Kouzelná formule accio pochází z latiny a znamená volám či přivolávám, jedná se tedy o přivolávací kouzlo. Nepoužívá se však samotná formule accio, ale kombinace s pojmenováním předmětu, který chceme přivolat. A ať už vyslané verbálně či neverbálně, dotyčný musí mít v mysli jasný obraz předmětu, který chce přivolat. Kouzlo značně usnadní i pokud se hůlkou namíří na předmět nebo směrem k místu, kde má být, a správný pohyb by měl být oblouk zleva doprava.
Jde o jedno z nejstarších známých kouzel a dle Mirandy Jestřábové, slavné autorky příruček kouzelných slov a zaklínadel, byli pro jeho používání nejznámější Accionité, skupina protimudlovských extremistů, kteří svou nenávist projevovali tím, že odmítali jakkoli nemagicky pohybovat jakýmkoli předmětem a neustále používali přivolávací kouzlo. Působili však pouze v roce 1743, kdy byli rozpuštěni poté, co jejich zakladatel a vůdce Gideon Flatworthy zažehl spor se skřety, když použil přivolávací kouzlo na zlato z banky, místo aby jako každý jiný klient osobně vyzvedl prostředky z vlastního trezoru. A i nejvěrnější členové ho opustili, když se pokusil přivolat stodolu s dobytkem. Načež na něj spadla a rozdrtila ho.
Navzdory velice rozšířenému použití se ale učí až ve čtvrtém ročníku studia v Bradavicích a má určitá omezení. Jak prokázal Gideon, nelze ho používat na budovy. Je potřeba projevit o to větší soustředění, čím dál přivolávaný předmět je. Nemělo by záležet na vzdálenosti, jen na schopnostech. Rovněž musí být dotyčnému alespoň obecně známo, odkud ho přivolává a co přivolává, i když nezná přesný název - například Hermiona Grangerová před odchodem ze školy v šestém ročníku přivolala z Brumbálovy pracovny knihy o viteálech tak, že prostě povolala knihy o viteálech a ne každou z nich vlastním názvem. A samozřejmě se mu jde bránit. Lze použít kouzla, která zabrání, aby bylo něco přivoláno a většina kouzelnického zboží je od 20. století předem očarovaná proti zlodějům tak, aby je nemohl přivolat nikdo kromě právoplatného vlastníka.
Nemělo by pak vůbec fungovat na živé tvory, ale to má několik výjimek a je to sporné. Jednak je možné je přivolat tím, že kouzelník přivolá věc, kterou mají na sobě nebo je drží - což je nebezpečné, protože ona věc je přitahována téměř rychlostí světla a může dojít ke zranění. A jednak to možná přeci jen funguje. Je známo, že jde přivolat tlustočervy (kteří nejsou považováni za hodné přivolávání), pak v bajce Čaroděj a skákající hrnec v Bajkách barda Beedleho měl čaroděj přivolat osla (což se ale nemusí zakládat na pravdě), zmíněný Gideon dokázal povolat se stodolou i dobytek, Modesty Rabnottová přivolala dle knihy Famfrpál v průběhu věků zlatonosku, Ted Tonks v posledním díle během svého útěku lososa k večeři a ve dvou případech i Harry Potter přivolal žáby - nejprve Trevora, když si kouzlo procvičoval, a o rok později, když mu při hodině kouzelných formulí utekl žabák, na němž měl předvést umlčovací kouzlo. Není tedy vyloučeno, že pokud má dotyčný přímý výhled na některá zvířata v malé vzdálenosti, lze accio použít.
Žádné komentáře:
Okomentovat