Soudní síně

Soudní síně se nachází v budově ministerstva v nejnižším, desátém patře, a jsou, už jen logicky, využívané Starostolcem a Komisí pro uplatňování kouzelnických zákonů. A krátce bylo toto podlaží také dost frekventované činností Komise pro registraci kouzelníků z mudlovských rodin.

zdroj

Celkově má desáté patro několik soudních síní, které si patrně budou velmi podobné, ale v knihách i ve filmech jsme se setkali se třemi místnostmi - soudní síní číslo 10, soudní síní registrační komise a ministerskou vazební místností. Ta je umístěna za komnatami Starostolce, zadržují se v ní usvědčení kouzelníci a čarodějky, kteří čekají na transport do Azkabanu, a jde o kulatý, tmavý prostor s několika celami.

Soudní síň číslo 10 je pak čtvercová komnata se stupňovitými lavicemi podél zdí. Je celá z černého kamene a osvícená pochodněmi, vejde se do ní 200 lidí, 50 najednou se může dokonce usadit u zdi s nejvyššími lavicemi. Vedou do ní minimálně dvoje dveře, jedny ze sklepení a jedny z chodby, kudy vstupují obvinění i soudci. Ve středu místnosti pak stojí židle pro obviněného s řetězy na opěrkách, ale ty patrně přivazují jen nejhorší provinilce, protože při slyšení Harryho Pottera sice chřestily, ale nehýbaly se.

Ve filmu ovšem zdi nejsou z černého kamene, ale s odlupující se omítkou, nástěnnými malbami a mramorovými sloupy. Také komnatu neosvětlují pochodně, ale čtyři velké ohnivé jámy za sedadly a křeslo nemá řetězy. Ve čtvrtém díle místo nich jako zadržovací systém fungovala železná klec, v níž obviněný stál, v pátém potom obyčejné křeslo bez jakýchkoli pout. A má též jen jedny dveře.

zdroj

Často se používala především po Voldemortově pádu, a to pro soudy vedené vedoucím odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, Bartym Skrkem. Bystrozorové pod vedením Alastora Moodyho chytali všechny Voldemortovy spojence, a když se Harry Potter ponořil do Brumbálovy myslánky v pátém díle, mohli jsme několik z jejich slyšení vidět. Šlo o Igora Karkarova, Luda Pytlouna, Bellatrix, Rodolphuse a Rabastana Lestrangeovy a Bartyho Skrka Jr., i když ve filmu jsme se museli spokojit pouze s Karkarovem.

Igor Karkarov ale ani žádné slyšení mít nemusel. Byl usvědčeným smrtijedem a po svém zatčení byl poslán do Azkabanu. Jenže poté, v zoufalé snaze dostat se pryč, nebo alespoň zmírnit svůj trest, prohlásil, že udá další smrtijedy, a byl tak předveden na ministerstvo. Tam udal jména jako Antonín Dolohov, Evan Rosier, Travers, Mulciber a Severus Snape, o kterých ale už ministerstvo dávno vědělo a se všemi se vypořádalo, ať už smrtí nebo očištěním, a pak konečně řekl i jméno Augustus Rookwood. To byla skutečně dostatečná ryba na to, aby přehodnotili jeho případ - a když se udání ukázalo jako pravdivé, byl propuštěn, odstěhoval se z Velké Británie a stal se ředitelem Kruvalu. Ve filmu však přidal ještě jedno jméno, a to Bartyho Skrka Jr., čímž se scény s procesy značně urychlily.

V knize jsme ale dál viděli ještě proces s Ludem Pytlounem, který byl obviněn z předávání informací smrtijedovi, právě Rookwoodovi. Hájil se, že netušil, že Rookwood je smrtijed a věřil mu, protože šlo o starého přítele jeho otce, a tak se nechal přesvědčit, aby mu předal informace za slib místa na ministerstvu. To většině soudců stačilo, na spoustu z nich také mělo vliv, že byl Pytloun oblíbeným famfrpálovým hráčem, byl očištěn a později se stal vedoucím odboru kouzelnických her a sportů.

Značně napjatější proces už ale probíhal s Lestrangeovými a Bartym Skrkem Jr., kteří byli chyceni a obviněni nejen ze smrtijedství, ale i z mučení bystrozorů Franka a Alice Longbottomových kvůli informaci o tom, kde se skrývá jejich pán Voldemort. Mučili je přitom tak krutě, že se oba dva zbláznili a museli být trvale umístěni u Svatého Munga. Všichni čtyři byli samozřejmě usvědčeni a na doživotí odsouzeni do Azkabanu, Lestrangeovi se ani nesnažili svou vinu popírat a byli hrdí na příslušnost ke smrtijedům. Pouze mladý Barty se pokoušel tvrdit, že nevěděl, co dělá a byl pod vlivem kletby, prosil o milost a úplně se zhroutil, když i nad ním jeho otec vynesl rozsudek. To také následně přineslo problémy Bartymu staršímu, protože se veřejnost začala domnívat, že kvůli jeho nepozornosti k vlastní rodině se mu syn vymkl kontrole a dal na temnou stranu. Navíc ani nedokázal přenést přes srdce, že zemře v Azkabanu, propašoval ho ven a způsobil tak o několik let později Voldemortův návrat.

Na začátku pátého dílu se navíc odehrálo jedno slyšení i v současnosti, a to disciplinární řízení Harryho Pottera. Tehdy se ministerstvo pokoušelo jeho a Albuse Brumbála zdiskreditovat a popřít, že by se Voldemort doopravdy vrátil, a tak Dolores Umbridgeová poslala dva mozkomory do Kvikálkova, aby Harryho umlčeli navždy. Harry se jim ale ubránil pomocí patrona, čehož pak využil ministr, aby ho obvinil z nepatřičného užívání kouzel mezi mudly, pokusil se ho vyloučit ze školy a měl možná v úmyslu dokonce umístit ho do Azkabanu. Ovšem jako Harryho obhájce se objevil samotný Brumbál a i přes veškeré klacky, které mu ministerstvo házelo pod nohy (narychlo měnilo místo a čas slyšení v domnění, že se nikdo nestihne dostavit a Harryho tak formálně odsoudí) dokázal s pomocí svědkyně Arabelly Figgové přesvědčit dostatečný počet členů poroty, především Amelii Bonesovou, že důležitější je náhlé zjevení mozkomorů v Kvikálkově a že Harry opravdu dělal jen to, co musel, aby zachránil život sobě a svému bratranci.

zdroj

Soudní síně používaná Komisí pro registraci kouzelníků z mudlovských rodin pak byla menší, než číslo deset, působila chladněji a temněji, ale měla velmi vysoký strop, který zajišťoval pocit, jako že je vyslýchaný na dně obrovské studny. Podobně jako desítka pak měla kolem zdí stupňovité lavice, ale tentokrát koncipované na jedné platformě oddělené od prostoru pro vyslýchané pevnou přepážkou, po níž se procházeli patroni členů komise, aby k nim nedolehla moc mozkomorů. Alespoň v knize, neboť ve filmu už nebyla od ostatních příliš odlišná.