Blikač

zdroj

Blikač je clabbert v originále podle skotského a anglo-irského slova clabber, bláto, bahno, mokrá hlína, v americkém nářečí to znamená srazit se, ztuhnout. Mohlo by se tak zdát, že je to zvíře z močálů, bahnitých jezírek, plazící se v blátě na zemi. Jako had nebo žába. Ve skutečnosti ale připomíná křížence mezi žábou a opicí a žije v korunách stromů. 

Má hladkou, kropenatě zelenou kůži, žluté oči, krátké růžky, široce se šklebící tlamu plnou ostrých zubů, dlouhé paže a nohy a blány mezi prsty na rukou i na nohou, umožňující mu obratně přeskakovat z větve a větev. A především velkou bradavici na čele, která červeně bliká pokaždé, když se blikač cítí ohrožen, od čehož dostal své jméno v českém překladu. 

Není ale nebezpečný. Je zařazen do kategorie XX klasifikace ministerstva kouzel, mezi neškodné, které lze ochočit, a rozhodně neútočí na větší tvory. Je masožravec, nicméně se živí převážně drobnými ještěrkami a ptáky. 

Jeho původním domovem byly jižní státy USA, ale právě proto, že je snadné ho ochočit, se rozšířil po celém světě a třeba američtí kouzelníci ho dokonce používali jako varování před blížícími se mudly. Dokud nezačalo tuto praxi pokutovat Mezinárodní sdružení kouzelníků, jemuž došlo, že chovat hromadu blikačů na stromech před kouzelnickým domem je velice hezká dekorace, ale otázky nekouzelnických sousedů, proč mají kouzelníci rozvěšená vánoční světla ještě v červnu, přivolávají jen problémy. A tak se nyní chov blikače rozhodně nepodporuje a nanejvýš se jeho rozsvícené bradavice používají při výrobě některých lektvarů.