Atrium

zdroj

Dalším patrem budovy ministerstva kouzel je osmé, které celé zabírá jediná prostora, atrium. To bylo dlouho dlouhou a okázalou síní s podlahou z vyleštěného tmavého dřeva, modrým stropem vykládaným lesknoucími se zlatými symboly, které se stále měnily jako na obrovské nebeské tabuli, se zdmi obloženými tmavým dřevem a spoustou pozlacených krbů - po levé straně pro příchod, po pravé pro odchod. Zkrátka přijímací hala sloužící k uvítání návštěvníků, a ti měli před nastolením Voldemortova režimu na výběr, jak se do ní dostat. Buď nepoužívanou telefonní budkou na londýnském chodníku nebo pomocí letaxu. Ovšem po nástupu Voldemorta k moci směli letax používat k přepravě z domovů přímo na ministerstvo jen Smrtijedi a nadřízení zamětnanci, ostatní museli pomocí zvláštních mincí aktivovat nový průchod přes veřejné záchodky, v kterých si museli stoupnout do toalety, zatáhnout za splachovadlo a nechat se spláchnout do budovy.

Ovšem trochu se změnilo už v posledním roce ministrování Kornelia Popletala, který se snažil využít všechen svůj vliv na zdiskreditování Albuse Brumbála a Harryho Pottera. Během té doby atrium odráželo jeho obsesi mít kontrolu nad vládou a snahu posílit svou pozici, podsouvalo, že Popletalova přítomnost je cítit po celém ministerstvu, varovalo ty, kteří se pokoušeli protestovat, a vnucovalo přesvědčení, že Voldemort se doopravdy nevrátil. K tomu například ve filmu sloužil ohromný banner, který visel na zdi v pátém díle. Znázorňoval Popletala ve stylu plakátů Sovětského svazu z třicátých let. Brzy byl ale zničen - během bitvy, která se v pátém díle přesunula z odboru záhad i do atria.

Během režimu lorda Voldemorta po převratu v sedmém díle však dostálo viditelnějších změn. Ne v celkovém výrazu, který působil tmavší, ale jinak stále stejný, ale především v ústředním bodu celého atria, ve fontáně se sochou uprostřed.

Původně tam stála Fontána kouzelných bratří se zlatými sochami kouzelníka, čarodějky, kentaura, skřeta a domácího skřítka. Všichni byli v nadživotní velikosti a stáli na podstavci uprostřed kulatého bazénu s vodou. Nejvyšší byl sličný kouzelník s hůlkou mířící vzhůru, obklopený překrásnou čarodějkou a ostatními tvory, kteří k němu s úctou vzhlíželi. Ze špičky hůlek kouzelníka a čarodějky, špičky kentaurova šípu, špičky skřetova klobouku a uší skřítka přitom proudila voda. Měla takhle znázorňovat harmonii kouzelnického světa, jenže byla velmi nerealistická. Kentauři a skřeti se sami považují za nadřazené, takže je velmi nepravděpodobné, že by obdivovali kouzelníky, a podle Brumbála jen ukazovala, jak kouzelníci už dlouho utlačují jiné tvory. A ve filmu je ještě trochu víc rozporuplná, protože tam z nějakého důvodu stojí kouzelník na velikém podstavci, čarodějka až daleko za ním a vzhlíží k němu spolu s ostatními tvory, kteří jsou na její úrovni. Ale na druhou stranu do ní návštěvníci s oblibou házeli mince a veškerý takový výtěžek ministerstvo pravidelně darovávalo kouzelnické nemocnici u Svatého Munga.

Ovšem po bitvě na odboru záhad, která se přesunula až do atria, a po duelu Brumbála a Voldemorta, přežily jen sochy skřítka a skřeta. Z hlavy kouzelníka udělal Brumbál přenášedlo, které přeneslo Harryho do Bradavic, kentaur se roztříštil ve chvíli, kdy Harryho zaštítil proti kouzlu, a čarodějka byla zničena, když bránila Belatrix Lestrange v útěku.

Poté rok nebyla nahrazena ničím jiným a teprve po Voldemortově převratu se na jejím místě objevila temná socha kouzelníka a čarodějky na trůnech vyrobených z mudlů, nazvaná monument V kouzlech je síla. Byla to obrovská socha z černého kamene, do níž byla vyryta stopu vysoká písmena V kouzlech je síla a mudlové v ní měli hloupé, ošklivé tváře a byli nazí. Byl to symbol totální kouzelnické nadvlády a nového režimu považujícím mudly za podřadné. I v tomto případě se ale lišil film. V něm byli mudlové v soše oblečení a drcení vahou šedého mramorového sloupu s nápisem a logem ministerstva. Na jeho vrcholku pak stáli obří kouzelník a čarodějka připomínající sovětské monumenty a dokonce za ním byla vidět i Fontána kouzelných bratří. V obou případech byla ale po Voldemortově pádu odstraněna.

zdroj

Kromě fontány už ale atrium obsahuje spoustu účelových zařízení. Předně je z něj přístup k výtahům, které rozváží zaměstnance a návštěvníky do všech pater kromě desátého. Jsou na vzdáleném konci atria za zlatou bránou, za kterou je menší hala s dvaceti výtahy se zlatými mřížemi. Ale nejsou to typické výtahy. Alespoň ve filmu se mohou pohybovat i do stran, a pokaždé, když výtah dorazí do nějakého podlaží, oznámí jaký odbor a jaká jeho oddělení se tam nachází. Ve filmu byla v každém výtahu navíc před Voldemortovým režimem i obsluha a kromě lidí pravidelně přepravují i oběžníky v podobě fialových papírových vlaštovek.

Dál, vlastně hned na začátku, přicházeli alespoň v minulosti návštěvníci k bezpečnostnímu stanovišti, které obvykle obsluhoval jeden strážný, který měl na starost vážení hůlek - zvláštním přístrojem prozkoumal vlastnosti hůlek všech návštěvníků, protože všichni je museli při vstupu předložit. Ovšem během duelu Brumbála a Voldemorta toto stanoviště vzplálo a není známo, jestli bylo obnoveno nebo se zvolila jiná bezpečnostní opatření.

Také se v ní dá najít kouzelnický automat na kávu, kde si mohou zaměstnanci koupit kávu a koláč na cestě do kanceláří, a kouzelnická údržba, jež je nejspíš odpovědná za výtahy, krby a letax, za méně magické záležitosti jako úklid a hlavně za okna. I když je celé ministerstvo pod zemí, jsou v něm totiž očarovaná okna a oddělení údržby každý den rozhoduje, jaké počasí se v nich bude ukazovat. Zaměstnanci zde nosí námořnicky modré hábity (ve filmu šedofialové kabáty) a pracovali mezi nimi chlapec z obsluhy výtahu z filmu, Reginald Cattermole ze sedmého dílu a třeba i Orford Umbridge, muž, který si vzal za ženu mudlu, měl s ní syna motáka a kupodivu fanatickou dceru Dolores.

zdroj