Auguron

Auguron (Augurey) je jinak známý jako Irský fénix, ačkoli není jasné, jestli je fénixovi příbuzný. Je to rovněž velký pták, vypadá jako menší podvyživený sup, má nazelenalo-černé peří, modré oči, ostrý zobák a celkově působí vyzáble a truchlivě. Vůbec však není hrozivý, dokonce nesmírně plachý, a spadá proto do kategorie XX klasifikace ministerstva kouzel mezi neškodné.

Původně se vyskytoval ve Velké Británii a Irsku, než se rozšířil do severní Evropy. Vylétá jen v hustém dešti, v němž loví větší hmyz, hmyzí víly a mouchy, jinak se schovává v hnízdech ve tvaru slzy v trnitých a pichlavých keřích. A i lidé se ho straní. Věřili, že jeho skřeky, či spíše hluboké, rozechvělé houkání, předpovídá smrt. Proto se kouzelníci důsledně vyhýbali jeho hnízdům, aby augurona neslyšeli, a přepokládá se, že nejednoho kouzelníka zděšením trefilo, když ho zaslechl náhodou. 

Potom ale proběhl důkladný výzkum a jeho výsledek ukázal, že křik augurona pouze oznamuje nadcházející déšť, takže se naopak začali používat k předpovědím počasí. Nejvíc se  na vyvrácení mýtu o předvídání smrti podílel Gulliver Pokeby svou knihou Proč jsem nezemřel, když zakvílel auguron, kterou vydalo v roce 1824 kouzelnické nakladatelství Červená knihovnička. 

zdroj

Ovšem ani to z nich neučinilo oblíbená domestikovaná zvířata. Jejich prakticky nepřetržité kvílení během zimních měsíců, kdy zejména v Británii často prší, je těžké snášet. Nebo když se jich nějaký nešťastník rozhodl chovat víc. Například Uric Ujetý měl padesát auguronů, spal s nimi v jedné místnosti a jeden obzvláště deštivý den během obzvláště mokré zimy všichni najednou kvíleli, až Uric uvěřil, že zemřel a stal se duchem. Načež si přivodil desetidenní otřes mozku, když se pokusil projít zdí. Alespoň podle jeho životopisce Radolphuse Pittimana.

Navíc nelze augurona využít ani způsobem, jakým kouzelníci využívají i nekouzelné ptactvo. Jeho peří odpuzuje inkoust, takže se vůbec nehodí pro písařské brky. Na druhou stranu brk přijetí, který sám od sebe zapisuje budoucí studenty Bradavic do Uznávací knihy, by měl být z augurona. Ale také dost možná neužívá inkoust.

Alespoň Lichtenštejnsko našlo způsob, jak augurony zpouplarizovat. Zasmušilý přerostlý auguron Hans je maskotem jeho národního famfrpálového mužstva a je tak populární, že má vlastní fanklub. Dokonce se stal předmětem velké kontroverze. Během oslav po čtvrtfinále v roce 2014, kde USA porazily Lichtenštejnsko, američtí fanoušci Hanse unesli. Lichtenštejnce to velmi pobouřilo, trenér Ferdinand Jägendorf prohlásil, že jim to nepřipadá vtipné. Další den ho vrátili po výměně strohých dopisů mezi lichtenštejnským ministrem kouzel Ottou Obermeierem a prezidentem KOKUSA Samuelem G. Quahogem, ale magizoologové ho museli nechat na pozorování kvůli možným následkům.

Jde přitom o tvora inspirovaného skutečným světem. V antickém Římě totiž provozovali ptakopravectví, tedy interpretaci vůle bohů či znamení pozorováním ptáků, přičemž kněžím, který ho prováděl, byl augur. Auguron - augurey tedy vychází právě ze slova augur, když se mělo za to, že jeho houkání předpovídá smrt a zjistilo se, že předpovídá déšť, a přípony -ey. Která možná odkazuje na grey, tedy smutnou šedou barvu.