Doušek živé smrti

zdroj

Život je, dá se říct, celá jedna polovina podstaty současného světa. Ale má i svůj opak a k němu se velmi přibližuje lektvar známý pod názvem doušek živé smrti, v originále Draught of Living Death.

Nejpoužívanější definici jeho účinků dává Libatius Brutnák ve své učebnici pro přípravu lektvarů. Tvrdí v ní, že na člověka, který světle fialový lektvar, jenž se pomalu pročistí do průzračné barvy, vypije, je seslán tvrdý spánek trvající neomezeně dlouhou dobu. Ale aby tohoto účinku mohlo být dosaženo, musí se postupovat s velkou obezřetností, neboť se jedná o velmi nebezpečný lektvar. Jeho název už to ostatně sám prozrazuje. Spánek, který lektvar navodí, se totiž podobá smrti, a ten, kdo ho požil, opravdu vypadá jako mrtvý. Protože, pokud se správně připraví a podá, však mrtvý není, proto jde o živou smrt.

Zatím to vypadá, že pokud nedojde k samovolnému probuzení po tomto lektvaru, je jeho piják v podstatě ztracený a prospí se až ke skutečné smrti. Ale není to tak. Existuje protijed - wiggenweld potion - do češtiny nepřeložený, ale patrně jakýsi "posilovač", neboť wiggen znamená cosi jako síla, statečnost, odvaha, a jehož základní složkou je mločí krev. Existuje dokonce příběh o tom, že pomocí tohoto lektvaru na svých rtech probudil princeznu otrávenou douškem živé smrti.

Pokud tedy někdo vypije doušek živé smrti, a chce se ještě někdy probudit, měl by si sehnat někoho, kdo bude postupovat následovně:

1. vařit mločí krev tak dlouho, dokud celý obsah kotlíku nebude jasně červený
2. míchat dokud nezoranžoví
3. přidat další mločí krev až do žlutého odstínu
4. míchat, dokud nebude lektvar zelený
5. přidat další mločí krev až do tyrkysova
6. zahřívat krev, dokud nebude indigová
7. přidat další mločí krev až do růžova
8. zahřát opět do červena
9. přidat pět páteří perutýna ohnivého
10. zahřívat, dokud se lektvar nevrátí ke žluté barvě
11. přidat dalších pět páteří perutýna
12. přidat sliz z tlustočerva, dokud se nezmění ve fialovou barvu
13. míchat až do červena
14. přidat sliz z tlustočerva, dokud lektvar nenabude jasně oranžové barvy
15. míchat, dokud se nevrátí ke žluté
16. přemístit do nějaké nádoby a protřepávat dokud znovu nebude oranžový
17. přidat med ředěný vodou, dokud nebude tyrkysový
18. zahřívat až do růžova
19. přidávat mločí krev dokud nezezelená.

Ještě předtím, než může kdokoli potřebovat tohle, by ale musel připravit samotný doušek živé smrti, což je ještě složitější, než jeho protijed, který musí pečlivě několikrát projít spektrem barev.

zdroj

O doušku živé smrti se zmiňoval Severus Snape už v prvním díle Harryho Pottera, ale studenti se jeho přípravu učili až v šestém ročníku v kurzu pro pokročilé. A i tak byl Harry Potter s pomocí Snapeovy staré učebnice jediný, kdo to skutečně dokázal. Tehdy ho ve filmu Horácio Křiklan pochválil, že jediná kapka by je dokázala všechny zabít, ale ve světle jeho skutečných účinků to bylo patrně přehnané.

Harryho úspěch však tkvěl především v tom, že několikrát odbočil od oficiálního receptu, který zní trochu jinak ve filmu a trochu jinak v knize. Jedna jeho verze je:

1. základní surovina je nálev z pelyňku
2. přidat do něj kořen asfodelu
3. dvakrát zamíchat ve směru hodinových ručiček
4. lenochodův mozek
5. šťáva ze skákavých fazolek
6. míchat sedmkrát proti směru hodinových ručiček

Verze filmová zní:

1. nakrájet skákavé fazolky
2. nalít 250 uncí vody a 5 uncí africké mořské soli do kádinky a odstavit na pět minut. Dávat pozor, aby se směsí nebylo třeseno.
3. po pěti minutách nalít směs do kotlíku
4. odměřit čtyřicet uncí nálevu z pelyňku
5. držet kotlík pravou rukou pod nízkým úhlem a nakapat deset kapek nálevu
6. chytit kotlík levou rukou do jiného úhlu a přidat dalších deset kapek
7. nakrájet tři kořeny kozlíku lékařského na kostičky a na pět minut odstavit do kádinky s vodou. Lektvar by zatím měl získat barvu černého rybízu.
8. přilít šťávu z fazolek do kotlíku
9. přidat sedm kapek tekutiny z kádinky, ale žádný kousek kozlíku samotného
10. desetkrát zamíchat ve směru hodinových ručiček a lektvar by se měl zbarvit do světle fialové
11. pravou rukou míchat proti směru hodinových ručiček, dokud se lektvar nepročistí a nebude průzračný
12. přidat sedm kostiček kozlíku
13. desetkrát zamíchat proti směru hodinových ručiček
14. přidat 150 uncí prášku z asfodelu
15. pravou rukou držet kotlík a desetkrát zamíchat proti a osmkrát po směru hodinových ručiček
16. dvě a půl minuty nechat lektvar usadit
17. přidat jednu kostičku kozlíku
18. pokud se lektvar zbarví do světle růžové, je podařený.

Harry získal požadovaný výsledek vlastně proto, že místo krájení fazolek je drtil čepelí nože a ve verzi, která vyžadovala sedm míchání po směru hodinových ručiček, jednou zamíchal proti směru.