Vzdělávací výnosy jsou předpisy stvořené ministerstvem kouzel k nastavení nebo úpravě standardů v Bradavicích. A protože kniha a film v nich udělaly docela chaos, respektive vytvořily dva nezávislé systémy výnosů, rozdělím je i já a v tomto článku vám představím výnosy, které začalo vydávat ministerstvo v průběhu páté knihy.
Faktem je, že je ministerstvo vydávalo už v minulosti. Do pátého dílu jich existovalo jednadvacet a lze předpokládat, že byly účelnou vzdělávací regulací, bez které to nakonec úplně nejede. V pátém díle však ministr kouzel Kornelius Popletal pojal paranoidní přesvědčení, že ředitel Bradavic Albus Brumbál plánuje svrhnout ministerstvo pomocí armády cvičených studentů (už to zní dost paranoidně) a především jeho i Harryho Pottera potřeboval umlčet a nedovolit jim šířit dál příběh o tom, jak se vrátil lord Voldemort. Přesvědčil totiž sám sebe, že je mrtvý a že oba dva lžou. Protože kdyby připustil opak, znamenalo by to katastrofu pro jeho úřad a aparát a absolutní nezvládnutí situace. Pokusil se proto prostřednictvím výnosů potlačovat a kriminalizovat chování, které neschvaloval, některé dokonce umožňovaly vylučovat studenty a především měly pomalu zbavit vedení školy Brumbála a jeho věrných a předat ho ministerské náměstkyni Dolores Umbridgeové.
Vše to začalo vzdělávacím výnosem č. 22. Ten byl schválen krátce před začátkem školního roku v pátém díle a určoval, že pokud není ředitel Bradavic schopný nalézt vhodného kandidáta na učitelskou pozici, může učitele dosadit ministerstvo kouzel. Jeho hlavním účelem bylo dosadit do školy právě Dolores Umbridgeovou na místo učitelky obrany proti černé magii a jako špeha, protože bylo známo, že učitelé obrany proti černé magii ve škole nikdy dlouho nevydrží a již dlouhodobě je problém s obsazováním tohoto postu. Přesto ale mohlo být vše zvráceno, kdyby měl Brumbál štěstí a včas našel někoho jiného.
Tento výnos také chtěla využít Umbridgeová později k nalezení náhrady za profesorku Trelawneyovou pro výuku jasnovidectví, ale zde Brumbál štěstí měl a ještě předtím, než ona stihla kohokoli jmenovat, dosadil na uvolněné místo kentaura Firenze. Ve filmu však tento výnos neexistuje.
Vzdělávací výnos č. 23 už byl vydán v době, kdy Umbridgeová působila v Bradavicích, a to 8. září. Na základě něj vznikla pozice bradavické vrchní vyšetřovatelky, do které byla dosazena. Odůvodňoval ji tak, že bude zajišťovat vhodné učitele a zaměstnance v Bradavicích a vykoření nekompetentní osoby, ovšem skutečným důvodem opět bylo dát Umbrdigeové pravomoc eliminovat hrozby pro ministerstvo z učitelského sboru (ostatně, opravdu problematické jevy v Bradavicích, jako třeba existence Protivy, ji nijak neznervozňovaly).
Tento výnos byl navíc poslední, o kterém se široce vyjadřovali i rodiče. Někteří schvalovali takové rozhodnutí, nejvíce Lucius Malfoy, jiní protestovali proti vytvoření postu vrchního vyšetřovatele, jako třeba Griselda Marchbanksová, Tiberius Ogden nebo členové Starostolce, kteří na protest rezignovali. Někteří učitelé také shledávali urážlivým, že součástí práce vrchní vyšetřovatelky byly inspekce v hodinách a rozhovory podobné výslechům, McGonagallová a Snape se tento fakt snažili ignorovat, a někteří jako Trelawneyová se s tím jen velice těžko smiřovali.
Další vzdělávací výnosy už proto mohly být vydávány přímo Umbridgeovou z pozice vrchní vyšetřovatelky, a to je případ i vzdělávacího výnosu č. 24, který zkomplikoval existenci studentských klubů, týmů a spolků. I ten měl samozřejmě původ v ministerské paranoie a vzhledem ke znatelnému komunikačnímu šumu se možná není úplně co divit. Krátce po první hodině obrany proti černé magii totiž bylo jasné, že Umbridgeová studentům nedovolí učit se žádné praktické dovednosti. Harry, Ron Weasley a Hermiona Grangerová také zjistili, že se ministr kouzel bojí, že si Brumbál ze studentů staví armádu, a to je ten důvod. Věřili ale, že se opravdu potřebují naučit bránit černé magii, proto Hermiona navrhla založení studijní skupiny pod vedením Harryho. První schůzka zájemců však bohužel proběhla v lokále U Prasečí hlavy v Prasinkách, kde si jich všiml Záviš Zpátečník a informoval Umbridgeovou. Doufal, že se tak vyhne trestu za sérii vybuchujících toalet nastražených na mudly.
7. října pak Umbridgeová vydala vzdělávací výnos, který zakazoval pravidelné setkávání tří a více studentů bez jejího souhlasu pod hrozbou okamžitého vyloučení a tím prakticky rozpustila veškeré zájmové kroužky včetně famfrpálových týmů. Nevoli studentů se pak bránila tím, že všechny neškodné kroužky na žádost povolila, a to včetně týmů, takže studenti neměli důvod se výnosem více zabývat (i když pokud někdo včetně hlavního tria nebo dvojčat Weasleyových a Leeho Jordana patřil do party kamarádů, která spolu pravidelně jen tak trávila čas, určitým výkladem by i takové aktivity, byť by sestávaly z povalování u jezera, znamenaly porušení výnosu).
Členové skupiny vytvořené Hermionou, která si začala říkat Brumbálova armáda, však tušili, že jde hlavně o ně, a výnos stejně ignorovali. Alespoň do doby, kdy je zradila Marietta Edgecombeová (ve filmu Cho Changová poté, co jí Umbridgeová dala veritasérum, tudíž zrovna neměla na výběr) a před vyloučením je zachránil pouze Brumbál, který na sebe vzal veškerou odpovědnost a potvrdil, že po první schůzce U Prasečí hlavy, ke které jediné měla Umbridgeová důkaz, a během které výnos ještě neexistoval, žádná další nebyla, a že v noci, kdy je načapala, měla proběhnout vůbec první. V podstatě by ale stále vyloučeni být měli. I kdyby mělo jít o první setkání, Umbridgeová studenty jednoznačně načapala a věděla, že setkání v rozporu s výnosem proběhlo. Možná by šlo argumentovat tím, že výnos mluvil o studentských organizacích a o této Brumbál tvrdil, že byla zformovaná jím jako ředitelem. Nebo se Popletal rozhodl studenty ušetřit, jelikož si nemuseli být přímo vědomi, že půjde o setkání v rozporu s výnosem. Nebo byl příliš nadšený usvědčením Brumbála, než aby se staral o studenty. Ve filmu si ovšem Umbridgeová byla dobře vědoma, že k setkáním docházelo celou dobu, protože studenty sledovala a jen nemohla žádného chytit a identifikovat, a všechny členy potrestala jejím obvyklým trestem - psaním krvavým brkem.
Zajímavé na tomto výnosu ovšem je, že ho v sedmém díle, když řediteloval Bradavicím Severus Snape, obnovili Alecta a Amycus Carowowi jako zástupci ředitele, aby zabránili přesně tomu, čemu se snažila zabránit Umbridgeová. Obnovení Brumbálovy armády. Stejně jako Umbridgeová však neměli valný úspěch a po pádu Voldemorta byl patrně zrušen nadobro.
Ve filmu tento výnos existoval, i když v trochu upraveném znění - existenci všech studentských organizací přímo zakazoval, ale pod jiným číslem.
Vzdělávací výnos č. 25 vydal opět samotný Popletal nedlouho po předchozím výnosu, 2. listopadu. Do pravomoci vrchní vyšetřovatelky jím svěřil všechny školní tresty a tím obešel i pravomoc ředitele. Byl víceméně reakcí na tlak ze strany Brumbála a McGonagallové k obnovení nebelvírského famfrpálového týmu, který Umbridgeová z čiré škodolibosti obnovit nechtěla. Svého pak jeho prostřednictvím nakonec dosáhla, když výnos použila, aby Harryho a dvojčata Weasleyovy vyloučila z famfpálového týmu po potyčce s Malfoyem. Ač se mi zdá trochu nesmyslné, že jim zakázala hrát famfrpál na doživotí. Po opuštění školy, i kdyby ve funkci zůstala dodnes, by přece neměla mít jakoukoli pravomoc nad jejich životy a zakazovat jim volnočasové aktivity, ke kterým v dospělosti žádné povolení nepotřebují, nedává smysl. Naštěstí ale ve funkci nezůstala a s jejím odchodem byly patrně zrušeny všechny dlouhodobé tresty, které udělila.
Vzdělávací výnos č. 26 zase vydala Umbridgeová jako vrchní vyšetřovatelka a v něm už se v plném rozsahu projevila hysterie ministerstva kouzel. Tento výnos přijatý 14. ledna totiž zakazoval učitelům poskytovat jakékoli informace, které se netýkají předmětu, který učí, a jeho účelem bylo zabránit diskuzím o hromadném útěku z Azkabanu a aktivitách smrtijedů (i když poněkud absurdně, dotaženo do extrému, v podstatě zakazoval učitelům i říct prvákovi správnou cestu na toalety).
Studenti si z něj samozřejmě začali dělat legraci tak, jak se dá čekat od puberťáků. Lee Jordan třeba argumentoval, že Umbridgeová nemůže zakazovat dvojčatům Weasleyovým hrát na jejích hodinách tchoříčky, protože ti nijak nesouvisí s obranou proti černé magii, ale vykoledoval si jen školní trest. Zato učitelé k němu přistupovali vážněji a podrývali ho ještě svérázněji. Neměli už možnost volně mluvit ve sborovně, proto se začaly po škole objevovat skupinky učitelů, kteří spolu naléhavě hovořili, a když nemohli slovně vyjádřit svou podporu Harrymu, udělila mu například profesorka Prýtová dvacet bodů za to, že jí podal konev, Kratiknot mu věnoval krabici cukrových myší nebo Trelawneyová mu vyvěštila dlouhý život, dvanáct dětí a post ministra kouzel. A Kratiknot se jím vtipně zaštítil a podpořil tak studentskou revoltu, když se Umbridgeová stala ředitelkou a dvojčata Weasleyovi rozpoutala ve škole blázinec. Prohlásil totiž, že by mohl zlikvidovat jejich dělobuchy sám a nehonit Umbridgeovou po celém hradu, ale nebyl si jistý, jestli k tomu má oprávnění.
Tento výnos pak existoval i ve filmu, ale pod jiným číslem.
Obdobně jako vzdělávací výnos č. 27, který byl poslední, jaký v knize vydala Umbridgeová jako vrchní vyšetřovatelka. Tento výnos činil z držení časopisu Jinotaj prohřešek, za který následovalo vyloučení ze školy, protože Harry dal v Prasinkách rozhovor o noci, kdy se vrátil Voldemort, Ritě Holoubkové, která ho publikovala v březnovém čísle Jinotaje. I tento výnos tak měl zabránit rozšiřování informací o Voldemortově návratu, protože Umbridgeová trvala na tom, že v rozhovoru Harry lhal. Že se však snaží až příliš podezřele hystericky bylo znát i z toho, že místo obvyklého vyhlášení na tabulích ve společenských místnostech kolejí ho rozvěsila po celé škole. Tím též zajistila zvědavost všech studentů a brzy se zdálo, že ho navzdory výnosu četli úplně všichni. Umbridgeová proto začala hlídkovat na chodbách a náhodně prohledávat tašky studentů, ale díky krycím kouzlům nikdy žádné číslo Jinotaje neobjevila. A navíc si tímto Harry vysloužil výše zmíněné výhody od učitelů.
A úplně poslední vzdělávací výnos č. 28, který též existuje ve filmu pod jiným číslem, vydal Popletal 24. dubna a učinil jím z Umbridgeové ředitelku Bradavic. Poté, co na sebe Brumbál převzal odpovědnost za Brumbálovu armádu, aby ochránil Harryho a ostatní studenty, musel utéct ze školy, jinak by byl zatčen, a vlastně tak svou pozici opustil. Další den byl přijat výnos. Ale i ohledně tohoto měla Umbridgeová složité pořízení. Ředitelna ji totiž odmítla vpustit dovnitř, proto musela poníženě předělat na ředitelnu kabinet učitele obrany proti černé magii, a ostatní učitelé s ní jen velice neradi spolupracovali.
Všechny tyto výnosy pak byly zrušeny po odchodu Umbridgeové z Bradavic a návratu Brumbála a s výjimkou výnosu č. 24 již nikdy nebyly obnoveny. Ale i tento byl po definitivním pádu Voldemorta zrušen a lze předpokládat, že pokud byly v průběhu následující doby přijaty jiné, rozhodně nepůsobily tak hystericky, neměly tak jasný politický a mocenský cíl a týkaly se obvyklých administrativních a bezpečnostních opatření, jako tomu bylo do pátého dílu.
V procesu akorát mělo být ještě vydání vzdělávacího výnosu č. 29, který by Filchovi dovoloval fyzicky trestat studenty. Ministerstvo ani Umbridgeová však takový výnos vydat nestihly a Filch obdržel jen dekret o schválení bičování. A i o tom předpokládám, že byl nakonec zase odvolán.
Poznámka: K tomuto článku nepřikládám žádné obrázky, protože chystám článek i o filmových výnosech a tam je všechny uvedu.
Žádné komentáře:
Okomentovat