Karkulinka

zdroj

Karkulinka je jeden z nočních tvorů, kteří odpuzují už svým zjevem, jsou nebezpeční i mudlům, tedy nesoustředí se ani zdaleka jen na kouzelnický svět, proto jsou považované za stvoření zla, a zároveň se tak dostaly i do mudlovské mytologie v Anglii a Skotsku.

Podle této mytologie, v které jsou známé též pod označením "powrie" nebo "dunter", jde o vraždící skřítky v hradních zříceninách na hranicích Anglie a Skotska (vzhledem ke krvavé historii konfliktů těchto dvou zemí). Tito skřítci mají vraždit zbloudilé osamělé cestovatele a klobouky si barvit jejich krví, od čehož pochází i přezdívka Krvavá čapka a Rudý hřeben, v angličtině potom Red cap. Tyto vraždy přitom nevykonávají jenom kvůli svým choutkám, ale proto, že když krev na jejich kloboucích vyschne, zemřou.

A jak že podle mytologie vypadají? Má jít o robustní staré muže s červenýma očima, velkými zuby, kopím, okovanými botami a vládnoucí velkou rychlostí. Je prý úplně nemožné je předběhnout. Jistá verze těchto stvoření se pak ještě vyskytuje i v Holandském, Německém, Irském, Francouzském a Skandinávském folklóru, ale od Britského se velmi významně liší a podobají se spíše šotkům.

V kouzelnickém světě Harryho Pottera je však karkulinka (nazývaná též Red Cape, v češtině opět Krvavá čapka) jiná. Předně se vůbec nejedná o ukrutně rychlého a vražedného staříka, ale o malého trpasličího tvora žijícího v místech, kde byla prolita krev. A to nejen ve sklepeních a bývalých mučírnách, ale například i ve výmolech starých bitevních polí nebo v obyčejných otvorech pod zemí zhruba po celé severní Evropě.

Stejně jako jejich mytologické verze mají i "kouzelnické" karkulinky červené oči a dlouhé drápy, ale jsou výrazně menšího vzrůstu (90 - 120 cm) a mají zelenou svraštělou kůži, čímž otevírají otázku příbuznosti s gobliny (skřety). Také ale nosí zbraň, ne přímo kopí, v některých případech to může být i pouhý silný klacek, kterým ubijí k smrti každého, kdo v blízkosti jejich příbytku zabloudí.

zdroj

Takto nebezpeční jsou však převážně vůči mudlům, protože kouzelníci by se měli poměrně snadno ubránit kouzly a ministerstvo samo je klasifikuje třetím stupněm nebezpečnosti, což znamená, že schopní kouzelníci by je měli zvládnout, nejsou označeni za zvlášť nebezpečné a není potřeba speciálních zkušeností. To navíc potvrzuje i jejich přítomnost v Bradavicích (několik jich žije i v Deanovském lese, kam se v sedmém díle uchýlili Harry Potter, Hermiona Grangerová a Ron Weasley při hledání viteálů) a jejich výuka už ve třetím ročníku studia předmětu obrana proti černé magii.

Ve třetím Harryho ročníku se také karkulinky poprvé v knize zmínily, když je Remus Lupin probíral ve svých hodinách a později použil jako jeden z úkolů při zdolávání překážkové dráhy, kterou vymyslel jako praktické zkoušky na konci roku. A ačkoli jsou bradavické bezpečnostní standardy často předmětem pochyb u široké veřejnosti, užití skutečně nebezpečného tvora pro studijní účely tak, že učitel nechá každého studenta se s tímto tvorem vypořádat, by schváleno pravděpodobně nebylo.