Šálek Helgy z Mrzimoru

zdroj

Šálek Helgy z Mrzimoru (Helga Hufflepuff's cup), i když z mého pohledu je především co do filmové verze mnohem vhodnější neoficiální překlad pohárek, je malý zlatý pohárek se dvěma tepanými oušky s jezevcem, znakem Mrzimoru, vyrytým na boku. Vyrobila ho Helga z Mrzimoru, jedna ze zakladatelů Bradavic, a je to velmi příhodný předmět (ačkoli původně mělo jít o snad ještě příhodnější kotlík) - sama perfektně ovládala kouzla spojená s jídlem a domácími skřítky. Zároveň to znamená, že by mohl být prvním ze sady kouzelnického nádobí v Bradavicích, pomocí kterých se nyní běžně magicky dopravuje do Velké síně jídlo z kuchyní. Má totiž mít nezanedbatelné kouzelné vlastnosti, ale nikdy nebylo specifikováno jaké. Po mnoha letech od svého stvoření navíc získal další, mnohem temnější poslání.

Až do své smrti ho vlastnila Helga a poté byl po staletí předáván v její rodině, až se dostal do rukou posledního potomka rodu z Mrzimoru a zároveň posledního právoplatného majitele šálku, Hepziby Smithové, pro níž znamenal nevyčíslitelně cenné dědictví. Bohužel ho ale v roce 1946 s nesmírnou pýchou ukázala Tomu Rojovlu Raddlovi, který byl tehdy zaměstnán u obchodníků Borgina a Burkese a vyhledáváním podobných relikvií pro jejich obchod se zabýval. Dokázal si vždy případné partnery snadno získat svým šarmem a i stará Hepziba zatoužila stále ho něčím oslňovat a flirtovat s tím, a tak mu ukázala jak šálek, o němž prohlásila, že by se s ním nikdy nedokázala rozloučit, tak medailonek Salazara Zmijozela.

O dva dny později pak byla nalezena mrtvá a její stará domácí skřítka Hokey se přiznala, že omylem nasypala své paní do kakaa jed. Ovšem ukázalo se, že Raddle nasadil Hokey do hlavy falešnou vzpomínku, jež zakryla jeho vlastní zavraždění Hepziby a krádež artefaktů, a když si Hepzibina rodina všimla, že cenné věci chybí a skřítka tak patrně nebyla pachatelkou, bylo už pozdě. Raddle u Borgina a Burkese skončil a desetiletí o něm nikdo neslyšel.

Během té doby totiž zdokonalil svou práci na viteálech a jeden udělal i ze šálku, k čemuž použil Hepzibinu vraždu, a nechal ho v péči důvěryhodné smrtijedky Bellatrix Lestrange, aniž by tušila, co pohár doopravdy je, a velice opatrně s ním zacházela už jen proto, že patřil jejímu mistrovi. Uložila ho tak do rodinného trezoru u Gringottových, protože se tvrdilo, že je nemožné je vykrást, trezor patřil k nejstarším a byl dokonce hlídaný i drakem, kouzlem, které způsobilo, že když se kdokoli jiný než majitel dotkl nějakého předmětu, začala se dotyčná věc exponenciálně rozmnožovat, a kouzlem, které ve stejném případě způsobovalo, že předměty začaly pálit. Jenže jak se ukázalo, také to byla jediná věc, již se u Gringottových ukrást přece jen podařilo.

zdroj

O mnoho let později totiž začali Albus Brumbál a Harry Potter teoretizovat, co mohl Voldemort použít jako viteály, a shodli se, že šálek je jedním z nejpravděpodobnějších předmětů. Ovšem netušili, kam ho uložil - tato záhada se objasnila teprve v sedmém díle během lovu na viteály. Harry, Ron Weasley a Hermiona Grangerová byli zajati lapky a přivedeni do Malfoyova sídla, kde začala Bellatrix okamžitě panikařit, když zjistila, že mají meč Godricka Nebelvíra, protože si myslela, že i ten schovávala ve svém trezoru (netušila, že meč v trezoru je falešný). Vyslýchala a mučila proto Hermionu, aby zjistila, co dalšího vzali, a to vedlo Harryho k podezření, že by šálek mohl být právě tam.

Když se pak dostali na svobodu a dostatečně zotavili, připravili proto plán, jak se za asistence Griphooka, také bývalého zajatce Malfoyových a zaměstnance banky, vloupat ke Gringottovým, a v trezoru hledaný poklad skutečně našli. Ovšem Griphook je kvůli přirozené chamtivosti skřetů zradil, oni se jen tak tak dostali ven na dračím hřbetě a namířili si to přímo do Bradavic, aby našli další viteál spojený s Havraspárem, a ve stejné době na hrad zaútočil Voldemort.

Tam už ovšem cesta šálku definitivně končila. Během následující bitvy se Ron a Hermiona vydali to tajemné komnaty, aby získali baziliščí zuby, jelikož baziliščí jed je jednou z mála věcí schopných zničit viteály, a Hermiona jeden použila ke zničení šálku.

Ve filmu však věci proběhly trochu jinak, protože Brumbál Harrymu nepředal informace o dalších viteálech a Harry, když zjistil, že v trezoru se nachází něco, o co má Bellatrix enormní obavy, vycítil jeho podstatu proto, že sám je viteálem a viteály v něm při dotyku zprostředkovávají vize spojené s dalšími z nich. A trochu jinak proběhlo i jeho zničení, protože ve filmu způsobilo obrovské vlny z nádrží obklopujících tajemnou komnatu, v nichž se objevil Voldemortův obličej. V knize toto není pravděpodobné, jelikož byl šálek mnoho let bez kontaktu s dalšími osobami a úlomek Voldemortovy duše v něm tak neměl šanci získat dost síly, aby se ve vnějším světě nějak projevil.