Imperius

Krum pod vlivem imperia
zdroj

Kletba imperius je, co se týče následků pro fyzickou osobu postiženého, ta nejméně závažná ze všech tří kleteb, které se nepromíjejí, ale co do následků pro společnost nejspíš nejhorší. Pochází z latinského imperio (tak zní i kouzelná formule, kterou je třeba vyslovit), kde znamená rozkazovat, poroučet či vládnout, a přesně tento význam přejala. Tato temná kouzelná formule byla vynalezena ve středověku jako prostředek vymytí mozků druhých kvůli obchodu s otroky, a pokud je provedena úspěšně, získá kouzelník nad svou obětí naprostou kontrolu a může ji donutit k čemukoli včetně nejhorších trestných činů nebo sebevraždy, čili může mít náhle vliv na zásadní světové dění, přičemž oběť není schopná odporu a ani odporovat nechce.

Jak už jsem totiž psala, na fyzickou osobu postiženého má nejmírnější vliv, a tak tedy oběť necítí žádnou bolest, není nucena překonávat nechuť, naopak je klidná, pokud jí není nic přikázáno, jen postává kolem, veškeré pocity úzkosti, strachu nebo zodpovědnosti a povinnosti jsou z ní vytlačeny a dokonce ani nevadí, pokud jí kouzelník přikáže udělat něco přesahující její schopnosti, protože pod vlivem kletby náhle potřebný um získá. Například při ukázce fungování kletby ve čtvrtém díle při hodině obrany proti černé magii donutil falešný Alastor Moody Nevilla Longbottoma předvést sadu gymnastických cviků, kterých by jinak schopný nebyl, nebo je možné i nechat někoho používat kouzla přesahující jeho dovednost jako v případě madam Rosmerty. Takový popis se poté shoduje se stavem hypnózy, který si mohou navodit i mudlové.

Přesto byla tato kletba zařazena mezi ty, které se nepromíjejí, což znamená, že za její použití bude kouzelník odsouzen k doživotnímu pobytu ve vězení, a to ne jen kvůli činům, ke kterým může oběť donutit - odsouzen totiž bude, i když oběť nedonutí k ničemu - ale i kvůli následkům, které může na člověka příliš silné či příliš časté očarování mít. Pokud je kletba správně použita a i ukončena, oběť se sama brzy vzpamatuje a pokud v jejím průběhu měla pocítit nějakou bolest či něco dalšího, začne to pociťovat pak. Jenže pokud je provedena špatně (a že patří k těm složitým, které nezvládne každý), oběť nebude plně pod kontrolou, bude velmi zmatená a při intenzivním používání začne mít trvalé potíže s pamětí a uvědomováním si sama sebe. A to do takové míry, že může být nutná hospitalizace v nemocnici svatého Munga či může dojít k nezvratnému biologickému poškození mozku.

Existuje však i obrana proti této kletbě, které neodolá běžné protego. Způsob je podobný nitrobraně - blokování svých myšlenek před nitrozpytcem - ale ne úplně totožný a není ani jisté, že by imperiu šlo vzdorovat pouhou nitrobranou. Tu se totiž dokáže naučit spousta schopných kouzelníků, kdežto obrana proti imperiu vyžaduje tak velkou sílu vůle a charakteru, že je jen málo těch, kdo jsou schopni opravdu nepodlehnout a kouzlo zlomit. Přílišná snaha, především kombinovaná s neustálými útoky, navíc může brzy způsobit psychické poškození, na které se snažil odvolat Barty Skrk Jr., když se pokoušel hájit před obviněním ze smrtijedství, a které se na něm nakonec doopravdy projevilo po letech strávených pod vlivem kletby doma, kde ho držel otec, jenž nesnesl pomyšlení, že by měl jeho syn dožít v Azkabanu.

Pavouk pod vlivem imperia.
zdroj

Prakticky okamžitě, jak se Kouzelnická rada přetvořila v Ministerstvo kouzel, proto byla tato kletba v roce 1717 spolu se smrtící a mučící postavena mimo zákon jako černá magie. Jejímu používání to však nezabránilo a po dlouhém období občasného obvinění se vynořil Tom Raddle (později Voldemort) se svými následovníky a začali ji hojně využívat jako prostředek k rozšiřování svého vlivu. Barty Skrk byl dokonce v průběhu první kouzelnické války nucen zlegalizovat použití neprominutelných kleteb bystrozory, neboť smrtijedi ovlivňovali imperiem tisíce lidí, kteří jim tak nedobrovolně sloužili, a zároveň se při pádu Voldemorta sami odvolávali, že byli pod vlivem. Některým se dokonce doopravdy podařilo ministerstvo o svém prokletí přesvědčit, i když šlo o podvod, a tak další dlouhá léta například Lucius Malfoy nebo Walden Macnair unikali spravedlnosti.

Od té doby se znovu na několik let rozhostil víceméně klid s občasným zatčením, protože kletba imperius se znovu postavila mimo zákon absolutně, až do čtvrtého dílu, v němž Barty Skrk Jr. (jako smrtijed a syn Bartyho Skrka mistr v této kletbě) i přes nesouhlas ministerstva převlečený za Alastora Moodyho při jedné ze svých hodin všechny tři kletby, které se nepromíjejí, předvedl. Mučící a smrtící kletbu pouze na pavoucích, ale imperius i přímo na studentech. Donutil tak Nevilla k sérii gymnastických cviků, Deana Thomase zpívat národní hymnu, Levanduli Brownovou chovat se jako veverka, a ještě před nástupem do Bradavic on nebo Červíček i poslouchat pravého Moodyho natolik, aby ho mohli zajmout a vydávat se za něj. Pokusil se ovlivnit i Harryho Pottera, ale ten se ukázal jako nadaný kouzelník a nepodlehl. Později stále ve čtvrtém díle ji pak falešný Moody použil při plnění třetího úkolu Turnaje tří kouzelnických škol i na Viktora Kruma a donutil ho zaútočit na Cedrica Diggoryho, a sám znovuzrozený Voldemort na hřbitově v Malém Visánku, kde se snažil Harryho zesměšnit a přinutit uklonit se.

V pátém díle se tato kletba pak stala doménou Luciuse Malfoye. Ten se s ní několikrát pokusil ovlivnit zaměstnance ministerstva kouzel, aby pro Voldemorta ukradli z odboru záhad věštbu, ale ani v případě Sturgise Tobolky ani Brodericka Bodeho nebyl úspěšný a v případě Bodeho dokonce došlo k hospitalizaci.

Ovlivněný Pius Břichnáč
zdroj

V šestém díle, když už se smrtijedi úspěšně pokoušeli potají infiltrovat do hlavních kouzelnických institucí, se kletba rozmohla o moc víc a navíc došlo i k jasné ukázce toho, že pod jejím vlivem je člověk schopný mnohem náročnějších kouzel, než na jaké má.

Předně smrtijed Yaxley očaroval nového ministra kouzel Piuse Břichnáče, který se sice bránil, ale podlehl a začal plnit Voldemortovy příkazy jako nastrčená figurka, a následně i další ministerské kouzelníky, a pak ji v Prasinkách, kde nelze kouzlení mladistvých regulovat, použil i Draco Malfoy na výčepní madam Rosmertu. Snažil se na Voldemortův příkaz totiž zabít Brumbála a madam Rosmertu využil k tomu, aby na dívčích toaletách sama imperiem očarovala nebelvírskou studentku Katie Bellovou a donutila ji odnést do Bradavic prokletý náhrdelník. Tento pokus mu vyšel ukázkově, i když se náhrdelník vzhledem k nečekaným komplikacím do Bradavic nedostal. Jako zmínka pak v tomtéž díle padla ještě při Brumbálových hodinách s Harrym, když diskutovali, čím Meropa Gauntová donutila Toma Raddla ke společnému životu, a zatímco Brumbál sázel na nápoj lásky, Harryho napadl právě imperius. A zároveň byla v tomto roce předmětem jedné z esejí, které zadával Severus Snape jako nový učitel obrany proti černé magii, a požadoval práci o tom, jak se kletbě bránit.

V posledním sedmém díle už potom ministerstvo a celý kouzelnický svět otevřeně ovládal Voldemort, a tak byly neprominutelné kletby znovu zlegalizovány bez jakýchkoli omezení. Toho využili sadističtí sourozenci Carrowovi, kteří nastoupili do Bradavic jako učitelé nového předmětu černé magie a studia mudlů, kde studenty učili používat mučení i imperius, a to i mezi sebou navzájem jako formu trestu.

Ukázala se však i v nejrůznějších soubojích a misích - byl jí ovlivněn Stan Silnička, jehož touto formou smrtijedi donutili bojovat vpři převozu Harryho z Kvikálkova, Harry ji v panice ale úspěšně použil na skřeta Bogroda při vloupávání do trezoru Lestrangeových v Gringottově bance, a to hned dvakrát, aby nezkontroloval Hermionu Grangerovou přestrojenou za Bellatrix a aby navedl ochranku špatným směrem, když všichni projeli zlodějovou zhoubou - vodopádem s odhalovacími účinky (ve filmu opakovaná Ronem Weasleym), a poté na Traverse, smrtijeda, jenž by jim při smyslech po odhalení působil pouze potíže, a nakonec s její pomocí Minerva McGonagallová získala kontrolu nad Amycusem Carrowem, když ho Harry po vniknutí do Bradavic oslabil v havraspárské společenské místnosti, čímž v podstatě učitelský sbor postavila na stranu dobra a zahájila události celé poslední bitvy.

Ovlivnění Bogroda
zdroj