Gorgona

zdroj

Gorgona (Gorgon) je tvor s humanoidními rysy, ale stále klasifikovaný jako zvíře a především stvoření zla. Má se za to, že jsou to jen ženské bytosti, tedy že neexistuje žádný gorgon, původem z Řecka, ale není to úplně jisté. Alespoň tedy působí žensky, akorát tělo mají hadovité a mají hady místo vlasů, tedy jsou nejspíš příbuzné hadům. S jistotou už se jen ví, že dokáží přeměnit každého, kdo se na ně podívá, v kámen. Proto patří mezi stvoření zla, tedy mezi tvory s přirozeně zlovolnou povahou nebo ty, které kouzelníci obecně vnímají jako extrémně děsivé. Takové zkamenění je ale zvratné a mělo by fungovat totéž, co při zkamenění baziliškem. Tedy oživovací odvar z mandragory.

Nejsou však zrovna častý pohled a nejvíce se s nimi lze setkat hlavně v literatuře. Miranda Jestřábová třeba napsala Báseň o Gormlessovi Morganovi, v níž jsou údajně všechny postavy založené na skutečných kouzelnících, kde gorgona vystupuje. Gormless dostal za úkol jednu chytit, jenže nerad přemýšlel, svůj úkol si nepromyslel, měl za to, že postačí připlížit se za gorgonu a svázat ji. Ale když to zkusil, zjistil, že gorgona má zrcadlo, jímž si hlídá záda, a když v něm zachytil její pohled, zkameněl.

A v prvním díle zase Rubeus Hagrid použil jako kletbu výraz "u cválající gorgony", ale jednak v českém překladu bylo zvoleno "u všech strašidel" a jednak, pokud má gorgona hadovité tělo, určitě necválá. 

Gorgony jsou nicméně známé i z mýtů skutečného světa, konkrétně z řecké mytologie. Tam existují tři, Sthenó, Euryalé a Medúza, která je z nich nejznámější, a mají mít rozšklebené tváře, zvířecí uši, místo zubů kly, hady místo vlasů, křídla, kovové pěsti, šupinaté tělo a pohled na ně měl člověka zkamenět. I když v různých příbězích se jejich podoba různě mění a gorgony jsou často různě použité v mnohých dílech od starověké po současnou literaturu a film. Možná všechny, minimálně Medúza přitom měla být krásná, ale když ji Poseidon znásilnil ve svatyni Athény, ta ze znechucení nad takovým zneuctěním proměnila Medúzu v nestvůru, aby ji uchránila dalších napadání. Nebo, podle jiného příběhu, Medúza přirovnávala svou krásu k Athéně, a ta ji za trest přeměnila.