechněte, co zpívám:
když dělím žáky Bradavic, nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinnost, přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své do hrobu napomáhám.
Ach, vězte všichni, kdo tu jste, že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách strašnému nepříteli.
Teď musíme se sjednotit, za jeden táhnout provaz,
jinak se zevnitř zhroutíme, tak z ní má zpráva pro vás.
Však už jsem dost vás varoval, co říct jsem chtěl, to víte.
Přistupte, ať do kolejí se nyní zařadíte!
A v šestém díle, ač jsme píseň neslyšeli, údajně povzbuzoval studenty, aby byli stateční a silní.
Zajímavé ovšem je, že o tomto slavnostním zařazování ví každý, kdo kdy studoval v Bradavicích, ale zřejmě o tom nevykládá svým dětem a mladším sourozencům, a nejspíš se o tom nepíše ani v knihách o kouzelnické historii. Protože v prvním díle, než se dostali ke klobouku, ani děti ze starých kouzelnických rodin netušily, jak bude zařazování probíhat a že k němu slouží klobouk.
 |
| zdroj |
Je přitom už velice starý. Údajně byl ušitý zhruba před tisíci lety jako obyčejný klobouk Godrika Nebelvíra. Jak však sám prozradil, když Nebelvír s ostatními zakladateli Bradavic přemýšlel nad způsobem zařazování studentů po smrti zakladatelů, sundal si klobouk z hlavy a s ostatními ho začaroval. Každý z nich se chtěl ujistit, že do jejich kolejí budou zařazováni studenti i nadále podle jejich preferencí, a tak je do klobouku přenesli. Nyní oživený moudrý klobouk tak dokázal po další milénium zařazovat studenty tak, jak si přáli, a přecházel z ředitele na ředitele.
A uchoval si ještě jednu zajímavou vlastnost, jakou nemá žádný jiný předmět patřící zakladatelům, jisté spojení s mečem Godrika Nebelvíra. Ten totiž může každý nebelvírský považovaný za hodného a za pravého Nebelvíra vytáhnout z moudrého klobouku, bez ohledu na to, na jak zabezpečeném místě se meč nachází. Není známo, proč to tak je, nebo kdo a jakým způsobem je takto propojil a začaroval. Patrně to souvisí s projevem naprosté loajality Bradavicím a prokázáním statečnosti. Alespoň podle dvou případů, kdy se tak stalo - Harry ho v tajemné komnatě vytáhl z klobouku při boji s baziliškem a Neville při bitvě o Bradavice, jakmile se odmítl ve chvíli zdánlivé porážky přidat k Voldemortovi a zachránit si tak zradou život.
Žádné komentáře:
Okomentovat