Harry Trottel: My děti ze stanice Kaiserchrocht

Jak praví autor: Stejně je tam nejlepší ten anděl. Jediná postava, která je skutečně boží.

A má pravdu.

Harry Trottel - My děti ze stanice Kaiserchrocht sice nese v názvu jméno oblíbeného čarodějníka Trottela, ale ten se tam prakticky nevyskytuje, a proto není neúčelně přečmáráno podtitulem. Na začátku totiž končí školní rok a studenti si losují, kam pojedou na část prázdnin na výměnný pobyt. Harry a jeho ruský spolužák si vylosují Amsterdam, Ben Albánii, Mixie Gambii a Niel Vietnam. Nejsou z toho vůbec nadšení, protože to znamená, že prakticky nebudou v kontaktu. Ba co hůř, Harry se následně od bratránka nakazí spálou, padne do karantény, vůbec nikam nejede a přijde o tu nejšílenější jízdu v dějinách.

Celou knihou nás tedy nadále provází skupinka studentů Neštovic, kteří si vylosovala Amsterdam. Vsevolod Zajcev, nemelmírský aristokrat Theodor Byron Carmichael, australská lesbička z Buziboru Marjorie a student Vranibrku, černoch ze Zaire, Federic. Všichni právě skončivší druhý ročník. Právě se ocitají na Amsterdamském letišti, čekají na doprovod, aby je dovedl k rodině, jež je má ubytovat, a těší se, jak si vychutnají vše, co nejznámější evropské město neřesti nabízí. Ale jak se dá čekat, stane se průšvih. Ba co víc, kardinální průser. Theodor totiž omylem promění obsah odpadkového koše v monstrum a ve snaze zabránit katastrofě následně vrátí čas, aby si kolemjdoucí trdlové nic nepamatovali.

Dokáže to skvěle, ale postih na sebe nenechá dlouho čekat. Za normálních okolností by jim přísná disciplinární komise udělila za takto závažný čin trest smrti, ale čtveřice si vydyndá alternativní trest. Neznamená to ale, že půjdou zametat chodníky. Jejich trest spočívá v tom, že musí najít v Amsterdamu zletilou pannu, která nikdy nemluvila sprostě a nepozřela drogy, kterou musí přimět, aby se do jednoho z nich zamilovala a políbila ho. A aby to nebylo zase tak snadné, je jim odebráno jejich "pánské příslušenství" a svěřeno "do úschovy patřičných míst" Marjorie. Ta od té doby neříká prakticky nic než nadávky a nevychází z pokoje, takže se celá akce, na kterou mají deset dní, soustředí pouze na Theodora, Vsevoloda a Federica.

Ti zažijí šílené a nepředvídatelné události, vesměs kvůli tomu, že místo pátrání po panně většinou spíše holdují drogám. Dostanou se tak na několik dětských party, kde se opijí do němoty, vyloupí lékárnu a následně putují na detox, padnou do rukou zvrácenému pedofilovi a nakonec je unesou samotní pornomagnáti, kteří se na poslední chvíli obrátí na víru pravou a nepodřežou jim tak krky, ale plni křesťanské lásky se rozhodnou jim pomoci monstrózní seznamkou s několika mrtvými na konci.

Celá kniha se tak stává bláznivou jízdou plnou drog, sexu, oplzlých narážek, nechutných podrobností a ještě nechutnější mluvy puberťáků, kteří ač i z aristokratické rodiny, chovají se hůř než dlaždiči. Toto dílo už se nedá označit ani jako parodie Harryho Pottera a sám autor na to upozorňuje. Je to spíš oddechový balast, který používá postavy a reálie již dříve zmíněné a má za úkol pobavit čtenáře JIŽ NE DĚTSKÉHO věku, který ale zrovna má náladu na pokleslý humor a místy až trapně přehnané scény.

Dá se také říct, že je to největší úlet celé série, protože další díly už zase stojí za to a drží se původního příběhu, kdežto My děti ze stanice Kaiserchrocht z konceptu vypadává. A proto je lepší si říct, že to byl jen ošklivý sen, který se jedné noci nějaké postavě zdál, a dál jsme zpátky ve starých známých Neštovicích.

Ale nechci to dílo úplně zatracovat. Přečte se rychle a dobře a místy je vážně zábavné, i když se strefuje úplně do všeho a znovu i do křesťanství, když se ukáže archanděl Metatron, který se například prudce ohradí proti tomu, aby ty výpotky psích žláz - Theodora, Vsevoloda a Federica - už nikdy nikdo nepřirovnával k němu a jeho druhům, a především do Nizozemska a jeho obyvatel, které popisuje dosti nevybíravým způsobem.

S třetím dílem Harryho Trottela je to zkrátka asi jako s pokleslými teenagerskými komediemi plnými vulgarismů, sexuálních narážek a scén, otrávenosti, drog a krutopřísně hustých hlášek. Musíte na to mít náladu a trochu se nad celý děj povznést. Trochu víc než u ostatních dílů.