Diadém Roweny z Havraspáru

Diadém Roweny z Havraspáru (v originále Ravenclaw's diadem), nebo dle Gregoryho Goyla dajadém, též známý jako ztracený diadém, je jediný známý artefakt patřící Roweně z Havraspáru, zakladatelce havraspárské koleje v Bradavicích. Diadém samotný je zdobná čelenka nebo korunka, podobně jako tiára, ten Rowenin má modrý oválný safír a vyryté havraspárské motto "Vědět, jak nejlíp na to, je nad všechno světa zlato". A údajně zvyšuje moudrost toho, kdo ho nosí, což je havraspárská nejcennější vlastnost.

I Rowena totiž byla velice inteligentní žena a nejspíš diadém sama očarovala. Měla však mladou dceru Helenu, která matce velice záviděla pozornost, jakou si svým důvtipem získávala. Ukradla jí proto diadém v naději, že ji samotnou učiní moudřejší a oblíbenější, a utekla z Bradavic. Rowena tuto ztrátu ostatním nikdy nepřiznala, i když pravděpodobně věděla, co znamená, že diadém zmizel ve stejné době jako její dcera. Brzy ale vážně onemocněla a navzdory Helenině zradě ji chtěla před smrtí ještě jednou vidět. Poslala proto krvavého barona, muže, jenž Helenu kdysi miloval, aby ji našel. Ten ji objevil v lese v Albánii (ve stejném, který si později Voldemort vybral jako úkryt během svého "beztělého" exilu). Helena však ukryla diadém v jednom dutém stromě a odmítla se vrátit. Mezi ní a baronem tak došlo k potyčce a baron ji bodl. Zděšený tím, co udělal, probodl i sebe a oba zemřeli - nepřešli však dál, kamkoli kouzelníci po smrti odchází, ale oba se stali bradavickými duchy, Šedivou dámou a Krvavým baronem. Diadém byl pak oficiálně prohlášen za ztracený a mnoho bradavických studentů ho po stovky let hledalo. Jenže protože o Helenině zradě po smrti všech tří hlavních postav příběhu diadému nikdo nevěděl, většinou na špatném místě - v Bradavicích.

zdroj

Teprve o několik století později dokázal Tom Rojvol Raddle při svém pátrání po cenných kouzelnických relikviích, z kterých by udělal drahocenné schránky pro části své duše - viteály, okouzlit Šedivou dámu Helenu, ducha Havraspáru, a vylákat z ní celý příběh. A výměnou za to, že mu řekne, kam diadém ukryla, jí alespoň ve filmu slíbil, že ho zničí. Místo toho z něj ale, jakmile dokončil školu a odcestoval do Albánie, udělal viteál (k tomu účelu zabil albánského rolníka), takže Helena trpce litovala, že mu umožnila zkazit ho černou magií, ale nemohla už nic udělat. A to ani přesto, že se s ním vrátil do školy.

Když se totiž podruhé ucházel o místo učitele obrany proti černé magii, už za éry ředitele Albuse Brumbála, využil komnatu nejvyšší potřeby, která se pro něj objevila jako skladiště, aby v ní viteál ukryl. Ve své aroganci totiž věřil, že jen on objevil ta nejtajnější tajemství Bradavic včetně této komnaty. Zajímavé však je, že ji po léta využívalo mnoho studentů, zrovna její verze skladiště je ohromná jako loď katedrály a přecpaná schovanými předměty, takže není zcela jasné, zda si myslel, že jsou to rekvizity vytvořené komnatou, nebo zda nepřemýšlel nad tím, kde se tam vzaly. Každopádně v ní diadém schoval, ale nezajistil ho ani komnatu žádnou vnější kouzelnou ochranou, protože zřejmě neměl dostatek času, a hlavně předpokládal, že ho nikdo nemůže najít. Je ovšem možné, že vzhledem k tomu, že jde o šperk, zabezpečil ho "vnitřně" pro případ, že si ho někdo nasadí. Podobně jako očaroval Gauntův prsten kletbou, jež v šestém díle pomalu zabíjela Brumbála.

Od té doby zůstával diadém po mnoho desetiletí v bezpečí komnaty. Do zatím bezvýznamného a nečekaného popředí se dostal až v šestém díle, kdy se Harry Potter potřeboval urgentně zbavit své učebnice lektvarů. Chtěl ji ukrýt, ale zároveň ji později zase najít, takže se vydal do komnaty nejvyšší potřeby, kde ji založil do staré almary, kterou označil bustou ošklivého starého černokněžníka, jemuž na hlavu mimo jiné nasadil i vybledlou starou tiáru. Tušil, že tento bizarní pohled bude natolik vyčnívat, že si ji nesplete.

zdroj

Když se poté v sedmém díle vrátil do Bradavic s Ronem Weasleym a Hermionou Grangerovou při hledání viteálů - s úmyslem najít něco, co patřilo Roweně, protože si byl jistý, že nějaký její důležitý artefakt Voldemort použil, a protože jeho spojení s Voldemortem mu prozradilo, že Voldemort dále míří během své kontroly viteálů do školy - zjistil od několika havraspárských členů Brumbálovy armády, že ohledně Roweny je známý právě její ztracený diadém. Navštívil proto Havraspárskou věž s Lenkou Láskorádovou, aby se podíval na její sochu s replikou diadému na hlavě. (Nutno podotknout, že o funkční repliku se pokoušel i Xenofilius Láskorád, ovšem ta jeho vypadala velice odlišně a lze pochybovat, že mohla fungovat.) Také přesvědčil Šedivou dámu, aby mu prozradila, co se před lety stalo.

Teprve pak si vzpomněl, kde diadém sám viděl, a spěchal do komnaty nejvyšší potřeby. Předtím, než ho mohl najít, ale čelil Dracu Malfoyovi, Gregorymu Goyleovi a Vincentu Crabbeovi, když na něj čekali ve snaze zavděčit se Voldemortovi jeho polapením, a společně svedli bitvu, během níž Crabbe v komnatě vypustil zložár, který se mu vymkl z rukou a zabil ho. Zároveň ale pohltil i diadém, takže zničil úlomek duše v něm a z celého slavného artefaktu zbyl pouhý zkroucený a neškodný pozůstatek.

V knihách si ničeho z toho Voldemort nebyl vědom, protože už ztratil spojení se svými viteály. Jen ve filmu cítil, když byl zničen úlomek jeho duše, což pro Harryho znamenalo bolestivé vize - a zároveň toto spojení ve filmu umožnilo Harrymu i zjištění, že je jeden z viteálů spojen s Havraspárem. Navíc tam musel Harry sám diadém zničit zubem baziliška, který Ron přinesl z tajemné komnaty, a až poté ho Ron kopl do ohně, který zde vypustil Goyle. V tom okamžiku se přitom zjevil obličej Voldemorta, jak úlomek jeho duše mizel, což je opět něco, co v knize vzhledem k dlouhým desetiletím, kdy viteál neměl možnost sílit, neproběhlo.