Kotlík

Kotlík (cauldron) sám o sobě ani není kouzelný předmět. Je to jen předmět, který používají kouzelníci a čarodějky. Nádoba pro přípravu lektvarů, případně pokud někdo vaří na otevřeném ohni, což někteří kouzelníci stále praktikují, tak i na vaření nápojů, polévek a omáček. Tak je také nejprve používali mudlové i kouzelnické obyvatelstvo, jako velké hrnce zavěšené nad ohněm. Později ale přišly do módy sporáky, pánve a klasické hrnce a kotlíky tak kromě kempování zůstaly především kouzelníkům. Ti je dále používají jako ideální nádobu na lektvary, protože ty je vždy třeba připravovat nad ohněm. Jediný rozdíl od těch mudlovských je, že jsou kouzelnické kotlíky obvykle očarované, aby byly lehčí a dalo se s nimi manipulovat bez ohledu na materiál.

zdroj

Však kotlíky musí hodně vydržet a být dostatečně robustní. Lektvary v nich připravované mají různé vlastnosti a není žádoucí, aby se kotlík snadno rozpustil nebo roztavil. Proto je důležitým aspektem i tloušťka stěn kotlíků. Například jedním z prvních úkolů Percyho Weasleyho, když nastoupil na odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce na ministerstvu kouzel, byla pomoc při prosazování standardizace tloušťky stěn kotlíků. Zejména u některých dovážených a méně kvalitních bylo totiž závažným problémem příliš tenké dno.

I tak je ale možné najít mezi kotlíky různé varianty s různými vlastnostmi pro různé použití. Mezi ty známé patří:

• Mosazný kotlík

Kotlík z mosazi, slitiny mědi a zinku, nejčastěji se používá kotlík standardní velikosti 2. Je lepší než cínový a je vhodný pro lektvary, které lze vařit středně dlouho.

• Měděný kotlík

Měď je měkký a tvárný materiál, takže hůře odolává vyšším teplotám, ale je lepší než cínový nebo mosazný. Rovněž se nejčastěji používá kotlík standardní velikosti 2 a je vhodný pro rychlou přípravu lektvarů.

• Cínový kotlík

Cínový kotlík standardní velikosti 2 se požaduje po studentech prvního ročníku v Bradavicích, protože je to nejlepší kotlík pro začátečníky, je nejvhodnější pro pomalé vaření. Ovšem ve skutečnosti a nejspíš bez určitého magického zásahu by nefungoval kvůli nízkému bodu tání cínu.

• Skládací kotlík

Také známý jako přenosný, protože ho lze složit pro snadné skladování a manipulaci. Což se hodilo neobvyklým způsobem, když šestiletý Bruno Schmidt z Německa zabil lesního mužíčka otcovým skládacím kotlíkem a zachránil si tak život.

• Samomíchací kotlík

Očarovaný kotlík, který vynalezl Gaspard Shingleton ke konci dvacátého století. Pomocí kouzla sám od sebe míchá lektvary a po svém uvedení na trh byl považován za velmi moderní záležitost. Gaspard se jím proto tak proslavil, že se dostal do osnov dějin čar a kouzel a ve druhém díle byl například i součástí závěrečného testu (ačkoli tam popisovali, že se učili o bláznivém starém čaroději, přestože Gaspard byl zhruba ve věku rodičů tehdejších studentů). 

• Výbušný kotlík

Podle všeho by se nemělo jednat o kotlíky, které jen tak vybuchnou, ale v podstatě o granáty - používané k explozivní likvidaci ostatních předmětů.

• Cákavý kotlík

Kotlík, který cáká ven svůj obsah, tedy žertovný předmět prodávaný v Kratochvilných kouzelnických kejklích.

• Sýrový kotlík

Kouzelník Humprey Říhal měl prý za to, že by sýrový kotlík mohl být velký vynález. Názor, s nímž byl zcela mimo. Ale není jasné, jestli měl v úmyslu skutečně vyrobit kotlík ze sýra, nebo třeba kotlík na sýr, tedy prakticky sýrové fondue, a z nějakého důvodu se mu to nepodařilo. 

• Stříbrný kotlík
• Zlatý kotlík

Zlato je velmi měkký kov, tedy není úplně nejvhodnější pro běžně používané kotlíky, přesto se prodává a Harry Potter si ho zatoužil koupit při prvním výletu do Příčné ulice. Také byl cenou na Šampionátu kouzelnických škol v lektvarech. 

• Kotlík z krunýře ohňového kraba

Takový kotlík je docela rarita a jde zkrátka o to, že krunýř ohňového kraba, posázený drahými kameny, které mu na něm přirozeně rostou, lze jako kotlík použít. A také se to tak dělo, takže ohňové kraby pro jejich krunýře decimovali pytláci tak moc, až byla na Fiji ustanovena chráněná lokalita.

Kromě toho také existuje kouzlo felifors, které dokáže přeměnit kočku na kotlík a učí se ve třetím ročníku přeměňování v Bradavicích. Ovšem etika používání takového kotlíku je dosti sporná. 

Kotlíky jsou pro kouzelnickou společně tedy poměrně zásadní předměty, na druhou stranu zároveň zcela každodenní a jsou s jejich kulturou spjaté natolik, že jsou často i tématem pro různé jiné výrobky nebo názvy. Jako je například londýnský hostinec U Děravého kotle, písně Kotlík plné horké, silné lásky nebo Ukradl jsi můj kotlík, ale mé srdce nezískáš od Celestýny Warbeckové, nebo oblíbené sladké kotlíkové koláčky či čokoládové kotlíky prodávané v krabičce po osmi kouscích čokolády ve tvaru kotlíků plněných ohnivou whisky. Také hlavně dříve existovaly opravny kotlíků a provozoval se skotský kouzelnický sport creaothceann, při němž hráči létali na košťatech a k hlavně měli připevněné kotlíky, do nichž se snažili chytit co nejvíc kamenů vyhozených na začátku hry do vzduchu. Není proto asi divu, že už je skoro tři sta let zakázaný.