Lumos

Lumos je kouzelná formule, které vyčarovává světlo tak, že osvětlí špičku hůlky, což lze poznat už z jeho názvu pocházejícího z latinského lumen - světlo. Funguje tedy prakticky jako baterka. A stejně jako baterku lze snadno zhasnout, toto světlo lze zhasnout formulí nox. Rovněž ale dokáže odpuzovat duchy a jiné spektrální tvory, jako jsou strašidelní psi, osvítit a odhalit magicky skryté stavební prvky jako tajné průchody, a dokonce zapálit hořlavé předměty včetně samotné hůlky, pokud si kouzelník nedává pozor. 

Je to tedy jedno z nejjednodušších a nejužitečnějších kouzel, a je dokonce tak snadné, že kouzelník ani nemusí mít hůlku v ruce, aby se po vyřčení kouzla rozsvítila. Vyučuje se proto už v prvním ročníku v Bradavicích, a to hned ve dvou předmětech - obrana proti černé magii a kouzelné formule. 

I přes poměrnou zjevnost tohoto kouzla, protože světlo potřebuje každý v každé době, bylo ale vynalezeno až v 18. století. Teprve v roce 1772 ho veřejně předvedla jeho vynálezkyně Levina Monkstanelyová na svém pracovišti na odboru záhad, když s jeho pomocí před užaslými kolegy hledala zapadlý brk. A je tak "geniální" ve své prostosti a užitečnosti, že se k jeho vynálezu snažil přihlásit i další kouzelník, Němec Garvin Lügner. Ten prý kouzlo lumos náhodou vymyslel, když pracoval na svém instantním zatmívacím prášku. Později však vyšlo najevo, že o tom lhal a že ho ani nemohl potřebovat - jeho zatmívací prášek zvládl jen trochu ztlumit světla. Od té doby, bez ohledu na jakákoli další nepodložená tvrzení, se pak rychle rozšířilo mezi veřejnost, a tak i v sáze filmové i knižní bylo možné vidět toto kouzlo mnohokrát.

zdroj

Filmová sága k tomu ještě toto kouzlo rozšířila o silnější verze. Jednou z nich je lumos maxima, kdy maxima znamená v latině největší. Ta dokáže vyčarovat oslepující záblesk jasného bílého světla a už nejde použít bez hůlky držené v ruce. Je potřeba s ní totiž švihnout dopředu, zpátky a ještě jednou dopředu. Použitá byla ve třetím filmu, kdy si Harry Potter toto kouzlo procvičoval o prázdninách v Zobí ulici. Proto se spekuluje, že je možné, že jeho hlíček toto nezachytil jako nedovolené kouzlení nezletilého kvůli jednoduchosti kouzla, či proto, že lze snadno vydávat za baterku nebo pochodeň, ale podle mého názoru jde zkrátka o filmové opomenutí. A dále ho možná Harry použil v šestém díle v jeskyni, kde s Albusem Brumbálem hledal Voldemortův viteál, aby viděl, co na ně útočí, když na ně zaútočili neživí. Tehdy jeho kouzlo vytvořilo světelnou kouli - takže není úplně jasné, zda šlo o lumos nebo jiný druh kouzla vytvářející světlo.

Druhou silnější filmovou verzí kouzla lumos je lumos solem, z latinského solis znamenajícího ze slunce, které vyčaruje oslepující záblesk slunečního světla. Použila ho v prvním filmu Hermiona Grangerová na odehnání ďáblova osidla. V knize ovšem místo něj vyčarovala modré plameny - protože ďáblovo osidlo nemá rádo obecně světlo a teplo, tedy nezáleží na konkrétním zdroji.