Dům Láskorádových

Dům Láskorádových stojí na vrcholku kopce, pod nímž teče potok, u vesnice Vydrník svatého Drába v hrabství Devon v jihozápadní Anglii, a je to černý válcovitý dům, který vypadá jako velká věž v šachách (ve filmu ale stál na mírném svahu, byl širší a nižší než v knize, měl vikýřové okno nad vchodem).

zdroj

Před domem je dvorek s rozbitou brankou, k níž jsou připevněné cedule X. Láskorád, editor Jinotaje, Nasbírejte si svoje vlastní jmelí a Dejte pozor na řiditelné švestky. Od ní vede křivolaká cestička (ve filmu ještě schody s provazovým zábradlím a bez dvorku) k silným černým vstupním dveřím pobitým železnými hřeby s klepadlem ve tvaru orla, po obou stranách porostlá zvláštními rostlinami, které tvoří malou zahrádku - včetně škrtidubu, možná lichokořene, keře řiditelných švestek, také na každé straně dveří stojí dvě staré plané jabloně s plody o velikosti bobulí a se jmelím, v sedmém díle v nich žila sovička s trochu zploštělou jestřábí hlavičkou možná patřící Láskorádovým (ve filmu kolem tomu byl jen velmi řídký porost a žádné stromy).

Za vstupními dveřmi se nachází rovnou kulatá kuchyně v jasných barvách, pomalovaná květinami, hmyzem a ptáky, dost možná dílo Lenky Láskorádové. Je v ní sporák, dřezy a kredence zakřivené tak aby mohly stát podél zdí, plné věcí. Všechen tento chaos vyvolává pocit přecpaného, příliš malého a zahlcujícího místa. Ačkoli nepořádek, jenž tomu přispíval v sedmém díle, mohl být buďto obvyklým stavem, nebo pouze výsledkem stavu Xenofiliuse Láskoráda po Lenčině únosu. A uprostřed kuchyně začíná točité schodiště z tepaného železa vedoucí do dalších pater.

zdroj

V patře nad kuchyní se nachází menší, zato zaneřáděnější kulatý pokoj sloužící jako obývák a pracovna. V sedmém díle vypadal jako bludiště s komínky knih a papírů pokrývajících každou plochu, strop byl posetý malými křehkými modely bytostí, které mávaly křídly nebo cvakaly čelistmi, nacházel se tam lis tisknoucí kopie Jinotaje, kamenná busta Roweny z Havraspáru s prapodivnou čelenkou, kterou Xenofilius vyrobil a tvrdil, že je to kopie jejího slavného diadému (použil cosi vypadající jako naslouchátka údajně ze strachopuda, vrtulku rotoulice a řiditelnou švestku), bylo tam okno, různé kusy nábytku zastavěné nepořádkem, roh třaskavce, o němž Xenofilius tvrdil, že je rohem muchlorohého chropotala.

A v dalším patře se nachází Lenčin pokoj. Má jedno okno, světle modrý koberec, skříň, v sedmém díle byly na jeho stropě malby Harryho Pottera, Rona Weasleyho, Hermiony Grangerové, Ginny Weasleyové a Nevilla Lonbottoma, kolem nichž se jako řetízek vinulo slovo přátelé psané zlatým inkoustem a spojovalo je - nepohybovaly se, ale působilo to, jako by dýchaly. A u postele měla fotografii, jak se objímá s matkou.

V sáze se ovšem tento dům objevil jen jednou a není známo, kdy ho postavili, zda patřil i předchozím generacím Láskorádových, nebo jestli je stále obydlený. Během Vánoc v sedmém díle ho navštívili Harry, Ron a Hermiona, když se snažili zjistit víc o symbolu relikvií smrti - a právě tam jim Xenofilius prozradil, že je to symbol relikvií a co znamená. Jenže také zavolal smrtijedy, aby Harryho konečně dopadli a vrátili mu Lenku, kterou unesli pro jeho podporu odboje v Jinotaji, a nakonec se strhla bitka. Roh třaskavce samozřejmě vybuchl, Hermiona prorazila díru v podlaze obýváku, aby mohli uprchnout, dům utržil značné škody a Xenofilius skončil v Azkabanu. A když byli smrtijedi poraženi a Lenka i Xenofilius se zase ocitli na svobodě, nebylo řečeno, jestli svůj dům opravili nebo se odstěhovali.