Nebelvírská věž a společenská místnost

Nebelvírská věž (Gryffindor Tower) patří spolu s Havraspárskou a Astronomickou mezi nejvyšší věže Bradavického hradu. Vchod do ní se ukrývá za portrétem Buclaté dámy na opulentním nebelvírském odpočívadle a k průchodu je potřeba znát heslo pro daný týden, po němž se Buclatá dáma vykloní a její portrét odkryje otvor. Tedy s výjimkou třetí knihy, kde po útoku Siriuse Blacka nějakou dobu Buclatá dáma odmítala sloužit a dočasně ji nahradil portrét sira Cadogana, jenž hesla měnil skoro neustále. Což je také jediný známý případ změny strážce vchodu do kolejních prostor. 

zdroj

Lze ale těžko určit, kde na hradě Nebelvírská věž je, protože v knize to nebylo popsáno a ve filmovém modelu hradu se její umístění nejspíš mění. V prvním a čtvrtém filmu má totiž věž pod vrcholkem minimálně ještě jeden menší přístavek s chlapeckou ložnicí nad nádvořím, čemuž odpovídá i umístění obrazu Buclaté dámy uvnitř v jedné z dlouhých chodeb. Ale ve třetím filmu je obraz hned na jednom z odpočívadel velkého pohyblivého schodiště uprostřed hradu. To jsou ale patrně jen drobné změny pro natáčení, které nemají význam pro příběh. 

Uvnitř Nebelvírská věž sestává ze společenské místnosti a ložnic pro studenty Nebelvíru. Společenská místnost, do níž se prochází otvorem schovaným Buclatou dámou, je kulatá (ve filmu ne úplně kulatá) a dost možná má výklenky a zákoutí kolem zdí, protože v šesté knize spolu Ron Weasley a Levandule Brownová zalezli do vyčnívajícího rohu místnosti. Má mnoho oken a jedné zdi dominuje krb s římsou plnou knih a zdobenou portrétem nebelvírského lva. Krb je také připojený k letaxové síti, ale její používání je zde velice veřejné, protože je to všem na očích. Proto ho Harry Potter použil ke komunikaci se Siriusem Blackem jen pozdě v noci, kdy tam byl sám, a ani nikoho jiného jsme ho používat neviděli. 

Celá místnost je potom zdobená v odstínech červené a zlaté, barvách Nebelvíru, po zdech visí šarlatové tapisérie zobrazující čarodějky, kouzelníky a různá zvířata, ve čtvrtém filmu tam visel i portrét mladé Minervy McGonagallové (detaily v knihách a filmech se občas liší). Je velmi útulná, pohodlná, ale prý ne natolik jako mrzimorská společenská místnost. Jsou tam taburetky, křesla, stolky, nástěnka se školními vývěskami, inzeráty a plakáty, jsou tam i knihovny. 

Ložnice studentů jsou nad společenskou místností. Vedou k nim ze společenské místnosti dvoje dveře, za každými je spirálové schodiště, jedno do dívčích, jedno do chlapeckých ložnic. Těch má být sedm a sedm, jedna a jedna pro každý ročník. Ložnice, v níž bydleli během studia Harry a Ron, je na vrcholku schodiště. Jen ve filmu je tam jen jedno schodiště a z něj vedou nalevo dveře do chlapeckých ložnic a napravo do dívčích. 

Schodiště k dívčím ložnicím je navíc v knize očarované, možná kouzlem glisseo, tak, že když se po něm pokusí vystoupit chlapec, rozezní se kvílivé houkání a schodiště se změní v kamennou skluzavku. Podle Dějin bradavické školy totiž zakladatelé mysleli, že dívkám se dá v tomto ohledu víc věřit než chlapcům, a tak očarovali jen dívčí ložnice, aby chlapci nemohli dovnitř. Nicméně Hermiona Grangerová vešla do chlapeckých ložnic několikrát a Ginny Weasleyová se tam také vplížila ve druhém díle, aby si zpátky ukradla deník Toma Raddla poté, co ho našel Harry, takže jejich domněnka nebyla úplně správná. Nebylo řečeno, jestli je podobné opatření i v ložnicích ostatních kolejí, ale je to pravděpodobné. Podle Hermiony se k takovému opatření rozhodli zakladatelé Bradavic jako celek, nejen Godrik Nebelvír.

zdroj

Ze samotných ložnic jsme viděli jen jedinou chlapeckou ložnici Harryho, Rona, Nevilla Longbottoma, Deana Thomase a Seamuse Finnigana, protože studenti zřejmě používají jednu a tutéž pro dobu celého studia. Viděli jsme třeba, že jejich ložnici ve druhém díle převrátila naruby Ginny, když hledala deník Toma Raddla. Ve třetím díle se do ní zase vloupal Sirius Black, když se snažil dostat Petera Pettigrewa, rozřezal kvůli tomu závěsy u Ronovy postele a strhl poplach. A také se tam občas ukázal Protiva, aby zkoušel své otravné žertíky. 

Lze ale předpokládat, že ostatní ložnice vypadají stejně a že stejně jako v této tam buďto bydlí pět studentů, nebo o něco více/méně podle toho, kolik dívek a chlapců zrovna v ročníku je (podle některých zdrojů by jich průměrně mělo být pět a pět na ročník v jedné koleji). Patrně každá ložnice tak má kamna, pro každého ubytovaného postel s červenou prošívanou dekou, se čtyřmi sloupky a nebesy, pa s červenými závěsy pro soukromí (Albus Brumbál je ve čtvrtém ročníku podpálil - podle něj jen náhodou, ale stejně je prý nikdy neměl rád), úložné prostory, dřevěný noční stolek, dřevěnou židli a šatník u nočního stolku, knihovničku na druhé straně a v nohách postele obvykle školní kufr. Dále na oknech červené závěsy a červené a žluté koberce se znakem Nebelvíru.