Křišťálová koule

zdroj

Co se ezoteriky týče, v Bradavicích se do ní dá asi zařadit pouze předmět jasnovidectví. I když totiž ostatní předměty většinou pracovaly s magií, byla to vesměs věda. Kouzelnická věda. Ale jasnovidectví a profesorka Trelawneyová, to bylo přesně to, co si člověk představí pod pojmem ezoterika. A dokonce ani tam nešlo o zrovna populární disciplínu.

Ať ale populární je nebo není, jednou z ústředních kouzelnických pomůcek je zde křišťálová koule. Předmět, který stejně jako ostatní pomůcky na věštění budoucnosti vzbuzuje rozpaky a rozděluje kouzelníky na ty, kteří věří, že v ní lze spatřit časy budoucí, a na ty, kteří tomu nevěří. Ale nejen kouzelníky.

Křišťálové koule se objevují i v mudlovském světě už od pradávna. Už keltští druidové ve Velké Británii používali ke svému věštění krystaly, stejně jako čarodějníci, věštci, mágové, spiritualisté nebo cikáni ve středověku. Tyto krystaly byly vyrobené z berylu, průhledného nerostu, přezdívaného "kámen moci". Až později, když už se brousil do kulovitého tvaru, byl nahrazen křišťálem. A u toho zůstal dodnes. Všichni věštci se i nadále snaží spatřit v křišťálu určité obrazce, které půjde interpretovat a které pomohou učinit důležitá rozhodnutí. Stejně, jako se to profesorka snažila naučit bradavické studenty.

Kromě věštců (vynecháme-li podvodníky, kteří vědí, že to neumí), však s křišťálovými koulemi pracují i iluzionisté. A tím nemyslím, že je mají v poklopci. Používají je k různým mentálním trikům.

Zde mentální trik, kdo vydrží déle zírat.
zdroj

V Bradavicích však měly pouze onu věšteckou úlohu. Jasnovidectví byl předmět, do kterého se nastupovalo ve třetím ročníku, pokud si ho student zvolil, a kde se měl mimo jiné s těmito koulemi naučit pracovat. Jak ale víme, kromě profesorky Trelawneyové, která v nich vídala smrtonoše a jiné znamení smrti a utrpení asi všech studentů, v nich nikdo nespatřil nic. Jen při zkouškách NKÚ v pátém ročníku se Ron Weasley velmi snažil a svému zkoušejícímu popisoval opravdu ošklivý obličej, jenž se mu zjevil. Když ale zvedl hlavu, zjistil, že popisoval odraz zkoušejícího.

Ve filmu navíc věštecké koule fungovaly ještě úplně jinak, neboť tam nebyly křišťálově průzračné, ale plné mlhy, v níž se zjevovaly vize. Ale ani tehdy nebyl žádný student úspěšný a sada věšteckého náčiní tak byla nejvíce užitečná asi jen v posledním díle, kdy je profesorka Trelawneyová použila jako zbraň a metala je na bojující smrtijedy. Pokud navíc víme, že ve škole nebyl nikdo, kdo by dokázal vidět budoucnost, a že tam Albus Brumbál držel Trelawneyovou jen kvůli několika výjimečným vizím o Voldemortovi a ze strachu, aby si na ni nedošlápli smrtijedi, není se čemu divit.

Podobné předměty ale můžeme najít i v jiném oblíbeném fantasy, v Pánovi prstenů, kde se používají takzvané palantíry. Nejsou to ale typické věštecké koule, ale vidoucí kameny, pomocí kterých se původně vlastníci dorozumívali a po svržení Saurona se ztratily. Při jeho opětovném pokusu nabýt moc je však využil nejen ke zjišťování informací, ale i k rozsévání vlastního vlivu a na svou stranu tak například zlákal Sarumana. Takže prosím nezaměňovat. Stejně jako nezaměňovat s věštbami na odboru záhad, kde nešlo o křišťálové věštecké koule, ale o schránku uchovávající vzpomínku na věštbu.