Hrabák

zdroj

Hrabák (Niffler) je zvíře s dlouhým, hlodavčím čenichem částečně připomínajícím i ptakopyska a s chundelatou černou srstí, tedy alespoň podle učebnice Fantastická zvířata a kde je najít, zatímco ve druhém díle filmu Fantastická zvířata se ukázala mláďata různých barev, takže je možné, že jiná barva existuje, avšak je vzácná, nebo že srst hrabáka tmavne věkem. Na břiše má vak, což by mohlo ukazovat na vačnatce, do něhož se vejde mnohem víc, než by se zvenku zdálo, podobně jako při použití neodhalitelného zvětšovacího kouzla. Ale nebylo jednoznačně řečeno, zda mláďata, jichž samice rodí šest až osm najednou, nosí v onom vaku.

Vyskytuje se přirozeně ve Velké Británii, kde žije v doupatech vyhrabaných i šest metrů pod zemí, a vůbec tráví spoustu času hrabáním pod zemí, protože hrabáky přitahuje vše, co se třpytí, a tak rádi hledají poklady. 

Obvykle jsou neškodní, mohou být i přítulní, mají mírumilovnou povahu, ovšem můžou snadno způsobit velké škody, když se pustí do hledání něčeho zajímavého. Proto se důrazně nedoporučuje chovat je jako domácí mazlíčky uvnitř domu. A když je někdo vyprovokuje, mohou být i zlí, jak se ukázalo třeba na hrabákovi, který se v pátém díle pokusil napadnout Dolores Umbridgeovou. Možná to je příčina jejich zařazení do kategorie XXX klasifikace ministerstva kouzel, tedy mezi ty, které by měl zvládnout kompetentní kouzelník - a kompetentní by měla být hromada kouzelníků, v Bradavicích se o nich například učí ve čtvrtém ročníku péče o kouzelné tvory. Nebo s nimi velké zkušenosti mají i skřeti, kteří je chovají k vyhrabávání pokladů. Praxe je dosud taková, že je vrchní skřet přiděluje odeklínačům, aby je používali při vyhrabávání pokladů v prokletých lokacích. 

A ač se to tedy z pochopitelných důvodů nedoporučuje, jednoho hrabáka vlastnil i Mlok Scamander. Také mu v příbězích Fantastických zvířat několikrát utekl z jeho přenositelného zvěřince. Zatím to bylo v New Yorku, kde se pokusil vykrást Steen National Bank a klenotnictví, a o rok později, poté, co měl několik mláďat, v Paříži, kde ukradl Gellertu Grindelwaldovi ampulku s krví Grindelwalda a Albuse Brumbála představující jejich magickou dohodu, že proti sobě nebudou bojovat. Také hned 12 hrabáků choval Silvanus Kettleburn, bradavický profesor péče o kouzelné tvory před Rubeusem Hagridem, a to přesto, že mu pořádně zřídili jeho dům, člun a oblíbenou protézu (profesor Kettleburn přišel při svém svéhlavém studiu nebezpečných zvířat o nejednu končetinu). 

V samotné sáze je zase Hagrid ve čtvrtém díle použil pro praktickou výuku péče o kouzelné tvory, když každému studentovi přidělil hrabáka, před svou hájenkou zahrabal leprikóní zlato (protože to je, ke zklamání Greogryho Goyla, bezcenné, do pár hodin vždy mizí) a nechal studenty ho pomocí hrabáků hledat. Nejvíce se v úkolu dařilo Ronovi Weasleymu, za což dostal velkou čokoládu. A o rok později se hrabák v sáze objevil znovu. Když se Dolores Umbridgeová stala ředitelkou Bradavic a mnoho studentů se jí snažilo škodit, použil Lee Jordan vznášecí kouzlo, aby jednoho poslal skrz okno do její kanceláře, kterou hrozně zaneřádil. Umbridgeová z toho ovšem vinila Hagrida, což mu uškodilo už v tak negativním pohledu, jaký na něj měla, a nakonec dosáhla jeho propuštění - naštěstí platilo, jen dokud nebyla sama sesazena.

zdroj