Když jsem četla čtvrtý díl, kde se tento lektvar (v originále Ageing Potion, avšak v anglických titulcích i Aging Potion) objevil, neustále se mi v hlavě motal jako postrašovací a nějak mi to nedávalo smysl. Ale opravdu jde o postaršovací a už jeho název sám vypovídá, co vlastně způsobuje.
Jde o zelený lektvar (některé zdroje tvrdí, že modrozelený či modrý) vyučovaný v šestém ročníku v kurzech pro pokročilé, který, pokud je správně uvařen, což zahrnuje i vaření za soumraku, nechá toho, kdo se ho napije, zestárnout. A čím víc ho vypije, tím víc zestárne, proto je velmi těžké odhadnout přesnou dávku, pokud kouzelníkovi jde o přesné roky. Jeho účinky však nejsou trvalé, a tak ani při požití velkého množství lektvaru nehrozí nebezpečí, že někdo přeskočí desítky let napořád.
Abychom však byli spravedliví, existuje i omlazovací lektvar s opačnými účinky - ten, kdo se ho napije, dočasně omládne. Omlazovací lektvar se ale neobjevil ani v knize ani ve filmu, kdežto ten postaršovací v obou verzích ve čtvrtém díle těsně před zahájením Turnaje tří kouzelnických škol.
Aby bylo zamezeno událostem z minulých ročníků, tedy zraněním a smrti nezkušených studentů, rozhodli se pořadatelé, že se turnaje smí účastnit pouze již zletilí, tedy sedmnáctiletí. Jenže výhra 1 000 galeonů byla natolik lákavá, že spousta snaživců vymýšlela nejrůznější způsoby, jak toto pravidlo obejít, a mezi nimi vynikali Fred a George Weasleyovi a jejich kamarád Lee Jordan. Namíchali si postaršovací lektvar, který vypili před tím, než se pokusili překročit věkovou hranici vytyčenou Albusem Brumbálem, a doufali, že když potřebují postaršit pouze o několik měsíců (oběma totiž už skoro 17 bylo), finta vyjde.
Brumbál ale nepochybně o tomto lektvaru věděl a při vytváření hranice na něj myslel, a jeho vypití proto nezafungovalo. Když Fred a George přistoupili k poháru, kam se vhazovaly přihlášky, a vhodili do něj svá jména, jásali, že to mají v kapse. Už za několik vteřin však pohár začal chrlit plameny a jiskry, jejich přihlášky opět vyvrhl ven a oba dva byli navíc potrestáni tím, že odlétli za Brumbálovu hranici a narostly jim bílé plnovousy. Lee Jordan si tehdy nepochybně oddychl, že on se chtěl pokusit překonat hranici až po nich a byl tak ušetřen veřejného ponížení, a rád se spolu s ostatními dvojčatům smál. Stejně navíc dopadl i havraspárská studentka S. Fawcettová.
Jak je tedy patrné, nejen, že účinky lektvaru jsou dočasné, ale lze jeho užití rozpoznat i různými dalšími kouzly.
 |
| zdroj |
Co se týče receptu, v knize ani ve filmu řečen nebyl, ale já jednu verzi (nevím, zda pottermore či fanouškovskou) pro 12 lahviček lektvaru našla, a tak vám pro zajímavost přeložím i ten.
Potřeby:
- Velký cínový kotlík
- Mudlovská dřevěná lžíce
- Křišťálové lahvičky
- 8 švábů
- 12 lidských vlasů
- 5 dílů prášku z oměje
- 5 uncí pavučiny
- 4 vejce popelce
Postup:
- V kotlíku smícháme 8 švábů s 5 uncemi pavučiny. Mícháme po směru hodinových ručiček na mírném ohni dokud se obě přísady nespojí ve fialovou "pastu" (lepivá a tužší konzistence, než tekutina). Jakmile lektvar dojde do mírného varu, po jednom přidáváme lidské vlasy v minutovém intervalu za stálého míchání po směru hodinových ručiček. Když přidáme poslední vlas, zamícháme osmkrát proti směru ručiček a necháme dvacet minut odležet.
- Po dvaceti minutách by měl lektvar nabýt červenou barvu přezrálého jablka, měl by zanechávat pronikavý zápach hniloby a na vrchu by měl ležet tuhý škraloup. Tehdy ho začneme míchat po směru hodinových ručiček dokud se škraloup nerozpustí a přidáme vejce popelce a prášek z oměje. Poté pokračujeme v míchání, dokud se lektvar nezbarví tmavě modře a nebude silně cítit po borovicích.
- Jakmile je lektvar takto hotový, rozlijeme ho do připravených lahviček, uložíme a necháme týden nehnutě dozrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat