Zmenšovací dryák

Jasně zelený zmenšovací dryák známý též jako zmenšovací lektvar (Shrinking Solution/Potion) dokáže přesně to, co tvrdí. Dočasně zmenší toho, kdo lektvar vypije, a může se používat nejen na lidi, ale často se s jeho pomocí přemisťuje dobytek. Nicméně pokud není připravený správně, může být jedovatý. 

zdroj

Správný postup je přitom dle receptu Zygmunta Budgeho v učebnici lektvarů následující (postupy v jiných zdrojích, zejména ve hrách, se mohou lišit):

• Do kotlíku nalít šťávu ze dvou svrklofíků a přidat jejich rubínovou "krev".
• Pomalu zamíchat.
• Zlehka přihřát.
• Nasekat najemno čtyři kořeny sedmikrásek a přidat do kotlíku.
• Přidat pět chlupů housenky.
• Předat dobře promíchaný výtažek z pelyňku.
• Prudce zamíchat.
• Přidat šťávu ze čtyř pijavic.
• Pomalu a opatrně zamíchat.
• Otřepat krysí slezinu a přidat do lektvaru.
• Přidat pár kapek výtažku z rozpuku jízlivého.
• Pomalu zamíchat.
• Zahřát na vysokou teplotu.
• Vyslat zmenšovací zaklínadlo.

I když Severus Snape, sám zkušený v oblasti lektvarů, měl za to, že následujícím postupem získá ještě lepší výsledky:

• Přidat pět nakrájených housenek.
• Zahřívat, dokud není lektvar červený.
• Protřepat oloupaný skvrklofík, dokud není připravený (pokud ho do lektvaru přidá dřív, svrklofík může vypustit škodlivé plyny).
• Přidávat opatrně oloupané skrklofíky, dokud lektvar nezežloutne.
• Zahřívat lektvar, dokud není tyrkysový a pokračovat až do fialové.
• Přidat čtyři krysí sleziny.
• Přidávat mletý kořen sedmikrásky, dokud lektvar nezezelená.
• Přidat pět kapek šťávy z pijavice.
• Přidat víc svrklofíků, dokud lektvar nezrůžoví.
• Přidat nakrájenou housenku.
• Zahřívat, dokud nezezelená.

Tento lektvar byl ale známý dlouho před Zygmuntem Budgem nebo Severusem Snapem. Kdysi třeba jistého kouzelníka Samuela Plunketta pronásledovali obyvatelé jedné mudlovské vesnice, a aby se jim pomstil, nalil do vesnické hlavní studny zmenšovací dryák. Pak terorizoval zmenšené vesničany a honil je v okovaných botách.

Od jeho dob se ale podoba lektvaru proměnila. V 16. století totiž vyvinul právě mistr lektvarů Zygmunt Budge vlastní, výše uvedenou verzi, dle jeho slov nejlepší k nalezení. I když část výrazného zvýšení síly lektvaru byla jen drobnou změnou, a to přidání jednoho kroku - zamíchání lektvaru po přidání svrklofíků. A že je to mocný lektvar zjistil, když ho omylem vylil na trávu před svým domem. Protože se celé stádo ovcí, které se tam páslo, zmenšilo na jehňata velikosti myši. I když i to se mu hodilo, ve své výstřednosti je pak nosil jako klapky na uši v drsné zimě na ostrově Hermetray v Hebridských ostrovech. Rovněž tento lektvar poslal i mudlovským bratrům svého společníka a pokusného králíka Tertiuse, kouzelníka z mudlovské rodiny, jehož jeho bratři vyhnali z domova. Oba se pak zmenšili do velikosti brouka a několik dní se museli schovávat pod kuchyňskou linkou před jejich kočkou.

V sáze samotné jsme se s tímto lektvarem také setkali. Na konci druhého dílu například uložil Snape druhákům, aby během letních prázdnin napsali otravnou esej o tomto lektvaru. A když se ve třetím dílu vrátili do školy, byl to první lektvar, jaký se učili vařit. K tomu našel způsob, jak to obzvlášť osolit Harrymu Potterovi a Ronovi Weasleymu, protože když si na hodině péče o kouzelné tvory Draco Malfoy poranil ruku, přinutil je, aby lektvar uvařili za něj - a měli tak sotva dost času vařit i svůj. Tehdy se ovšem nejméně povedl Nevillovi Longbottomovi, jako obvykle, když přidal moc šťávy z pijavic a krysí sleziny. Snape pak situace využil k jeho šikanování a vyhrožoval, že dá jeho lektvar jeho žabáku Trevorovi - přitom, pokud se nepovedl, nejspíš Trevora otráví. Hermiona Grangerová ale naštěstí potají pomohla Nevillovi své chyby napravit a Trevor se jen dočasně proměnil v pulce.