Testrál

Testrálové (Thestral v originále) jsou vzácný druh okřídlených koní, které ministerstvo kouzel považuje za nebezpečné, a proto je zařadilo do 4. kategorie své klasifikace, tedy mezi nebezpečná zvířata, která vyžadují odborné znalosti a poradí si s nimi jen zkušený kouzelník. Zároveň jsou mylně považováni za zlé znamení kvůli svému děsivému, vyzáblému a strašidelnému vzhledu a netypické vlastnosti, že je nedokáže jen tak vidět zdaleka každý.

zdroj

Jako druh jsou tedy zařazeni mezi koně. Mají bílé oči bez zornic, černou kůži, černou hřívu, dlouhý černý ocas (buďto splývající jako u jiných koní nebo končící chomáčem jako u zeber), jsou vysocí i dlouzí asi jako průměrný dospělý a pochází z Britských ostrovů, Francie, Iberského poloostrova a Irska, kde žijí v temných lesích. Tím však jejich podobnost s běžnými koňmi končí. Mají totiž kostnaté tělo, hlavu s hadími rysy a ze hřbetu jim vyrůstají velká kožnatá křídla připomínající netopýří. Tato křídla na rozdíl od takových abraxaských koní nemají žádné peří. Nemají k tomu ani srst. Kůže pokrývající jejich bezmasá těla je téměř průsvitná, hladká a tak tenká, že jsou skrze ni jasně vidět kosti. Není tedy divu, že je doprovází zlé pověsti, když vypadají takto zlověstně.

Od jiných druhů koní se liší také tím, že jsou masožravci. Proto mají ostré tesáky, které používají k chycení a zabití kořisti. Spolehlivě je naláká pach krve (mají výborný čich) a často útočí na ptáky, což znamená, že neloví jen na zemi, ale i ve vzduchu. Kupodivu i zvuk, jenž vydávají, připomíná velkého ptáka, protože je to zvláštní pronikavý skřek spíše než ržání.

Ve skutečnosti však nejsou žádnou zlou předzvěstí a ani zvláštní hrozbou pro lidi. Nejvíce ze všeho těmto obavám napomohla skutečnost, že spatřit testrály může jen ten, kdo spatřil smrt, tedy je to přesně naopak, než obava, že znamenají smrt. Ostatně, testrál je také jedna z forem, kterou může mít patron, jde o tvory společenské a dokonce ochočitelné.

Testrálové žijí ve stádech, jsou velmi inteligentní, a pokud jsou vycvičení, snadno rozumí pokynům svého pána a mohou být užíváni i jako dopravní prostředek. K tomu mají vynikající orientační smysl - stačí jim jen sdělit cíl cesty a testrálové tam bezpečně zamíří, obdobně jako sovy používané kouzelníky pro doručování pošty. Létají navíc ohromně rychle i na velké vzdálenosti, což dokázali, když donesli šest bradavických studentů z Bradavic ve Skotsku k ministerstvu kouzel v Londýně během neuvěřitelně krátké doby, ještě rychleji, než by to dokázala košťata. Alespoň Harry Potter měl dojem, že nikdy neletěl tak rychle, jako když seděl na testrálovi, a to vlastnil nejrychlejší koště své doby. Nehledě na to, že dokáží unést i minimálně dva jezdce. Jsou také velmi věrní, schopní rozeznat přítele od nepřítele, útočí na ty, které vnímají jako hrozbu (u domestikovaných testrálů tedy na nepřátele svého pána) a tak mohou být i pomocníky lidí.

zdroj

I když se musí přiznat, že cestování na testrálech je poměrně nepohodlné. Někteří jezdci je nevidí, což z toho činí zvláštní zážitek, a jejich kostnatá těla nejsou zrovna stavěná pro sezení. A navíc je to vlastně ilegální. Let na testrálech totiž porušuje mezinárodní zákon o utajení kouzel. Chovat je pak je legální, pokud k tomu dá ministerstvo kouzel souhlas, což často nedá - jejich chov nedoporučuje. A pokud už ho umožní, v oblasti nechráněné proti mudlům pouze za podmínky, že bude chovatel pravidelně používat zastírací kouzlo. Proto se v kouzelnické společnosti testrálové moc neochočují a používají se leda při výrobě hůlek - jejich žíně slouží jako jádro. Ač také ne často. Taková hůlka je totiž mocná, ovšem ošemetná a ovládnout ji může ten, kdo je schopen čelit smrti. Však také žíni testrála obsahuje i nejmocnější známá hůlka, legendární bezová.

Výjimkou je tak pouze bradavické stádo testrálů. To původně začalo jedním samcem a pěti samicemi, ale rychle se rozrůstalo od chvíle, kdy se na bradavických pozemcích narodilo první hříbě Tenebrus, oblíbenec Rubeuse Hagrida. Ten má vůbec testrály velmi dobře vycvičené (dost možná má jediné cvičené stádo ve Velké Británii), takže jsou vlídní vůči lidem, nechávají se i pohladit, neútočí na bradavické sovy a většinou ani na jiné tvory, protože je Hagird pravidelně krmí. Naopak jsou schopni s nimi spolupracovat, jak se třeba ukázalo, když se při závěrečné bitvě o Bradavice v sedmém díle spojili s hypogrifem Klofanem a zaútočili na obry bojující na straně Voldemorta. Což by možná divocí testrálové neudělali. A samozřejmě, což je jejich hlavní úloha, pravidelně tahají kočáry svážející studenty do Bradavic z nádraží v Prasinkách (ač to ne všichni vědí, většina studentů je nemůže vidět a často se tak domnívají, že se kočáry pohybují samy). A někdy, když se nechtěl nebo nemohl přemisťovat, je pak k dopravě používal i Albus Brumbál. To ovšem vyvolává otázku, zda měl zvláštní výjimku od ministerstva kouzel, nebo na nich létal nelegálně a nikdo to neřešil.

zdroj

Poprvé se proto v podstatě testrálové objevili už v prvním díle, kdy dopravili studenty na konci školního roku na nádraží v Prasinkách (na začátku roku jsme sledovali první ročník, který tradičně do hradu pluje na člunech, údajně by měli plout prvňáci i na konci roku, ale to nebylo jednoznačně potvrzeno), ale to ještě nebylo řečeno, že kočáry bez koní nejsou tak docela bez koní. Skutečně jsme se s nimi tedy seznámili až v pátém díle, kdy je Harry mohl po příjezdu do školy vidět díky smrti Cedrica Diggoryho - podle vysvětlení autorky je nemohl vidět na konci předchozího školního roku, protože ještě jeho smrt plně nepřijal, což je nutná podmínka. Nejprve se tedy divil, proč kočáry najednou táhnou tito podivní tvorové, když dříve se pohybovaly samy, a ještě více se divil, že Ron Weasley testrály nevidí vůbec, ale nakonec mu Lenka Láskorádová vysvětlila, jak to s nimi je a že kočáry tahali vždycky.

Dále se o nich v tomtéž díle zmínila profesorka Červotočková, když jí Harry donesl zraněnou Hedviku k ošetření a ona přemýšlela, že jí to snad neudělali testrálové, když sice někdy loví ptáky, ale ty bradavické má Hagrid vycvičené, aby na sovy neútočili. A nakonec se s nimi řádně seznámil (v knize, ve filmu mu je neobřadně představila Lenka)  právě na Hagridově hodině péče o kouzelné tvory, kde jim je osobně představil. Proto je potom s Ronem, Lenkou, Hermionou Grangerovou, Ginny Weasleyovou a Nevillem Longbottomem použil na konci roku, když se zoufale snažili najít způsob, jak se dostat do Londýna, kde podle Harryho falešné vize Voldemort mučil Siriuse Blacka. Od Hagrida dobře věděli, že testrálové jsou takové cesty schopní, a po nepříjemných událostech onoho dne na sobě navíc měli krvavé skvrny, jimiž je přilákali.

V sedmém díle se pak testrálové objevili znovu, když Fénixův řád těsně před jeho sedmnáctnými narozeninami eskortoval Harryho ze Zobí ulice, kde by už nebyl před Voldemortem v bezpečí. Jejich strategie spočívala v tom, že se šest členů přestrojí za Harryho a každý z nich dostane do páru dalšího člena a takto se jednotlivé skupinky rozletí k různým cílům, aby zmátli případné pronásledovatele z řad smrtijedů a poskytli skutečnému Harrymu větší šanci uniknout. A protože Hermiona a Fleur Delacoure nebyly nejlepšími letci na košťatech, zvolili se pro jejich skupinky právě testrálové. A nakonec se testrálové objevili v již zmíněné bitvě o Bradavice, kde se připojili k boji proti Voldemortovi a nepochybně si vydobyli značný respekt.

Na druhou stranu, také se v této bitvě nepochybně značně zvýšil počet těch, kteří mohou testrály vidět. Kromě nich pak v knize bylo zmíněno několik dalších postav, které to dokázaly nebo nejspíš dokázaly:

• Albus Brumbál - pravděpodobně je mohl vidět kvůli smrti své sestry Ariany, navíc na nich dobrovolně létal
• Rubeus Hagrid - pravděpodobně je mohl vidět kvůli smrti svého otce, ačkoli v průběhu života viděl zemřít další lidi
• Neville Longbottom - mohl je vidět kvůli smrti svého dědečka
• Lenka Láskorádová - mohla je vidět kvůli smrti své matky Pandory během kouzelnického experimentu, který se jí vymkl z rukou, když bylo Lence 9
• Theodore Nott - mohl je vidět možná kvůli smrti své matky
• Harry Potter - mohl je vidět údajně kvůli smrti Cedrica Diggoryho
• Kingsley Pastorek - pravděpodobně je mohl vidět, když si při eskortě Harryho Pottera zvolil být ve dvojici, která poletí na testrálech
• Severus Snape - mohl je vidět nejspíš kvůli lidem, jež viděl zemřít během obou kouzelnických válek, sám přiznal, že viděl umírání
• Bill Weasley - pravděpodobně je mohl vidět po smrti Gibbona, smrtijeda, jenž zemřel při bitvě o astronomickou věž v šestém díle, když si při eskortě Harryho Pottera zvolil být ve dvojici, která poletí na testrálech 
• Fleur Delacoure - možná je mohla vidět, když si při eskortě Harryho Pottera zvolil být ve dvojici, která poletí na testrálech, ale jelikož byla ve dvojici s Billem, pokud testrály viděl on, nebylo to nutné

U samotného Harryho Pottera je ovšem problematika schopnosti vidět testrály, jak je velice známo a široce se o tom debatuje, špatně zvládnutá. Respektive neexistuje uspokojivý důvod pro to, aby je nespatřil mnohem dřív, proto taky tvrdím, že je viděl údajně kvůli Cedricově smrti. 

Dle autorky je nespatřil, když opouštěl Bradavice na konci čtvrťáku, neboť se ještě plně nesmířil s Cedricovou smrtí. Přičemž ten, kdo je vidí, nejen viděl někoho umřít, ale také smrt chápal a přijal ji. K tomu je tu ještě jedna okolnost, totiž když se ocitl na hřbitově v Malém Visánku, nesnesitelně ho rozbolela jizva a on zavřel oči. Ve chvíli, kdy Červíček Cedrica zabil, je měl pevně semknuté a dokonce v první chvíli ani nevěděl, co to dopadlo vedle něj, když tam dopadlo Cedricovo tělo. Jeho smrt tedy přímo nespatřil.

Ovšem nelze zapomenout na to, že existuje ještě někdo, koho Harry "viděl" zemřít úplně stejně. Hned v prvním díle totiž v komnatě se zrcadlem z Erisedu pod hradem zemřel profesor Quirrell, když nedokázal snést Harryho dotek. A i zde na rozdíl od filmu jeho přímou smrt neviděl, protože těsně před ní omdlel. Jako u Cedrica však hned poté věděl, že Quirrell zemřel - a že ho dokonce v podstatě zabil on sám.

Pokud je tedy nutné pro spatření testrálů na vlastní oči vidět někoho v okamžiku smrti a smrt si plně uvědomovat, proto po Quirrellově skonu testrály neviděl. Tvrdí i autorka. Ovšem neměl by je vidět ani v souvislosti s Cedricem. Měl by je za takových okolností vidět až po smrti Siriuse Blacka (možná, v knize totiž Sirius zemřel proto, že skoro náhodou propadl závojem oblouku smrti a zkrátka zmizel, což není jasné, zda se dá považovat za "spatření smrti") a nebo Albuse Brumbála, protože jak ho trefila vražedná kletba v šestém díle viděl na vlastní oči.

A pokud není nutné smrt vidět napřímo, pokud si jen stačí uvědomit, že ten člověk zemřel, zatímco s ním dotyčný byl, chápat, že je pryč, rozumět tomu, co se stalo a co znamená být mrtvý, Cedric byl až druhý v pořadí, s kým to tak Harry měl. Po Quirrellovi. Jediný případ, v jakém chápu, že neměl požadovaný dopad, je smrt Harryho matky. Bez ohledu na to, jestli se na ni Harry přímo díval nebo jestli ležel v kolébce, jak tvrdí někteří, takže ji vidět nemohl, byl batole. Věděl, že jeho matka zemřela, ale vlastně až do třeťáku ne, že u toho přímo byl. Nebo jak a proč. Jako batole to nechápal a jako batole si neudržel smysluplné vzpomínky, které by ve spojení s testrály fungovaly. Ovšem traumatický zážitek s Quirrellem by snad stačit měl. A pokud je na vině, že to s ním seklo těsně před Quirrellovým zhroucením, Cedric do rovnice taky nesedí. Smůla.

zdroj