V následující kapitole se dovíme, jestli se zajatcům podaří utéct, či je nemilosrdná Bellatrix chytí, zmučí a zabije.
Belatrix se vřítila do chodby jako první. V patách jí byl Yaxley, O'Brian, Victoria, Summer a udýchaný lapka, který jim před několika málo okamžiky oznámil, že se vězni pokouší utéct.
Byla plná vzteku. Metala kolem sebe kletby, aniž by věděla, jestli někoho skutečně zasáhla.
Bylo jí to jedno.
Všude bylo plno prachu, dýmu a zmatku.
Něčí tělo jí dopadlo k nohám, ale ona se nezajímala o to, kdo to je.
Neviděla ani na krok, přesto slyšela ženský hlas, který zděšeně vykřikl a čtyři páry nohou, které běžely směrem k východu.
"Nesmí utéct!"zaječla nepříčetně a slyšela Yaxleyho chrlit nadávky poté, co ho někdo evidentně trefil kouzlem.
Jeremy se choulil u zdi a přál si, aby to měl co nejrychleji za sebou.
Věděl, že tenhle plán byl šílený už od samého začátku.
Ovšem že se to takhle zvrtne…
Vždyť tady byla samotná Belatrix Letrangeová. Nejvěrnější a nejnebezpečnější služebnice Toho, jehož jméno se nesmí vyslovit.
Kolem něj svištěly zelené paprsky světla.
Najednou ho kdosi popadl za paži a prudce jím zatřásl.
"Jeremy. No tak. Pojď."
Byla to Jasmine a vrazila mu do ruky hůlku, kterou nejspíš ukradla jednomu z omráčených lapků.
Jeremy pohlédl do jejich rozhodnutých očí.
Hlasitě polkl a pak se rychle zvedl ze země a dal se na útěk.
Šílenější už to být nemohlo. A bylo jedno, jestli zemře při útěku nebo skrčený u vlhké zdi.
Cestou zakopl o něčí tělo, ale neodvážil se podívat, kdo to je.
Za sebou slyšel Lovce, který kolem sebe chrlil kletby hůlkou, kterou někde našel.
A před ním a Jasmine běžela další mužská postava.
V dýmu, který byl všude kolem, ale nepoznal, jestli to je Brian nebo Bradley.
Najednou se Lovec prudce z neznámého důvodu zastavil a s nenávistným řevem se rozběhl zpátky.
Jeremy neměl čas přemýšlet nad tím, kam běží. Právě ho totiž jen o fous minula kletba Cruciatus.
A ve chvíli, kdy už mu nohy začínaly těžknout, a cítil, že dál nemůže, uviděl před sebou vysoké vchodové dveře.
Victoria přestala kolem sebe vrhat kletby.
Neviděla ani na krok a nehodlala riskovat, že zasáhne někoho ze svých. Právě se chystala pronést kouzlo, kterým by zmizel všechen okolní dým, když za sebou uslyšela chraplavý hlas.
"Expelliarmus."
Neviditelná síla jí vyrvala hůlku z ruky a odhodila jí na kamennou zeď.
Omámeně se po ní svezla na zem.
"Crucio,"ozval se opět onen hlas.
Takovou bolest ještě nezažila.
Zmítala se v příšerné agónii a hrůze.
Když konečně bolest utichla, sklonil se nad ní tmavovlasý muž. A ona ho vyděšeně poznala.
"Ty?"vypravila ze sebe zděšeně.
Lovcova ústa se zkřivila v nenávistném pohledu.
"Mrcho. Zrádkyně."dostal ze sebe.
"Zabila jsi ji. Zabila jsi vlastní sestru. A konečně za to zaplatíš."
Napřáhl hůlku.
"Ne! Já ne…,"pokoušela se marně bránit a vstát ze země. Tělo jí po mučení kletbou Cruciatus stále ještě odmítalo poslouchat.
"Užij si to v pekle!"křikl na ni Lovec.
"Avada…"
"Expelliarmus."
Summer běžela s hůlkou napřaženou a mířila jí na Lovce.
Proběhla kolem Victorie a jen koutkem oka zpozorovala, že je její paní v pořádku.
Pak se sklonila nad Lovcem. Ten očekával smrtelnou ránu.
Ona však na něj pohlédla, odhrnula si pramínek blonďatých vlasů z tváře a zatvářila se zkroušeně. Pak, jako by se na malý okamžik chystala něco říct. Ale zavrtěla jen hlavou a k jeho vlastnímu údivu ho nechala, živého, ležet na zemi.
Vrhla se ke své paní a odvedla ji do bezpečí.
Lovec stále nedokázal uvěřit tomu, co se právě stalo. Ale na další přemýšlení neměl čas.
Slyšel, jak zbytek uprchlíků utíká, a podle hlasů poznal, že Lesrtangeová, Yaxley a ten třetí smrtijed běží za nimi.
Bez dalšího otálení se postavil na nohy a dal se taky do běhu.
Jakýmsi zázrakem kolem nich proklouzl a dohnal své společníky právě ve chvíli, kdy proběhli hlavní branou.
"Protego!"zařvala právě Jasmine a Yaxleyho kouzlo se neškodně odrazilo.
Lovec si s hrůzou uvědomil, že jsou jenom čtyři.
Myslel si, že počkají na toho druhého bratra a už se připravoval na souboj se smrtijedy z očí do očí, když ho Jasmine popadla za ruku a on cítil, že letí prostorem pryč.
Ať to bylo jakkoliv nemožné, povedlo se jim utéct.
Belatrix se udýchaně zastavila a rozzuřeně hleděla na místo, kde před malou chvílí zmizeli čtyři vězni.
Za okamžik vedle ní zastavili stejně udýchaný Yaxley a O'Brian.
Po nich doběhly ještě Victoria Ewellová a Summer, která stále stála vedle ní, jako její stráž.
"Kde jsou?"vydechla Ewellová zničeně.
"Přemístili se,"oznámil Yaxley zdrceně.
"Cože?"Victoria se tvářila šokovaně. Stejně jako Summer, která byla evidentně i vyděšená.
"Jeden z nich je mrtvý,"oznámila ledabyle Ewellová, když se celý průvod vracel zpátky do chodby, kde se celý zápas odehrával.
Všichni svorně pohlédli na okolní spoušť. Kolem se váleli kusy zdiva a prach si pomalu začal sedat.
Belatrix se podívala na tři těla ležící na zemi.
Jedno z nich patřilo jednomu z uprchlíků. Muži se špinavě blond vlasy, jehož šedé oči stále vytřeštěně hleděly do prázdna.
Zbylá dvě patřila lapkům. Jeden z nich ležel s rukama i nohama nepřirozeně rozhozenýma a byl mrtvý.
Druhý s sebou ještě stále škubal a z rány na hlavě mu vytékala krev.
Nezbývalo mu dost času.
"Nemohli jsme nic dělat. Jeden z nich u sebe musel mít hůlku. Nevěděli jsme o tom. Naprosto nás překvapili,"bránili se zbylí dva lapkové.
"Hlupáci!"sykla Belatrix.
Jeden z lapků se chystal sehnout k tělu svého krvácejícího přítele a zcela zbytečně zadržet proud krve.
Dopadl ale na zem mnohem dřív, než to stačil udělat.
Za malý okamžik se k němu díky Lestrangeové připojil i poslední z lapků.
Yaxley zakroutil hlavou a spolu s O'Brianem následovali Belatrix, která se otočila a nechala za sebou čtyři mrtvá a jednou umírající tělo.
Ewellová se chystala vydat za nimi, v poslední chvíli se však ještě otočila a pohlédl na umírajícího.
Už mu nebylo pomoci. Kromě jediné.
Namířila na něj hůlku.
"Avada Kedavra."
Žádné komentáře:
Okomentovat