 |
| zdroj |
Vede ho ministr kouzel a ředitel odboru, a to už od jeho založení prvním ministrem kouzel Ulickem Gampem mezi lety 1707 a 1718, což se stalo Gampovým největším odkazem. Někdy poté alespoň do roku 1927 se do jeho čela dostal Torquil Travers a jeho asistentkou byla známá čarodějka Leta Lestrangeová. V padesátých letech byl v jedné z vrchních pozic na odboru Elphinstone Urquart a pracovala tam až do jeho smrti i jeho manželka Minerva McGonagallová. A v sedmdesátých letech odbor vedl Bartemius Skrk. Ten postupoval rychle nahoru, během první kouzelnické války se proslavil agresivním pronásledováním černokněžníků. Autorizoval drsné metody - povolil bystrozorům používat proti podezřelým kletby, které se nepromíjejí, posílal do Azkabanu zadržené bez soudů nebo pořádal soudy na oko před Kouzelnickým soudním dvorem, nechal bystrozory raději zabíjet než zajímat, a i tak ho spousta lidí obdivovala a chtěla ho jako dalšího ministra kouzel. O vše ale přišel poté, co poslal do Azkabanu svého syna smrtijeda. Nejen, že se nestal ministrem, degradovali ho na vedoucího odboru mezinárodní kouzelnické spolupráce.
Buď po něm nebo brzy poté se ředitelkou odboru stala Amelia Bonesová a vydržela až do roku 1996, kdy ji zabili smrtijedi, možná přímo Voldemort. Nahradil ji Pius Břichnáč, toho smrtijedi ovládli kletbou imperius, po ovládnutí ministerstva Voldemortem z něj udělali loutkového ministra a v čele odboru ho nahradil smrtijed Corban Yaxley. Tak měl odbor volné ruce pro páchání zvěrstev proti kouzelníkům z mudlovských rodin a odpůrcům Voldemortova režimu. K tomu zavedli spoustu novinek v chodu odboru a celého ministerstva, mezi nimiž možnost pracovat jen pro ty s doložitelným kouzelnickým původem a povinnost zaměstnanců nosit průkazy byly ty nejmenší. Ovšem o rok později na konci druhé kouzelnické války byl sesazen i Yaxley a začaly probíhat reformy. A nakonec se po dalších letech stala vedoucí velmi progresivní Hermiona Grangerová, když přestoupila z odboru pro dohled nad kouzelnými tvory (podle Prokletého dítěte po ní v roce 2020 Harry Potter, ovšem tuto knihu nelze dost dobře považovat za kánon).
Je to tak největší, nejdůležitější odbor ministerstva určený pro kontrolní a soudní služby pro kouzelnickou Británii a Irsko, prosazuje zákony britské kouzelnické komunity. Je odpovědný i za bezpečí a blaho kouzelnické populace Velké Británie a Irska, vydává brožury se základními pokyny pro různé situace, má pravomoc napomínat a trestně stíhat, udělovat pokuty, zabavovat soukromý majetek, provádět vyšetřování, zabavovat nelegální předměty, zatýkat, odsuzovat do vězení a používat další vhodné způsoby kontroly. Obecným cílem velké spousty jeho zaměstnanců tak je zabránit přestupkům proti předpisům, vyšetřit je, pokud k nim dojde, chytit viníky, a patrně i tyto předpisy v určitých oborech vytvářet.
To se děje na těchto odděleních odboru uplatňování kouzelnických zákonů:
- Kancelář bystrozorů
Říká se jí také ústředí bystrozorů, skládá se z řady otevřených kójí, kde má každý bystrozor přidělené pracovní místo, které si podle sebe může vyzdobit. Zaměstnává tedy bystrozory, specializované, vycvičené kouzelníky, kteří vyšetřují zločiny zahrnující černou magii a zadržují černokněžníky.
Jsou tak ekvivalentem mudlovských detektivů, někdy ochranky významných cílů a zároveň protiteroristické jednotky. Jejich úkolem je bránit kouzelnickou komunitu před provozovateli černé magie, vyšetřovat zločiny související s černou magií a chytat černokněžníky - když třeba v roce 1993 utekl z Azkabanu Sirius Black, hledali ho bystrozorové (ačkoli později se alespoň Fénixovu řádu vyjevila jeho nevina, tudíž bystrozor Kingsley Pastorek podával falešná hlášení o jeho údajném pohybu). Ovšem je to nebezpečné, při akcích může dojít i k soubojům na smrt, a tak mohou bystrozorové snadno dojít trvalé újmy. Proto nezasahují nutně sami, někdy povolávají jako podporu úderné kouzelníky z hlídky pro prosazování kouzelnických zákonů.
Jsou přitom přidělovaní k různým druhům případů, mají neformální hierarchii podle délky služby a výsledků. Vyznamenaní bystrozorové se často dostanou do čela vyšetřování jako vedoucí bystorzor s vlastními asistenty. Další působí jako zpravodajci nebo ochranka pro významná místa nebo osoby, zajišťují přesuny vězňů, po druhé kouzelnické válce, kdy ministerstvo skoncovalo s mozkomory, také slouží jako vězeňská stráž v Azkabanu. Spolupracují rovněž se svými zahraničními protějšky. V případě mezinárodních incidentů a pátrání vysílají vlastní zástupce do zahraničí, nebo jako vojáky ve válkách.
Ve 20. století tak byli bystrozorové zapojeni do kouzelnického válečného úsilí v první světové válce, zejména Theseus Scamander, který se následně stal vedoucím ústředí a účastnil se i kouzelnické války proti Gellertovi Grindelwaldovi. To vyžadovalo spolupráci britských bystrozorů s dalšími ekvivalenty v mnoha zemích, jako v USA nebo Francii. V 70. letech byli hluboce zapojeni do první kouzelnické války proti Voldemortovi. Před druhou kouzelnickou válkou, kdy vedl ústředí Rufus Brousek, pak sice podléhali snaze ministra popírat návrat Voldemorta, ale někteří bystrozoři zjistili pravdu, zapojili se do odboje a pomáhali Fénixovu řádu zajišťovat kontakty. Až v šestém díle po rozpoutání druhé kouzelnické války se bystrozoři otevřeně podíleli na boji proti Voldemortovi, byli přidělovaní k hlídání vysoce rizikových cílů jako Harry Potter, mudlovský ministerský předseda, Bradavice. Brousek se tehdy stal ministrem a nahradil ho Gawain Robards.
Po pádu ministerstva v sedmém díle na rok nastala jediná extrémní proměna v historii. Bystrozoři byli vyřazeni ze služby, zbaveni hůlek a práce, akorát ti s vhodným pokrevním statusem směli dál sloužit už ne jako původní bystrozoři a pod odborem ovládaným smrtijedy, takže jich mnoho nezůstalo. Až po válce s Pastorkem coby novým ministerstvem bylo ústředí obnoveno a reformováno a jako bystrozory přijal i Harryho Pottera a Rona Weasleyho, načež se Harry nakonec stal vedoucím ústředí.
Zaměstnanci ostatních oddělení jsou tudíž povinni asistovat bystrozorům při vyšetřování, slavní bystrozorvé jsou uctívaní vyobrazením na zástavách kolem kanceláře - jako třeba jeden z prvních bystrozorů Hesphaestus Gore, který potlačil několik vzpour skřetů, nebo Frank a Alice Longbottomovi. Mezi další celkem známé pak patří Venusia Crickerly, od roku 1902 ministryně kouzel, pan a paní Moodyovi, dědeček Cho Changové, Stebbins z první poloviny dvacátého století, z doby ságy Alastor Moody, Hrdonožka, Savage, Kingsley Pastorek (následně se stal ministrem), Nymfadora Tonksová, Williamson, John Dawlish, po sáze Harry Potter, krátce Ron Weasley nebo Neville Longbottom. Nebo na druhou stranu Cassius Bell, jenž se ve 20. letech přidal ke Grindelwaldovi. Veřejnost tak toto povolání vnímá jako atraktivní, jako lovce černokněžníků, a pro studenty se jedná o lákavou cestu.
Zároveň velmi náročnou. Bystrozor musí nejenom obecně ovládat útočnou magii, mít odvahu a důvtip. Musí mít především odpovídající vzdělání. Pouze rekruti s minimálně pěti NKÚ se známkou N nebo vyšší, a nejlépe z lektvarů, obrany proti černé magii, přeměňování, kouzelných formulí a bylinkářství, jsou po prověření minulosti připuštěni k sérii testů charakteru a nadání (Dolores Umbridgeová jednou naznačila, že kouzelníci se záznamem v rejstříku se bystrozory stát nemůžou) a následně přijímáni do tříletého bystrozorského náborového programu.
Ten založil ministr Eldritch Diggory někdy mezi svým zvolením v roce 1733 a předčasným skonem v roce 1747 a byl plně funkční nejpozději v roce 1752. Považuje se za velmi přísný a dostanou se do něj skutečně jen ti nejschopnější. Například za doby ságy přijali posledního rekruta v roce 1992. Akorát po druhé kouzelnické válce ministr Pastorek dočasně uvolnil podmínky přijetí kvůli smrti spousty bystrozorů, aby doplnil jejich řady, a rozhodl, že kdokoli, kdo se účastnil bitvy o Bradavice (tedy bojoval, přežil takovou bitvu a nepřešel na opačnou stranu i ve chvíli nejhorších vyhlídek), víc než uspokojuje nároky na kvalifikaci pro výcvik.
Přijatí následně tři roky pod zkušenými bystrozory studují na přednáškách a seminářích několik předmětů, jako maskování a převleky, tajné sledování, jedy a protijedy, souboje, nejspíš i kouzelnickou právní vědu. A pochopitelně se cvičí i v praxi při samotné práci, kde nejspíš asistují hotovým bystrozorům. Možná se cvičí i v paměťových kouzlech a není ani vyloučena jejich částečná odpovědnost za jejich užívání v případě nutnosti. Však od roku 1750, kdy k mezinárodnímu zákonu o utajení kouzel přibyl nový článek, má každá kouzelnická vláda odpovědnost za utajení kouzelných zvířat, osob a duchů na svém území, což je velká část agendy celého odboru.
- Oddělení vyšetřování
Bylo zmíněno pouze v šestém filmu jako podobor kanceláře bystrozorů, a zabývá se vyšetřováním a vyhledáváním černokněžníků pro bystrozory. Patrně také vyšetřovalo útěky smrtijedů z Azkabanu a celkově jejich aktivity, stejně jako aktivity ostatních ostře sledovaných zločinců.
- Oddělení nepatřičného užívání kouzel
Zabývá se porušováním mezinárodního zákona o utajení kouzel a zneužíváním magie, včetně provozování magie nezletilými. Tedy by mohlo mít na starosti hlídáček nezletilých a být pověřeno prosazováním výnosem o přiměřeném omezení čar a kouzel nezletilých kouzelníků. Byť u toho mají i slepé místo. Pokud nezletilý provozuje magii v mudlovské domácnosti nebo v místě obydleném mudly, okamžitě ho vyrozumí a při vážném porušení může být vyloučen ze školy a přijít o hůlku, avšak když se tak stane v kouzelnické domácnosti, předpokládá se, že si s tím dospělí poradí sami. Ani toto oddělení totiž není schopno rozlišit, kdo přesně kouzlo provedl, jen že bylo vyvoláno kolem osoby s hlídáčkem.
Dále monitoruje a trestá používání magie před mudly nebo v mudly obydlených oblastech a překračování omezení ustanovených k provádění zákona o utajení. To je podle pátého filmu sbírka pravidel chování při jednání s mudly sestávající z alespoň tří svazků. Obsahuje mimo jiné pokyny ohledně oblékání a zákon na ochranu mudlů. A k tomu vede seznam registrovaných zvěromágů a udílí tresty pro ty, kteří se neregistrují.
Jakmile zjistí přestupek proti předpisům, pošle zástupce oddělení pachateli formální varování, kde ho informuje, co provedl a jaké následky ho čekají. V devadesátých letech tyto dopisy v případech kouzelní nezletilých posílala Mafalda Hopkirková. Pokud jde o horší porušení, můžou vyslat rovnou úředníka, v závažných případech jsou oprávněni okamžitě zabavit a zničit hůlku obviněného, nebo ho předat vedoucímu odboru uplatňování kouzelnických zákonů k disciplinárnímu řízení, aby se rozhodlo, zda je na místě vězení, zničení hůlky nebo jiné opatření. Nejhorší případy spadají patří před Starostolec, ale jsou značně neobvyklé.
Takto oddělení vzniklo někdy po založení odboru na začátku 18. století a leckdo se tam dokázal docela dobře schovat, nebo snadno nastartovat kariéru. Pracovala tam třeba Orabella Nuttley, oslavovaná vynálezkyně opravujícího kouzla, jen kvůli své stydlivé povaze dostávala podřadné úkoly jako zakládání dokumentů, utírání prachu, úklid po sovách oddělení. Nebo snoubenec Honorie, tety Albuse Brumbála, která zrušila zásnuby, když zjistila, že měl chlupaté srdce (kouzelnický výraz pro necitlivost), ale podle klepů to udělala proto, že ho přistihla při mazlení s černovřesem. Na konci 20. století zase Rufus Popletal, nezodpovědný synovec ministra kouzel, jehož odvolali, když způsobil skandál - kvůli sázce nechal jeden páteční večer zmizet metro. A začínala zde jako praktikantka cílevědomá, bezohledná Dolores Umbridgeová, než se vypracovala na vedoucí oddělení, následně byla povýšena do vedení ministerstva a stala se první náměstkyní ministra kouzel (a pod Voldemortovým režimem předsedkyní komise pro registraci čarodějů z mudlovských rodin, zatímco ve vedení oddělení působil smrtijed Travers).
První zmínka o tomto oddělení v sáze se tak objevila hned ve druhém díle, když v domě Dursleyových použil domácí skřítek Dobby vznášecí kouzlo, ministerstvo z toho obvinilo Harryho a poslalo mu varování. Ve třetím díle se skoro dostal do potíží s oddělením znovu, když vzteky nafouknul tetu Marge, ale kvůli obavám ze Siriuse Blacka mu ministr přestupek odpustil. Ovšem v pátém díle se snažil Harryho zdiskreditovat, a když Harry použil v Kvikálkově patrona, nejprve ho oddělení promptně vyloučilo ze školy a chtělo mu zlomit hůlku, pak jen díky zásahu Albuse Brumbála pozdrželo všechny tresty až do výsledku disciplinárního řízení. Které se nejdřív mělo odehrát v kanceláři Amelie Bonesové coby vedoucí odboru, ale kvůli ministrově snaze Harryho zcela umlčet se ze všeho vyklubalo nezvyklé jednání Starostolce v soudní síni. Kde nakonec musel ministr akceptovat sebeobranu.
- Starostolec
Originální název Wizengamot je složenina slov wizard, kouzelník, a Witenagemot, sdružení mocných šlechticů, kteří radili a dosazovali krále v anglosaské Anglii. Tedy je to vlastně poradní sdružení kouzelníků. A působí jako nejvyšší soud a parlament, jako legislativní i soudní moc kouzelnické Británie a Irska, hned ve dvou podlažích ministerstva. Jeho administrativní ústředí je v odboru uplatňování kouzelnických zákonů, soudní jednání se konají ve sklepení, kde jsou pod vstupem do odboru záhad soudní síně. Méně důležité, jednodušší výslechy se však patrně mohou konat i v kancelářích minimálně vedoucího odboru uplatňování kouzelnických zákonů, možná i v kancelářích členů Starostolce.
Funguje tedy jako kombinace nejvyššího soudu a parlamentu. Řídí se Listinou práv Starostolce. Má 50 členů, nebylo řečeno, jak se vybírají, ale nejspíš nad tím má určitou kontrolu ministr. Patří mezi ně soudci, Nejvyšší divotvůrce jako předseda (ačkoli byl zmíněn i předseda Starostolce, jímž by mohl být jiný člen než Nejvyšší divotvůrce - například v případech, kdy se Nejvyšší divotvůrce jednání neúčastní). Působí při něm i představitel britské mládeže, soudní zapisovatel zaznamenávající jednání, těch důležitých se účastní i ministr, jeho první náměstek a vedoucí odboru uplatňování kouzelnických zákonů, kteří rovněž mohou být členy. Dále vyšetřovatel, případně žalobce, ale průběh řádného jednání nikdy nebyl popsán, a není jasné, kdo zastává jakou roli. Třeba v pátém díle předsedal slyšení Harryho Pottera ministr kouzel Kornelius Popletal, ale také to bylo v době, kdy o titul Nejvyššího divotvůrce přišel Brumbál, a nebylo řečeno, jestli ministr může předsedat, nebo se sám chopil pozice Nejvyššího divotvůrce nebo předsedy nebo jaká je organizace.
Navíc vzhledem k tomu, že Brumbál vedle této pozice působil ještě jako zaneprázdněný ředitel Bradavic, není už vůbec jasné, jaká všechna řízení spadají pod Starostolec, jaká všechna legislativa (co se týče funkce parlamentu), jak často se schází nebo jak často se před ním odehrávají procesy, přítomnost kolika členů v jakých případech je nutná. Stejně tak tuto nejistotu dokládá dvojí funkce i dalších členů, například Amelia Bonesová byla minimálně předsedkyní Starostolce a zároveň na čas vedoucí odboru uplatňování kouzelnických zákonů, více funkcí vedle členství ve Starostolci měli i Ulick Gamp, Dolores Umbridgeová, Kingsley Pastorek, Alastor Moody, pokud byl členem. Vedle nich pak mezi známé členy patří Ralston Potter v první polovině 17. století, Henry Potter v první polovině 20. století, Bartemius Skrk, zvláštní poradce Elfias Dóže, Griselda Marchbanksová, Tiberius Ogden.
Jednání se akorát z dostupných příkladů zdají být krátká a stručná, obviněný si tam na svou obhajobu může předvolat svědky, může ho obhajovat třetí osoba s právními znalostmi, tedy něco jako advokát, ale nebyla potvrzena existence kouzelnických právníků nebo podmínek pro obhájce. Samozřejmě, pokud se nemluví o válečných a poválečných procesech vedených Bartemiusem Skrkem, ty, pokud nebyly vedeny rovnou Kouzelnickým soudním dvorem, nedávaly tak jako tak prostor obviněným k řádné obhajobě.
Na těchto řádných jednáních pak nosí členové Starostolce švestkové hábity s vyšitým S (respektive W podle originálu), ve filmu ještě formálnější hábity, někdy černé, bez vyšitého S, a se soudcovskými klobouky. K tomu má ve film Starostolec i logo s mottem Ignorantia juris neminem excusat, tedy neznalost práva neomlouvá.
Starostolec přitom funguje minimálně od roku 1544, vznikl před přetvořením Kouzelnického shromáždění na ministerstvo kouzel, a když bylo ministerstvo v roce 1707 formálně založeno, Starostolec se stal součástí odboru uplatňování kouzelnických zákonů - proto byl také první ministr Ulick Gamp i Nejvyšší divotvůrce Starostolce. Dalším byl ve 20. století Albus Brumbál kromě období pátého dílu, kdy byl propuštěn kvůli svému tvrzení o návratu lorda Voldemorta, než byl znovu dosazen v šestém díle. Ve stejné době na protest proti vytvoření pozice bradavické vrchní vyšetřovatelky odstoupili dva nejstarší členové, Griselda Marchbanksová a Tiberius Ogden, a byli rovněž zostuzovaní jako Brumbál, jen není známo, jestli se do funkcí vrátili. Zato si i v tomto období působení v něm užívala Dolores Umbridgeová - ta dokonce lhala, že její mrtvý otec Orfort Umbridge býval význačný člen Starostolce (byl údržbář v odboru kouzelnické údržby, ale kdo s ní chtěl být zadobře, předstíral, že jí věří), a nakonec se stala členkou Starostolce. Než ji po druhé kouzelnické válce Starostolec odsoudil za její činy proti kouzelníkům z mudlovských rodin na doživotí do Azkabanu.
Další známé procesy proběhly například s Aberforthem Brumbálem pro používání nepatřičných kouzel na kozu. V pátém díle proces s Harrym pro porušení výnosu o přiměřeném omezení čar a kouzel nezletilých kouzelníků, protože vyčaroval patrona v Kvikálkově v přítomnosti Dudleyho Dursleyho - takové jednání ale nebylo obvyklé, původně se mělo konat jinde než před Starostolcem a disciplinární řízení obvykle nevyžaduje celý soud. Nebo rovněž v pátém díle řízení se Sturgisem Tobolkou pro neoprávněný vstup a pokus o krádež v budově ministerstva (kletbou imperius ho ovládali smrtijedi).
- Kouzelnický soudní dvůr
Tribunál sestávající ze soudce a řadových členů, podřízený Starostolci. Rozhodoval v trestních věcech a přezkoumával informace poskytnuté odsouzenými, ale není jednoznačné, o jaký orgán vlastně jde. Jestli působí pořád a je to běžný trestní soud, nebo fungoval jen během a těsně po první kouzelnické válce. Tehdy mu předsedal Bartemius Skrk coby vedoucí celého odboru, členy byli i Albus Brumbál nebo Alastor Moody, ve službách měli i stráže, a jednání se směli účastnit i lidé jako novináři nebo příbuzní obviněných.
Ve Skrkově době bylo jeho hlavní náplní odsuzovat smrtijedy a posuzovat jimi poskytnuté informace (pokud byly užitečné, mohli si vylepšit pozici, dokonce i dosáhnout propuštění), a to v krátkých, celkem jednostranných jednáních. Přítomní znali důkazy předem, v některých případech obviněný ani nemohl uvést svou výpověď nebo se hájit (někdy zkrátka šlo o fiktivní soudy sloužící sloužily spíš jako deklarace postoje pro veřejnost) a následně byl vynesen verdikt.
 |
| zdroj |
- Ústředí administrativních služeb Starostolce
Slouží obdobně jako mudlovské soudní rejstříky a sekretariáty pro členy Starostolce. Patrně tam tak pracují profesionálové z administrativy a osobní asistenti zajišťující nejspíš organizaci, komunikaci a vedení, tedy správní a úřednické povinnosti.
- Správněregistrační oddělení
Existovalo ve filmu jako oddělení odpovědné za registraci kouzelnické populace, ale protože jeho úřady byly zmíněny i v knihách, možná namísto samostatných úřadů je i tam zastřešovalo toto větší oddělení. Co se týče přímo správy a registrací, patrně se tam registrují kouzelnické děti jako na matrice a spolupracuje s ním oddělení nepatřičného užívání kouzel kvůli hlídáčku. Známější jsou ale právě tyto dva úřady.
- Rejstřík zvěromágů
Všichni britští a irští zvěromágové jsou povinni se zde registrovat, tedy uvést svou zvířecí podobu a znaky, podle kterých je lze rozpoznat v této zvířecí podobě. Rejstřík je přístupný veřejnosti a jeho účelem je zajistit, aby zvěromágové nezneužívali své schopnosti. Pokud se neregistrují, znamená to odsouzení do Azkabanu na neznámou dobu. Nicméně i tak to někteří nedělají a ve dvacátém století bylo registrováno jen celkem sedm zvěromágů. Podle některých zdrojů ale rejstřík uchovává odbor nepatřičného užívání kouzel.
- Komise pro registraci čarodějů z mudlovských rodin
Vznikla až po převzetí ministerstva Voldemortem v sedmém díle a fungovala jen rok během druhé kouzelnické války. Veřejně proto, aby se kouzelníci a čarodějky z mudlovských rodin registrovali, podstoupili rozhovor o svých schopnostech a podíleli se na výzkumu o tom, jak získávají tajemství magie, protože podle údajného zjištění odboru záhad se magie musí dědit. Jenže pod tím se skrývala nová ideologie, že kdo nemá žádného potvrzeného kouzelnického předka, musel magii ukrást nebo si ji vynutit, ministerstvo takové uzurpátory hodlá vykořenit, a mudlorození se mají zpovídat. Tedy ve skutečnosti šlo o hluboce předpojatou instituci, která vycházela z dogmat Voldemortova režimu, nikoli ze skutečného výzkumu, rozšiřovala propagandu proti kouzelníkům z mudlovských rodin včetně vydávání příslušných letáků a úkolem bylo "vyčistit" kouzelnickou populaci.
Registrace kouzelníků z mudlovských rodin tak začala do měsíce od převzetí ministerstva Voldemortem, komise měla vyšetřovat jejich údajný zločin krádeže magie, a přestože tvrdila, že zve mudlorozené k setkání, ve skutečnosti je nutili se přihlásit, posílali za nimi lapky, údajné rozhovory byly výslechy s předem rozhodnutým výsledkem, to jest poslat je do Azkabanu nebo je alespoň zbavit hůlky, práce a nechat je ideálně mimo kouzelnickou komunitu. Za tím účelem komise nechávala registrované kouzelníky vyplnit dotazníky o jejich původu a čekat na soud buďto přímo v Azkabanu nebo ve věznici ministerstva (pokud taková existuje) pod dohledem mozkomorů. Následně proběhl soud před předsedkyní komise, někdy za účasti vedoucího odboru uplatňování kouzelnických zákonů. Ti, kdo neprokázali kouzelnický původ, pak byli označeni za zloděje magie, a pokud nebyli propuštěni (aby už nemohli žít jako kouzelníci), poslali je do Azkabanu.
Ačkoli existoval i Tábor pro přesídlení kouzelníků z mudlovských rodin. Pozemek ve Walesu ve vlastnictví ministerstva kouzel, který se v roce 1997 komise rozhodla využít pro Přesidlovací program kouzelníků z mudlovských rodin a zřídila na něm trvale obyvatelný tábor. Následně tam údajně začala posílat odsouzené kouzelníky - ale není jisté jak to fungovalo, kolik se tam ocitlo kouzelníků, rozhodně se spíše mluví o odsuzování do Azkabanu. Ale pokud skutečně fungoval, šlo prakticky o hromadné vystěhovávání mudlorozených a separaci v tomto táboře, byl navíc rozdělený podle pohlaví a kouzelníci a čarodějky byli ubytováni na opačných koncích zařízení. (Tento tábor evidentně inspirovaný nacistickými koncentračními tábory je ale jen v krátké zmínce v doprovodných materiálech a samotná sága s ním nijak nepracuje.)
Mnozí měli takové přesvědčení za absurdní, jenže strach z vlastního pronásledování bránil většině kouzelníků protestovat proti zatýkání, mnozí v zoufalé situaci nevěděli, čemu věřit, minimálně někteří kouzelníci byli zastrašovaní nebo nucení k účasti na komisi i přes jejich nesouhlas s novou ideologií, ostatně i čistokrevní kouzelníci podporující mudly nebo mudlorozené byli pod dohledem a komise je označovala za krvezrádce. Ani nečistokrevní, které nechávala na pokoji, nebyli považovaní za hodné stejného respektu jako čistokrevní. Ve výsledku tak někteří mudlorození falšovali své rodokmeny, další se odmítali registrovat a skrývali se, samozřejmě došlo k mnoha úmrtím, ať už kvůli potyčkám, útokům nebo rovnou nepřežití Azkabanu. Pokrevní status museli dokládat i studenti v Bradavicích, zatímco školní docházka byla pro úplný dohled povinná.
V čele komise tak nepřekvapivě stáli smrtijedi a jejich spolupracovníci. Předsedkyní byla po celou dobu Dolores Umbridgeová. V té době měla vlastní velkou kancelář zdobenou stejně jako v Bradavicích do růžova s nástěnnými talíři s dovádějícími koťaty, krajkovými dečkami na stole, po smrti Moodyho si do dveří instalovala jeho kouzelné oko, a u kanceláře byla velká plocha se stoly, kde zaměstnanci vyráběli propagandistické brožury. S Umbridgeovou pak úzce spolupracovali smrtijedi Travers a tehdejší vedoucí odboru Yaxley, jejich spojenec Albert Roncorn. Další známá zaměstnankyně Mafalda Hopkirková tam byla patrně umístěna z odboru nepatřičného užívání kouzel a zastrašována.
Po porážce Voldemorta byla komise zrušena, Umbridgeová za své působení v ní odsouzena na doživotí do Azkabanu, Yaxley nějakou dobu unikal spravedlnosti, než ho ministerstvo dopadlo, a s ohledem na změnu režimu a zásadní reformy nebyla činnost této nebo podobné komise už nikdy obnovena.
 |
| zdroj |
- Hlídka pro prosazování kouzelnických zákonů
Původně se jmenovala Sbor pro prosazování kouzelnických zákonů. Je pověřena obecným vymáháním práva obdobně jako mudlovská policie, tedy zajišťuje základní bezpečnost na akcích, například při famfrpálových zápasech brání, a vyšetřování prostých přestupků a trestných činů, které nespadají do specializace jiného oddělení, nebo při jejich vyšetřování s ostatními odděleními spolupracuje. A nejspíš má neustále nedostatek lidí, protože v Denním věštci často vychází inzeráty o náboru nových členů.
Ve dvacátých letech ji vedl Bob Ogden, který si mohl připsat nepříjemný konflikt s Gauntovými. Nejprve se v Malém Visánku pokoušel zatknout Morfina Gaunta pro napadení místních mudlů, ale on a jeho otec Rojvol se tak nezvladatelně protivili, že musel Ogden utéct, vrátit se později s týmem a zatknout oba pro zločiny proti mudlům a proti ministerstvu.
Nebo je známý případ, kdy hlídka zajišťovala bezpečnost na famfrpálovém zápase Holyheadských hapryjí a Puddlemerských spojenců, aby se předešlo nepokojům, které se rozpoutaly na předchozích zápasech. Dokonce fanouškům zabavovali hůlky. Jenže se jim stejně výtržnostem zabránit nepodařilo.
- Úderní kouzelníci
Jsou součástí hlídky pro prosazování kouzelnických zákonů jako skupina elitních, špičkově cvičených kouzelníků připravovaných pro vysoce nebezpečné bojové situace a potlačování nepokojů, tedy ekvivalent zvláštních jednotek jako jsou SWAT v USA nebo URNA v ČR. Zatýkají nebezpečné zločince, vyráží okamžitě na rozkaz v krajně nebezpečných situacích do boje proti černokněžníkům nebo při problémech s hromadnými akcemi a podílí se i na jejich krytí před mudly. Jsou proto cvičení v boji stejně jako bystrozorové, ale věnují se akutním zásahům a ne specializovanému vyšetřování černokněžníků a sledování jako bystrozorové.
Kdo se k nim chce přidat, musí během studia získat pět NKÚ, jedno z obrany proti černé magii, musí mu být alespoň 17 let (zletilost v kouzelnickém světě) a nesmí mít sklony k nervozitě. Je to velmi nebezpečné povolání, ostatně úderní kouzelníci mají každý rezervovanou vlastní postel v nemocnici svatého Munga a na druhou stranu služební košťata a startovní plat 700 galeonů měsíčně. Přihlásit se tak může prakticky každý s NKÚ z obrany, jakmile vyjde z Bradavic, přihlášky zpracovává Alastor Gumboil.
Právě úderní kouzelníci tak zatýkali Siriuse Blacka, když to vypadalo, že v šíleném záchvatu zavraždil Petera Pettigrewa a dvanáct mudlů, že je nepříčetný a nikdo jiný si s ním neporadí. A proto ve třetím díle Popletal navrhoval, aby ho po jeho útěku zase chytali jenom úderní kouzelníci. Nebo na začátku 90. let došlo k setkání Skřetího bratrstva se zástupci ministerstva v Chipping Clodbury, aby jednali o skřetí listině práv a svobod, ovšem zvrhlo se ve skřetí vzpouru, kde museli zasahovat úderní kouzelníci, snažili se skřety pozatýkat a Arnold Peasegood si tam vysloužil menší vředový záchvat.
- Čarodějničtí pozorovatelé ministerstva kouzel
Zvláštní jednotka patrně rozmísťovaná po strategických místech při pátrání po zločincích, logicky by mohla spadat rovněž pod hlídku pro prosazování kouzelnických zákonů. Zmíněna byla ve třetím filmu, kdy byla pověřena hledáním uprchlého Siriuse Blacka. Ministr například poslal čarodějnické pozorovatele do vesnice Dufftown, kde ho viděla mudlovská žena, informovala mudlovské úřady a ty po zavedených kanálech informovaly ministerstvo kouzel, nicméně Sirius byl tou dobou už zase pryč. Není k tomu vyloučeno, že měli stopovat smrtijedy uprchlé z Azkabanu.
V šestém filmu ovšem byla v Denním věštci zmíněna ještě společnost Witch Watchers (rovněž originální název jednotky), která inzerovala řadu dietních lektvarů, údajně umožňujících jíst tolik, kolik každý chce - což je úplně jiná entita.
- Odbor zneužívání mudlovských výtvorů
Reguluje očarovávání mudlovských výrobků a zabavuje ty očarované nelegálně. Vypořádává se tak s nejrůznějšími pokusy, očarováním, kterých si můžou všimnout mudlové, vtípky nebo schválnostmi prováděnými mudlům. Prosazuje například zákaz očarovávání mudlovských předmětů s úmyslem používat je pro jiné účely, než pro jaké byly vyrobeny, jako jsou kouzelné úpravy mudlovských dopravních prostředků s úmyslem nechat je létat - ovšem v zákoně existuje klička, například umožnila Arturovi Weasleymu očarovat automobil k létání, protože s ním nikdy neměl v úmyslu doopravdy létat (podle jeho manželky se postaral, aby tato klička existovala). Jindy se zase odbor vypořádával s očarovaným čajovým servisem, jenž po smrti jeho majitelky prodali do starožitnictví, koupila ho mudla, podávala v něm čaj přátelům, načež čajová konvice stříkala vařící čaj a kleštičky na cukr se přicvakly na nos jednoho z nich. Ve druhém díle zase při jedné z domovních prohlídek zabavili zmenšující se klíče a kousající konvici, v pátém díle objevili jako mudlovské nachytávky chrlící toalety.
Vedle toho se někdy musí zabývat i předměty černé magie, kvůli tomu se zaměstnanci také účastní razií při jejich vyhledávání. Což zvědavějším zaměstnancům dává unikátní příležitost tyto předměty studovat, včetně zabavených nebezpečných knih, jako například té, která vypálí čtenáři oči, nebo která ho nutí mluvit ve verších, nebo kterou není možné přestat číst. A možná i spolupracuje s úřadem pro přenášedla na odboru pro kouzelnou přepravu při registraci přenášedel a v případě, že se přenášedlo dostane do nesprávných rukou, zejména mudlovských.
V roce 1992 také Artur Weasley navrhnul zákon na ochranu mudlů před potenciálně škodlivými kouzelnými artefakty. Někteří čistokrevní kouzelníci takový zákon považovali za urážlivý, zejména proto, že souvisel s novou vlnou domovních prohlídek při pátrání po předmětech černé magie. Hlavně Lucius Malfoy lobboval za to, aby zákon nepřijali.
Přesto je to velmi malé oddělení, nemá moc respektu, dostatečné financování, naopak mívá špatnou pověst, považují ho minimálně za nudné. Vlastně do roku 1996 mělo jen dva zaměstnance, vedoucího Artura Weasleyho a jeho asistenta Perkinse, ani jedno nebyla dobře placená nebo respektovaná pozice. K dispozici měli jen maličkou ošuntělou kancelář velkou asi jako přístěnek na košťata, uvnitř nacpané dva stoly, kolem nichž se sotva dalo projít, podél zdí kartotéky přecpané složkami, a vyzdobenou různými mudlovskými objekty. Byl tam třeba rozmontovaný motor, plakáty aut, ilustrace poštovních schránek z mudlovských dětských knížek, schéma zapojení zásuvky.
V šestém díle Artura povýšili do oddělení pro odhalování a konfiskaci falešných obranných kouzel a ochranných předmětů, možná ho v mezičase nahradil Perkins, jestli získal nového podřízeného se neví, nicméně po dobu druhé kouzelnické války ministerstvo nejspíš nekladlo moc velký důraz na ochranu mudlů. A po konci druhé kouzelnické války se Artur zase vrátil na svou starou pozici a díky tlakům na potlačování předsudků na ministerstvu a určitým reformám se možná financování a pověst tohoto odboru zlepšily.
- Oddělení pro odhalování a konfiskaci falešných obranných kouzel a ochranných předmětů
Založil ho v roce 1996 ministr Rufus Brousek kvůli reakcím na rostoucí hrozbu Voldemorta a druhé kouzelnické války. Když totiž bylo ministerstvo nuceno přiznat jeho návrat, okamžitě se vyrojila spousta prodavačů nebezpečných nebo přinejlepším pochybných kouzel a předmětů, které měly chránit proti černé magii, jako prokleté lotroskopy, falešné ochranné lektvary, falešné návody na obranná uřknutí, falešné přepodobňovací přívěsky. Toto oddělení mělo odhalovat obchod s nimi, zabraňovat mu stejně jako škodám z nich a nalezené předměty zabavovat.
Vedoucím se stal Artur Weasley, měl pod sebou deset zaměstnanců, a to až do konce druhé kouzelnické války o dva roky později, kdy se vrátil na svou původní pozici. Jestli oddělení zůstalo v chodu nebo bylo zrušeno, když krize pominula, není známo.
Žádné komentáře:
Okomentovat
S ohledem na neustálý spam na nějaké pseudoléčitele a kouče jsem se rozhodla, že jediná možnost, jak vše udržet v mezích, je moderování. Všechny ostatní komentáře budou vždy schváleny.