Ghúl

zdroj

Ghúl, v originále ghoul, je ošklivý tvor, který se podobá slizkému kolozubému obrovi, avšak není nijak zvlášť nebezpečný. Ministerstvo ho zařazuje do druhé kategorie své klasifikace kouzelných zvířat, a to znamená, že jde o tvora, jenž je neškodný a lze ochočit. Což se také často děje.

Často žije na půdách nebo ve stodolách patřících kouzelníkům a živí se tam pavouky, brouky, můrami a jinými tvory, kteří se kolem domů objevují. Jediný problém je pouze jeho hlasité skučení a občas i hluk vydávaný tím, že kolem sebe hází různými předměty. Neoplývá totiž žádnou inteligencí, a pokud na něj narazí člověk, dokáže na něj maximálně výhružně vrčet, ale nestává se, že by se na něj vrhl, nebo se mu pokusil jinak ublížit. Proto kouzelnické rodiny často ghúly ve svých domech vnímají buď jako rodinné strašidlo, které je vděčným námětem k diskuzi, nebo rovnou jako mazlíčka.

Jeden takový žije třeba v Doupěti, Weasleyovic domě. Ten s oblibou buší do potrubí, pokud má pocit, že je v domě příliš ticho, a v sedmém díle dokonce posloužil svým dílem k záchraně kouzelnického světa, když ho Artur Weasley přestrojil jako Rona Weasleyho. Jelikož pod Voldemortovou novou vládou se stala školní docházka povinnou a Ron měl v plánu spolu s Harrym Potterem a Hermionou Grangerovou pátrat po viteálech, rozhlásili, že onemocněl vysoce nakažlivou kropenatkou, takže měl jistotu, že úředníci se nebudou chtít ke ghúlovi přibližovat a uvěří, že jde o Rona.

Ovšem mimo něj se v pátém díle objevil (či spíše ho při úklidu objevil Ron) ještě jeden ghúl, a to v Grimmauldově náměstí 12. Tento řádil na toaletě a tak trochu se ostatním ghúlům vymykal, ostatně jako všechno v domě Blackových. Údajně nebyl neškodný a prostomyslný, ale vražedný, a zbavit se ho podařilo až pomocí bystrozorky Nymfadory Tonksové. (Ve filmech vynecháni oba dva.)

A pokud jde o mudly a případné jejich nastěhování do domů obývaných ghúly, existuje speciální skupina pro odstraňování ghúlů pod ministerským odborem pro dohled nad kouzelnými tvory, co má za úkol je z příbytků vypudit. Ostatně už v Bradavicích se vyučuje předmět studium ghúlů, a tak to vypadá, že se jim lze opravdu věnovat. Výjimečně se pak může stát, že nějaký ghúl pozornosti unikne a jeho řádění založí pověsti o poltergeistech a strašidlech v temných zákoutích kolující mezi mudly a dovede je k různým podivným praktikám jako pokusy o vysvěcení a exorcismus, ale to pro ministerstvo též není žádný problém - s napravováním kouzelnických situací a následnými paměťovými kouzly má bohatou zkušenost.

Kromě těchto běžných ghúlů však existuje ještě jedna jejich podskupina, a to chameleoní ghúlové. Ti se dokáží přestrojit za běžné objekty, aby unikli pozornosti. Právě takového tvora pak v jednu chvíli podezřívala Hermiona, když přemýšlela, jaký tvor může žít v tajemné komnatě, napadat studenty a přitom nikdy nebýt spatřen. 

ghúl převlečený za nemocného Rona
zdroj

Nejde ale o bytost čistě ze světa Harryho Pottera. Původně šlo o tvora z arabské mytologie, kde funguje jako ďábelský duc, a je spojován se hřbitovy, neobydlenými místy a konzumací lidského masa, nebo jako netvor schopný měnit svou podobu do různých zvířat, především hyen, žijící na poušti a živící se dětmi, lidskou krví a mrtvolami, jejichž podobu je následně také schopen převzít. Nejstarší zmínky o takové bytosti pak pochází z Tisíce a jedné noci, kde je pojmenován jako ghūl, což je slovo odvozené od výrazu ghala znamenajícího chytit a zároveň od mezopotámského démona Gallua.

A v současnosti se celosvětově tento název používá jako hanlivé označení osoby milující temná místa nebo pracující se smrtí jako jsou hrobaři nebo vykradači hrobek a pro druh nemrtvého monstra v kultuře. Jejich nejčastější zobrazení je pozice služebníků upírů nebo záměna se zombiemi a oblíbené jsou i v japonských manga dílech nebo i v komiksových světech, kdy se například Ra's al Ghul, protivník Batmana a v seriálovém světě Arrowa pojmenoval Hlava démona (Rās al-ghūl) v arabštině přesně podle původního zlého arabského démona.