5. 3. 2019

Odbor pro kouzelnou přepravu

Odbor pro kouzelnou přepravu je další z odborů ministerstva kouzel a sídlí v šestém patře ministerské budovy v Londýně. Jak už napovídá jeho název, předmětem jeho činnosti jsou všemožné aspekty kouzelné přepravy. Tomu pak odpovídá zaměření jednotlivých oddělení tohoto odboru.

14. 2. 2019

Brumbálovy přešlapy v učitelském sboru

Bradavice. Škola pro všechny, kteří tam mají zájem studovat kouzla a čáry - a mají magické schopnosti. Primárně pro Brity/Iry, asi by neodmítla ani cizince. A v jejím čele Albus Brumbál, Nejvyšší divotvůrce Starostolce, nositel Merlinova řádu první třídy a tak dále a tak dále. Zkrátka jeden z nejschopnějších kouzelníků, zkušený akademik, velice mocný praktik, dokonce i badatel v oblasti kouzel. S pochybnou morálkou, protože za fasádou benevolentního a chápavého mentora se skrývá manipulátor a někdy se zdá, že troll. Přeneseně. Ovšem nedá se mu upřít, že se snaží udržet školu v chodu, něco studentům předat a zajistit obecné dobro. Pročež neváhá obětovat dobro individuální. Nebo studenty, když se nemůže obtěžovat zabývat podružnými dírami v zabezpečení školních pozemků. Ale to je vedlejší. Je nejlepší ředitel, jakého kdy Bradavice měly, ne? Tvrdí to přece Hagrid!

No... Za školu a své studenty se umí bít. Třeba v pátém díle na sebe bez váhání převzal odpovědnost za Brumbálovu armádu a stal se vyhnancem, než aby do chřtánu ministerstva hodil několik desítek dětí. Vůbec žonglovat s ministerstvem, školní radou a všemi byrokratickými tlaky mu jde. A s něčím samozřejmě hnout nedokáže ani on. Třeba s ministerskými výnosy. Ale některé jeho pedagogické přešlapy jsou víc než udivující a především téměř či zcela osudné. Všem.

zdroj

9. 2. 2019

Testrál

Testrálové (Thestral v originále) jsou vzácný druh okřídlených koní, které ministerstvo kouzel považuje za nebezpečné, a proto je zařadilo do 4. kategorie své klasifikace, tedy mezi nebezpečná zvířata, která vyžadují odborné znalosti a poradí si s nimi jen zkušený kouzelník. Zároveň jsou mylně považováni za zlé znamení kvůli svému děsivému, vyzáblému a strašidelnému vzhledu a netypické vlastnosti, že je nedokáže jen tak vidět zdaleka každý.

zdroj

25. 1. 2019

Běhnicid

Běhnice, v originále známá jako Doxy, je druh hmyzu s lidským obličejem a podobu miniaturního lidského těla pokrytého hustým černým ochlupením s dvěma páry nohou i rukou, párem křídel trochu podobných křídlům brouka, který klade vajíčka, která zahrabává do země. Často si ovšem místo zahrabání do země vybere naklást je v kouzelnickém domě, který zamoří tak, že se usídlí v závěsech nebo záclonách, a pro obyvatele je pak pamětihodná událost vypořádání se s nimi, k čemuž jsou vhodné dva způsoby. Buď lze použít jednoduché omračovací kouzlo, vůči němuž jsou běhnice náchylné, ale to nemusí zabrat vždy, zvláště na královnu. Proto je nejlepším řešením sehnat právě Běhnicid (v originále Doxycide).

12. 1. 2019

Zapovězený les

Zapovězený les, v originále Forbidden Forest, je velice starý les se spoustou tajemství. Je domovem mnoha zvířat, včetně těch temných a nebezpečných, a to přesto, že leží na okraji pozemků Bradavic. A to i ve filmu, kde byl však nejdříve umístěn na severním okraji pozemků, ale od třetího filmu na západním - nejspíš proto, že se přemístila Hagridova chýše, vrba mlátička a přibyly další exteriéry. A dokonce by prý měl být víc než jen domovem tamějších zvířat, protože dle testu W.O.M.B.A.T., testů základní kouzelnické úrovně přístupných mudlům, šlo nejprve o malý les v péči stáda kentaurů, než se výrazně rozrostl. Sice není úplně jisté, že je to pravda, ale vysvětlovalo by to, proč kentauři prohlašují, že je les jejich. Formálně se o něj ovšem starala řada klíčníků a šafářů Bradavic včetně Ogga a Rubeuse Hagrida.

15. 11. 2018

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Tohle nebude klasická recenze. I když to, co píšu, nejsou striktně vzato úplně recenze. Bude to spíš dlouhé nadávání na nejnovější počin z kouzelnického světa. Přemýšlela jsem, jak tento článek začít, a takové upozornění se mi zdá na místě. Rowlingová totiž kdysi vytvořila něco úžasného. Svět Harryho Pottera. Měl své mouchy. Literárně, dějově, i o reáliích se dá široce debatovat a najít mnoho děr. Sama to dělám. Jedno se však odepřít nedá. Byl konzistentní, byl to TEN příběh a ovlivnil generace lidí po světě. Pak se rozhodla nadělat Potterheads na hlavu a posvětila Prokleté dítě. Což osobně vnímám jako vtip a výtvor puberťačky. A nakonec se rozhodla celý kouzelnický svět rozkopat, zapomenout, co sama napsala, a vymyslet horu hloupostí, a předvedla to zde. Ve fantastických zvířatech o všem, jen ne o zvířatech.

Taky si Newte říkáš, co tam vlastně děláte?

31. 10. 2018

Grimmauldovo náměstí

zdroj
Grimmauldovo náměstí (v originále Grimmauld Place) je ulice (patrně dost široká, aby připomínala malé náměstíčko) v londýnské čtvrti Islington. Ale není to žádné honosné místo. Špinavé fasády okolních domů nejsou příliš přívětivé, některé mají rozbitá okna matně se lesknoucí ve světle pouličního osvětlení, z mnoha dveří se odlupuje barva a haldy odpadků se válí u schodů. Tedy tak to tam alespoň vypadalo ještě na konci devadesátých let.

Vypadá to tedy na poměrně ušmudlanou a ne příliš bohatou ulici (v knize, ve filmu je to obyčejná ulice, která nevyčnívá žádnou ošuntělostí), jejíž jméno tomu naprosto odpovídá. Ve skotštině se totiž old (starý) píše jako auld, grim znamená ponurý a navíc se Sirius Black, přičemž právě s Blackovými je tato ulice spojena, uměl proměnit ve velkého černého psa, kterého si Harry Potter spletl se smrtonošem (grim). Dohromady by se tedy dal tento název vnímat jako "Grimm old place", tedy ponuré staré místo. Tato ulice je navíc obydlená především ne zrovna vysokopříjmovými mudly. Například v čísle 11 žil kdosi s oblibou v poslouchání sterea, kdo nechával odpadky v pytlích u vstupní branky, a hned vedle něj bylo číslo 13, jejichž obyvatelé už dávno jako všichni ostatní neobtěžovali s opravami fasády nebo oken a přijali ten úsměvný omyl v číslování, kvůli kterémuž chybí v ulici dům číslo 12.

24. 9. 2018

Pseudoviteály

Pseudoviteály jsou zvláštní kategorie viteálů, které stvořil lord Voldemort neúmyslně bez použití obvyklého kouzla pro tvorbu viteálů s úmyslem dosáhnout nesmrtelnosti. A také tím stvořil otázku, jak moc je vhodné, aby byla viteálem živá osoba. V tomto případě totiž použil dvě "schránky", které měly podobný účel jako viteál a v podstatě pro něj jako viteál fungovaly. A byly viteálům tak podobné, že pro zjednodušení o nich jako o viteálech mluvil dokonce i Brumbál a vžilo se, že úlomek Voldemortovy duše v Harrym Potterovi znamenal, že Harry byl viteál, přestože to nebyla úplná pravda. A jak už je naznačeno, šlo o zmíněného Harryho Pottera a Quirinuse Quirrella.

31. 8. 2018

Odbor kouzelných her a sportů

Odbor kouzelných her a sportů (Department of Magical Games and Sports) je jedním z odborů ministerstva kouzel. Jeho úkolem je regulace všech událostí spojených se sportem v kouzelnickém světě, takže je to zhruba ekvivalent skutečného britského odboru kultury, médií a sportu, nebo velice přibližně naší Národní rady pro sport pod ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

15. 7. 2018

Dlaždičoun

zdroj
V originále Jarvey, čili dlaždičoun, je savec vypadající v podstatě jako přerostlá fretka. Vyskytuje se v Británii, Irsku a Severní Americe a jeho kouzelnická podstata spočívá v tom, že umí mluvit. Akorát není schopný skutečného rozhovoru, obvykle jeho vyjadřování sestává z krátkých a často vulgárních frází, jež ze sebe proudem chrlí. Proto ho ministerstvo kouzel zařadilo do třetí kategorie své klasifikace kouzelnických zvířat, tedy mezi zvířata, jež by měl kompetentní kouzelník zvládnout.

Nesetkávají se s ním však jen kouzelníci. Dlaždičouni sice většinou žijí pod zemí, kde loví trpaslíky, krtky, krysy a hraboše, a kouzelníci je proto někdy využívají k odtrpaslíkování zahrad, ačkoli jejich způsoby jsou obvykle brutální, ale může se s nimi snadno setkat i mudla. Tak se údajně stalo s františkánským mnichem, bratrem Benediktem, který měl na dlaždičouna narazit na klášterních pozemcích. Dlaždičoun ho měl nazvat plešounem a kousnout ho do nosu tak silně, že se bratr nemohl účastnit večerní mše. Nicméně tento indicent pak začal být zpochybňován a sám bratr Benedikt si nebyl jistý, zda jen nevypil až příliš tuřínového vína bratra Bonifáce.

15. 6. 2018

Záhada baziliškova pohybu

zdroj
Protože mi domů internet zavedli až včera a dosud jsem používala sdílené připojení přes mobilní data, nemohla jsem zabíjet čas na youtube, to bych skončila s daty po prvním dni, a tak jsem z nudy brouzdala po různých stránkách s diskuzemi o dírách v příběhu Harryho Pottera. Nemálo z nich se týkalo i řádění baziliška v Bradavicích, a to většinou dvou hlavních bodů - jak mohl obří had z přelomu prvního a druhého tisíciletí používat vodovodní potrubí ve zdech, a proč se nikdo za celých padesát let neobtěžoval zeptat Ufňukané Uršuly, jak zemřela.

K druhému bodu nemám co dodat, to je opravdu velká díra. Mám dojem, že Uršula vždycky toužila po pozornosti a byla velice hysterický a dramatický duch. Kterého potěšilo, když se ho začali vyptávat na jeho velkou chvíli - smrt. A mám dojem, že pokud by se kdy Brumbál nebo jakýkoli jiný učitel obtěžoval zeptat, jak že to zemřela, její vysvětlení, že se podívala k umyvadlu, tam byly takové divné oči a najednou zemřela, by jim docvaklo okamžitě. Však to docvaklo dvanáctiletým dětem. K tomu pak třeba přičtěte obecně známou skutečnost, že měl v hradu útočit jakýsi netvor, že studenti po jejich setkání zkameněli, ale to proto, že se vždy dívali skrz něco nebo na odraz toho netvora, a jestli opravdu nikdy nikoho z učitelů nenapadl bazilišek, mají Bradavice mnohem víc nekompetentních vyučujících, než se zdálo. Neříkejte mi totiž, že o baziliškovi neslyšel ani učitel péče o kouzelné tvory.

26. 5. 2018

Nestvůrné netopýří zaklínadlo

zdroj
Z knihy to trochu vypadá, že nestvůrné netopýří zaklínadlo (v originálne Bat-Bogey Hex) vynalezla Ginny Weasleyová. Alespoň já vždy měla takový dojem. Jenže ve skutečnosti jde o starší a mnohem více zakořeněnou záležitost.

Je to zaklínadlo, po němž se bubáci z nosu zasaženého zvětší, změní v netopýry a vylétnou ven. Což už samo o sobě zní velice nepříjemně, a pokud někdo toto zaklínadlo použije na něco jiného než člověka, jako třeba na kuře, může být smrtelné a vyústit v potrestání Starostolcem.

10. 4. 2018

Údajná chudoba Weasleyových

Weasleyovi jsou primárně známí pro tři rysy. Jsou zrzaví, je jich spousta a jsou chudí. O tom, že jsou zrzaví, není pochyb. Spousta jich je také, což lze empiricky prokázat jednoduchou matematikou. Ale jsou chudí? Opravdu chudí? Nakupují mnoho věcí z druhé ruky, jejich děti mají minimální kapesné a nemůžou si dovolit vyhazovat. Ovšem to není víc než realtivní chudoba, ze které by se mohli jednoduše vymanit. Protože jejich ostatní život o chudobě zrovna moc nevypovídá.

Víte, jak žije opravdu chudý člověk, který není zrovna bezdomovec? V nejlevnějším bydlení, s nejlevnějším a nekvalitním jídlem, pohybuje se v sociálních dávkách, o kterých vy třeba ani netušíte, že existují, třeba se vyzná i v charitě, a pokud rovnou nemá dluhy, nemá spoustu vymožeností jako internet, mobil, myčka, třeba i pračka, nebo je má staré, nebo se bojí, aby se to nerozbilo, protože by se musel obejít bez toho. A přestože kouzelníkům odpustím, že asi moc nepracují s dluhy, exekucemi a podobně (s výjimkou Luda Pytlouna), a že nepoužívají internet, mobil a automatku, tohle prostě nejsou Weasleyovi.

28. 3. 2018

Filmové vzdělávací výnosy

zdroj
Knižní vzdělávací výnosy, kterých zase nevyšlo tolik, jsem už představila. >>Zde. Ale pořád tu zbývá obrovská hromada filmových. V nich totiž byly ministerstvo i Umbridgeová mnohem hysteričtější a vydávaly je jako diví. Došlo tak k tomu, že svým číslováním nesedí s knižními, většina je nekanonická, protože je vytvořena pouze pro film, a jsou místy až dětinské. Vyšlo jich více než sto, mnohé jsou velice specifické a poněkud komicky sepsané a trochu působí pohádkovým absolutním zlem místo úřednické stísněnosti a omezováním svobod, jak tomu bylo s knižními. Také se u nich vyskytuje nekonzistence v tom, kdo je vlastně vydal. Většinu z nich Umbridgeová jako vrchní vyšetřovatelka, některé z pozice ředitelky, ovšem některé vydané z pozice vrchní vyšetřovatelky mají vyšší číslo než ty vydané ředitelkou. Jenže je podivné, že by v době ředitelování některé vydávala pořád i z nižší pozice, i když nemusela a rozhodně tím nenapomáhala vážnosti. Nehledě na fakt, že si na titulu ředitelky zakládala a skočila po něm s radostí. Nebo nehledě na to, že první výnosy vydávala z pozice, kterou založily až novější výnosy...

Nicméně, co si o nich budete myslet, je na vás. Já vám můžu akorát ukázat, co všechno se ve filmu pokusila omezit.

24. 2. 2018

Vzdělávací výnosy

Vzdělávací výnosy jsou předpisy stvořené ministerstvem kouzel k nastavení nebo úpravě standardů v Bradavicích. A protože kniha a film v nich udělaly docela chaos, respektive vytvořily dva nezávislé systémy výnosů, rozdělím je i já a v tomto článku vám představím výnosy, které začalo vydávat ministerstvo v průběhu páté knihy.

Faktem je, že je ministerstvo vydávalo už v minulosti. Do pátého dílu jich existovalo jednadvacet a lze předpokládat, že byly účelnou vzdělávací regulací, bez které to nakonec úplně nejede. V pátém díle však ministr kouzel Kornelius Popletal pojal paranoidní přesvědčení, že ředitel Bradavic Albus Brumbál plánuje svrhnout ministerstvo pomocí armády cvičených studentů (už to zní dost paranoidně) a především jeho i Harryho Pottera potřeboval umlčet a nedovolit jim šířit dál příběh o tom, jak se vrátil lord Voldemort. Přesvědčil totiž sám sebe, že je mrtvý a že oba dva lžou. Protože kdyby připustil opak, znamenalo by to katastrofu pro jeho úřad a aparát a absolutní nezvládnutí situace. Pokusil se proto prostřednictvím výnosů potlačovat a kriminalizovat chování, které neschvaloval, některé dokonce umožňovaly vylučovat studenty a především měly pomalu zbavit vedení školy Brumbála a jeho věrných a předat ho ministerské náměstkyni Dolores Umbridgeové.