Godrikův důl

zdroj

Godrikův důl je původní domov Harryho Pottera a nejen jeho. V originále se tato vesnička nazývá Godric's Hollow (ve filmové scéně zabírající knihu Život a lži Albuse Brumbála je špatně psána jako Godlike's Hollow) a leží ve West Country v Anglii (region na jihozápadě Anglie, kde sídlí mnoho kouzelnických rodin). A že je opravdu prolezlá spojením s kouzelníky, dokládá i to, že zde žili Godrik Nebelvír (ten se zde narodil), Ignotus Peverell, kouzelník zaměřující se na čarodějné zpracování kovů a vynálezce zlatonky Bowman Wright, filozof H. Knighton, historička Bathilda Bagshotová, rodina Brumbálových, rodina Potterových nebo rodina Abbottových.

Přitom je to ale stále docela malá vesnička. Soustředí se kolem návsi s kostelem, poštou, hospodou a několika malými obchůdky. Ulice jsou tu lemované trochu podivnými domky a známý název je jen u jedné, a to Church lane, ve filmu pojmenované High street, která vede ke kostelu. O něm dlouho panovalo přesvědčení, že se jmenuje Parish Church of St. Clementine (Farní kostel svatého Klimenta), ale v knize Harry Potter a prokleté dítě (což mnoho zklamaných fanoušků odmítá vnímat jako kánon) je odhaleno, že jde o St. Jerome's Church, tedy Kostel svatého Jeronýma. U něj je pak místní hřbitov. Je velmi starý, údajně tam straší, a odpočívají zde členové mnoha kouzelnických rodin, včetně Ignota Peverella. A samozřejmě Lily a Jamese Potterových, jejichž náhrobky hlásají "Poslední nepřítel, jenž musí být poražen, je smrt".

Po nich ve vesnici zůstaly ještě i ruiny jejich zničeného domu jako připomínka násilí, které roztrhlo jejich rodinu, s cedulí, na které se během let ocitlo mnoho podpisů a vzkazů podporujících Harryho Pottera, a též vystavěný monument rodiny Potterových, tedy Jamese, Lily a malého Harryho. Ten byl později nahrazen sochou na návsi. To vše je ovšem pro mudly neviditelné. Místo monumentu vídají obelisk s vyrytými jmény lidí padlých ve válce (nejspíš mudlovské oběti některé ze světových válek), a dům samotný je pro ně úplně neviditelný a patrně kolem něj funguje nějaké kouzlo zabraňující mudlům koupit a zastavět zdánlivě prázdný pozemek.

Neznamená to tedy, že jde o čistě kouzelnickou vesnici. Jedinou čistě kouzelnickou vesnicí v Británii jsou Prasinky. V Godrikově dole se kouzelníci stále musí vyhýbat otevřenému používání magie a skrývat i pozůstatky magických zásahů. V míru tu však žijí vedle mudlů, tedy krom období kouzelnických válek. Během nich údajně měli být někteří zdejší mudlové zabiti kvůli Voldemortovi.

zdroj

Bohatou kouzelnickou historii však má. Kouzelnická populace se zde usadila po ratifikaci mezinárodního zákona o utajení sepsaného v roce 1689 a vydaného v roce 1692 Mezinárodním sdružením kouzelníků, který měl chránit kouzelnickou komunitu před mudly a utajit jejich existenci. Takové množství kouzelníků a čarodějek pohromadě znamenalo vzájemnou podporu a větší bezpečí po letech perzekuce z rukou mudlů.

Poté se někdy na konci 19. století do vesnice nastěhovala i rodina Brumbálových, když byl Percival Brumbál uvězněn kvůli útoku na tři mudlovské chlapce. Na ně zaútočil poté, co způsobili těžkou psychickou a emocionální újmu jeho dceři Arianě. Ona, jeho synové Albus a Aberforth a manželka Kendra se tedy přestěhovali do Godrikova dolu, kde chtěli tomuto incidentu uniknout. Spřátelili se i se sousedkou Bathildou Bagshotovou, která tak poznala mnoho jejich tajemství (ty z ní pak mohla vytáhnout Rita Holoubková) a žili zde až do další tragické události.

V roce 1899 se zde odehrál souboj mezi Albusem a jeho přítelem Gellertem Grindelwaldem. Gellert se totiž pohádal s Aberforthem, napadl ho kletbou cruciatus, Albus do jejich hádky vstoupil, chtěl mladšího bratra chránit, a do konfliktu se bohužel zapojila i Ariana, jejíž magické schopnosti byly kvůli jejímu stavu nestabilní a nekontrolovatelné. Ani teď přesně nevěděla, co dělá, neovládla se a nakonec kouzla vysílaná všemi čtyřmi zúčastněnými vyústila v její smrt. Tato událost pronásledovala Albuse celý zbytek života a hluboce ho ovlivnila, stejně jako jeho vztah s Aberfrothem i samotným Grindelwaldem.

O téměř sto let později, během první kouzelnické války, se zde potom usídlili Potterovi skrývající se před lordem Voldemortem. Protože však tajemství své lokace svěřili do rukou špatného člověka, Petera Pettigrewa, Voldemort je našel a 31. 10. 1981 zabil Jamese a Lily, když se pokoušeli chránit svého syna, Voldemortův primární cíl. Pak, jak každý dobře ví, zaútočil i na Harryho, jenže kletba se odrazila, on ztratil fyzickou podobu a byl nucen zmizet. Harryho pak přemístili do péče Dursleyových v Kvikálkově a až do Vánoc roku 1997 se do Godrikova dolu nevrátil.

zdroj

Tehdy spolu s Hermionou Grangerovou hledal právě zmíněnou Bathildu Bagshotovou. Doufali, že jí mohl Brumbál svěřit Nebelvírův meč, který potřebovali na zničení Voldemortových viteálů. Harry navíc toužil navštívit vesnici proto, že cítil, že by se měl vydat i do své vlastní historie. Ani to se však neobešlo bez problémů. Bathilda totiž byla v té době už dávno mrtvá a Voldemort pomocí černé magie do jejího těla ukryl svého hada Nagini. Nemohla tak mluvit, pouze v hadím jazyce, a komunikovala pouze gesty, ale i tak jeho plán téměř vyšel. Harry totiž hadímu jazyku rozuměl a jakmile Nagini Harryho vylákala pryč od bystré Hermiony a potvrdila si jeho identitu, telepaticky kontaktovala Voldemorta. Jen díky zásahu Hermiony na poslední chvíli se mu stačili vyhnout, ovšem za oběť tomuto incidentu padla Haryho hůlka.

Teprve po Voldemortově definitivním pádu se život ve vesnici ustálil a kromě nové sochy na počest Potterových a na důkaz, že kouzelnické společenství stojí na straně dobra, se vrátil ke starým, zaběhlým pořádkům.