Denní věštec

Denní věštec (The Daily Prophet) jsou kouzelnické britské noviny se sídlem na Příčné ulici v Londýně. A protože jsou to jediné kouzelnické noviny odebírané celou zemí, slouží jako základní zdroj informací pro britské a irské kouzelníky. Byť to nejsou jediné noviny, pouze ty nejrozšířenější a nejvíce ovlivňují veřejné mínění.

zdroj

Denně je po ránu roznáší sovy do téměř každé kouzelnické domácnosti, do školy profesorům a studentům, do provozů a krámků po celé zemi. Zkrátka všem, kdo si objednají předplatné. Stojí jeden svrček denně a platí se při každé donášce vložením mince do váčku přivázaného k noze doručující sovy. Ačkoli v prvním díle, kdy jedno vydání přinesla sova Rubeusi Hagridovi, když vyzvedával Harryho Pottera na první školní nákup, Harrymu řekl, aby zaplatil pět svrčků. A rovněž jsou k dostání zdarma při snídani v Děravém kotli a ve filmu je lze také zakoupit od prodavačů v budově ministerstva kouzel.

Pokud se navíc odehraje něco důležitého nebo senzačního, noviny rychle vydají a rozešlou i Večerní věštec a každý v Británii může získat jeho kopii krátce po oné události. Například když mudlové ve druhém díle spatřili Rona Weasleyho a Harryho Pottera v létajícím fordu anglia mířícím do Skotska (Bradavic), Severus Snape měl Večerní věštec s touto zprávou už při jejich příletu. Přičemž jeden z citovaných svědků žil v Peebles, poměrně blízko Skotska, a jeho svědectví mohlo být tak hodinu staré. Další takové vydání se objevilo třeba v šestém díle, když zaměstnanci oddělení pro odhalování a konfiskaci falešných obranných kouzel a ochranných předmětů provedli prohlídku panství Malfoyových, kterou zajistil Artur Weasley díky Harryho podezření, že mohou stále spolupracovat se smrtijedy. 

Dále vychází víkendové vydání Nedělní věštec. Ten třeba v šestém díle otiskl velkou zprávu o návratu lorda Volemorta, když ministerstvo kouzel tuto skutečnost konečně uznalo po ročním popírání. Nebo v roce 2014 v Nedělním věštci zveřejnili článek o zahajovacím zápase 427. mistrovství světa ve famfrpálu, v němž Norsko porazilo Pobřeží slonoviny 340:100. A někdy vydává věstníky, když je potřeba o něčem informovat veřejnost a materiál nevystačí na celé číslo, a už prodaná čísla se mohou kouzelně změnit při úpravě zpráv i po několika dnech, patrně díky proměnlivému kouzlu. Není přitom známo, jestli se uchovávají i nějaké výtisky původního znění, nebo se stanovisko novin zpětně zcela přepíše.

Ostatně Denní věštec je známý schopností velice snadno ovlivnit mínění kouzelnické komunity zveřejňováním jak pravdivých informací, tak zavádějících - tedy otiskne správné informace, ale vede čtenáře k chybným závěrům, nepřesného, úplatného, urážlivého, předpojatého obsahu a naprostých lží a výmyslů. Podle některých novinám především záleží na tom, jestli budou mít zisk z faktických nebo falešných zpráv a podle toho jednají bez velkého ohledu na přesnost a obvykle bez následků za použití špatných žurnalistických postupů. Protože ani neetické způsoby shromažďování informací tam nejsou neznámé.

Denní věštec tak patrně navzdory svému prominentnímu postavení nemá velkou novinářskou integritu. Více se zajímá o prodeje než o faktickou přesnost a hlášení probíhajících událostí. Někteří novináři mají tendenci si vymýšlet falešné citace a údaje. Klidně otiskne i chyby. A především tiskne články na požadavky ministerstva kouzel nebo v ladění nastoleném ministerstvem, verzi událostí v souladu s preferencemi a politickou agendou ministerstva. Ministerskou propagandu vnímá jako nejziskovější směrování. K tomu zjevně existuje velká ministerská kontrola nad Denním věštcem, jen se liší její rozsah v různých politických obdobích. Mnozí mají za to, že jednak se ministerstvo silně spoléhá na noviny a jednak Denní věštec jen někdy tlačí na vládu a obchází oficiální zdroje. Ve výsledku tak je strategie novin založena na podpoře jakékoli kampaně a politické propagandy ministerstva, ať už je spravedlivá nebo ne, dokud jim přináší zisk.

Nejkřiklavějším případem takových neetických způsobů byla reportérka Rita Holoubková. Vůbec se nestarala o pravdivost a objektivitu, snažila se o co nejskandálnější nebo nejlákavější články. Často sepisovala rozhovory pomocí rychlobrku, který měl sám zapisovat, co se říká, ale místo přesného zápisu převracel řečené v senzační, přibarvené, pozměněné příběhy a Rita z nich sestavovala vlastní velice nepřesné či vymyšlené články. Navíc byla neregistrovaný zvěromág a nelegálně se měnila v brouka, aby špehovala lidi a získávala tak osobní informace, aniž by o ní někdo věděl. Její články nicméně čtenáři milovali, velice se proslavila. Což úzce souvisí s faktem, že kouzelníci mají málo ve zvyku požadovat alternativní zdroje a obvykle chtějí číst o tom, jestli se někdo dostal do problémů, jaké otravné předpisy vydalo ministerstvo, a drby. Tato témata vždy vyvolávají největší ohlas. 

zdroj

Denní věštec tak píše o všem, co se děje v kouzelnickém světě, ač ne vždy objektivně, v mnoha sekcích. Mezi ty spadá (některé pochází z filmových verzí novin):

Úvodník, kde pár vybraných čtenářů dostává odpověď na své dotazy pro vedení novin, obvykle velmi krátké, a vybraný dopis, obvykle pozitivní pro noviny, se zveřejňuje jako hvězdný dopis. Dobré a špatné zprávy z kouzelnického světa. Předpověď počasí. Lektvarové okénko. Astrologické a astronomické okénko. Sekce o kouzlech a zaklínadlech Kouzla, Abrakadabra, Hokus Pokus a Kouzelné novinky. Mezinárodní zprávy. Sekce domácí politiky. Segment ministerstva kouzel. Sportovní sekce, kde se zveřejňuje tabulka postupu famfrpálových týmů v lize, oznamují se nadcházející zápasy, píše se o proběhlých zápasech a dalších sportovních zajímavostech. Komentářová sekce s komentáři redaktorů. Názory veřejnosti, kde se zveřejňují ohlasy čtenářů. Umělecké okénko Umění bez příkras. Korespondenční hry, křížovky a další luštění, včetně kouzelnické loterie o ceny. Dětský koutek. Každostředeční sloupek o magizoologii. Segment Černá magie. Segment Růžová magie o zdraví, zkrášlování, lásce. Segment Zdraví. Segment Fitness. Kulturní okénko Showizbiz. Bulvární segment Blablabla. Podfuky a výfuky patrně se zabývající mudly. Poradna s různými odborníky odpovídajícími na dotazy čtenářů - obecná poradna, právní poradna, osobní poradna, zdravotní poradna, kouzelnická poradna. Nekrology a oznámení narození. Tragédie a nehody. Inzerce k hledání práce, nabídky prodeje, k seznámení. Obchodní reklamní sdělení, jako například reklama na košťata, oblečení, urychlovač letaxu, doučování na NKÚ. Seznam kouzelnických bestsellerů. Prostor pro varování či kurzy ministerstva.

To vše je doprovázeno i klasickými pohyblivými fotografiemi. V pátém filmu některé dokonce zdánlivě doprovázel i zvuk, ale není známo, jestli tam skutečně bylo možné pořídit fotografie a otisknout je i se zvukem, a nebo jestli to byl jen efekt pro film a nebylo to míněno tak, že zvuk měly vydávat fotografie.

Denní věštec je tak poměrně rozsáhlá redakce s mnoha vlastními zaměstnanci i mnoha sloupkaři na volné noze. Tedy se v novinách dá najít pozice (některé pozice jsou z filmové verze): 

Editor a vrchní editor, v době ságy Barnabáš Cuffe. Redaktor pro bezpečnost, ve filmu R. Amorin. Sportovní redaktor a famfrpálový dopisovatel, později obě role zastávala Ginny Potterová včetně dopisovatele během mistrovství světa ve famfrpálu v roce 2014. Reportéři, v době ságy Rita Holoubková, Betty Braithwaiteová, ve filmu Andy Smudgley, A. Fenetre, A. Amerinus, M. Carneirus, R. Almeidus, E. Limus, Kikis Trecus, ve třicátých letech Kevinus Morrisons, Limus Filhous. Fotografové, v době ságy Bozo, spolupracující s Ritou, a v šestém filmu Adrian. Asistenti fotografů. Poradce o magizoologii, později jako hlavní poradce i dopisovatel Rolf Scamander. Sloupkař pro každodenní poradnu, ve filmu možná rovněž E. Limus. Sloupkař pro právní poradnu, ve filmu Dempster Wiggleswade. Sloupkař pro osobní poradnu, v době ságy Grizel Hurtzová. Sloupkař pro zdravotní poradnu, v době ságy Helbert Splín ze svatého Munga, v 30. letech Dr. D. Shaman, který žil ještě i v době ságy a psal pro Jinotaj, ve filmu možná Dr. Medusa. Sloupkař pro kouzelnickou poradnu, v době ságy Zamira Gulchová. Sloupkař pro komentářovou sekci, v době ságy Winkus Oddpick. Zvláštní dopisovatel a bulvární dopisovatel, obojí rovněž Rita Holoubková.

zdroj

Úplně poprvé takto vyšel Denní věštec v roce 1743 a krátce po svém založení se jasně postavil proti rasistické rétorice. Slavně popsal Gideona Flatworthyho, vůdce radikální protimudlovské skupiny, jako "ani ne tak kouzelník, jako spíš líný mrož, který celý den polehává na poněkud zapáchající podušce a očekává, že ho za to ostatní budou obdivovat". Nebo na počátku 20. století popisoval vzestup Gellerta Gindelwalda k moci, zpochybňoval ministra kouzel Hectora Fawleyho zvaného Hector Okázalý a zda dělá dost, aby ho a jeho válku proti mudlům zastavil, a podrobně se zabýval zvyšujícími se bezpečnostními opatřeními v Bradavicích.

Na druhou stranu během pátého dílu vedlo ministerstvo kouzel kampaň za zdiskreditování a zhanobení Brumbála a Harryho, kteří tvrdili, že se po své porážce na konci první kouzelnické války vrátil lord Voldemort. A Denní věštec byl zásadní nástroj, jak toho dosáhnout a přesvědčit veřejnost, že jen šíří strach nebo se zbláznili. Ministerstvo bylo přímo zodpovědné za nekalou novinařinu ohledně návratu Voldemorta, který ministr Kornelius Popletal zběsile popíral. 

Přitom ho stále odebírala spousta lidí a novinám věřila. Na druhou stranu někteří jako Augusta Longbottomová předplatné zrušili, protože tušili, že Denní věštec na objednávku ministerstva lže, nebo ho jako Hermiona Grangerová odebírali proto, aby věděli, jaké zprávy aktuálně šíří, jak se tam infiltrují nepřátelé. Na začátku pátého dílu ho ještě odebíral i Harry, ale jen aby vždy prolétl titulní stránku. Předpokládal, že tam otisknou vše důležité a netušil, jak ministerstvo Voldemortův návrat popírá (protože nečetl zbytek novin a nevšiml si poznámek o sobě a Brumbálovi a počínající antagonizaci). Zrušil odběr, až si konečně uvědomil realitu.

Na konci pátého dílu ovšem Denní věštec doslova přes noc svůj postoj změnil. Voldemort se ukázal na ministerstvu kouzel, Popletal byl nucen jeho návrat přiznat a noviny provolávaly Harryho osamělým hlasem pravdy. Dokonce odkoupily rozhovor o Voldemortově návratu, který Harry nechal předtím zveřejnit v Jinotaji, a tvrdili, že je to jejich exkluzivní rozhovor. A hlavně konečně začaly oznamovat útoky, tragédie a teror kouzelníků a mudlů, rozpoutávané Voldemortem a jeho smrtijedy, varovat ve spolupráci s ministerstvem veřejnost a radit, jak se bránit. Akorát šlo často o nedostatečné rady a navíc taková pozice novinám vydržela opět jen rok.

Na počátku sedmého dílu totiž Voldemort provedl puč, zmocnil se ministerstva a smrtijedi převzali kontrolu i nad Denním věštcem. Okamžitě přestal informovat o jejich negativních činech. Naopak zveřejňoval zaujaté i falešné zprávy v souladu s Voldemortovou ideologií. Třeba o mudlorozených kouzelnících kradoucích magii od čistokrevných kouzelníků. Proto následovala další vlna rušení odběrů nebo nedůvěry a spousta kouzelníků dokonce výjimečně začala hledat jiné zdroje zpráv než ty oficiální. Ti, kteří nechtěli následovat nebo zpochybňovali smrtijedy, si totiž začali uvědomovat lži v Denním věštci nebo alespoň podléhali skepticismu. 

Až když byl nakonec Voldemort definitivně poražen, Denní věštec se vrátil do starých kolejí, vycházel dál v rámci běžného chodu kouzelnického světa a v souladu s reformním režimem ministra Kingsleyho Pastorka.